Alessandro Portelli Knihy

V rozhovoru matky se synem zazní jedna z nejznámějších Dylanových skladeb – „A Hard Rain’s A-Gonna Fall“, která varuje před blížící se apokalypsou. Toto varování je stejně aktuální dnes jako v roce 1962, kdy píseň vznikla. Alessandro Portelli, významný orální historik, ukazuje, jak Dylanova tvorba, ač se zdála jako zjevení, vychází z tradiční lidové kultury a sdílené paměti. Jeho slavná píseň, označená časopisem Rolling Stone za „největší protestní píseň“, kreativně navazuje na starou lidovou baladu „Závěť otráveného“, která má kořeny v Itálii 17. století a rozšířila se jako „Lord Randal“ po anglosaském světě. Dylan tak čerpá z bohaté ústní tradice, aby vyjádřil obavy své doby. V jeho díle se snoubí tradice s modernitou, a bez pochopení tohoto spojení nelze jeho práci náležitě ocenit. Klíčem k tomuto porozumění je právě tato kniha, která přináší českému čtenáři inspirativní pohled na Dylana a jeho umění.

Portelli zkoumá kulturní konflikty a komunikaci mezi sociálními skupinami a třídami v průmyslových společnostech 20. století a identifikuje způsob, jakým se jednotlivci snaží vytvářet vzpomínky, aby pochopili svoji životní pouť. Zakládá si na terénní práci a podstatnou váhu přikládá samotnému verbálnímu projevu. Orální historie pro něj není pátrání po pravdivější skutečnosti a přímé zkušenosti, ale perspektiva, která nás upozorňuje na prchavou podstatu historické pravdy jako takové

On March 24, 1944, Nazi occupation forces in Rome killed 335 unarmed civilians in retaliation for a partisan attack the day before.

The collection of three essays highlights the significance of oral narratives, exploring how they shape understanding through translation and interpretation. Each essay delves into the cultural and contextual nuances of storytelling, emphasizing the role of language in conveying meaning and preserving traditions. The work invites readers to appreciate the depth of oral histories and their impact on identity and communication.

Slavné dílo Toni Morrisonové Milovaná je baladickým příběhem černé matky, která zabíjí své dítě, aby nemuselo vyrůstat a žít v otroctví. Román přechází střídavě z konkrétního vyprávění do magických, nadskutečných poloh, jak se v něm mísí a prolínají dvě kultury; v tomto duchu působí text zvláštní, podmanivou obrazností. Morrisonová nelíčí ani tak život v otroctví, ale spíš to, jak otroctví působí na ty, kteří mu jsou vystaveni. Strhující příběh o svobodě a nesvobodě člověka se tak stává silným poselstvím a neotřelou, bravurně napsanou výzvou k lidskosti a toleranci.