Dušan Janák Pořadí knih

Kniha zkoumá sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou z čtyř různých perspektiv: dějin institucí, historické sociologie vědění, dějin idejí a sociologické teorie. Autor rozděluje obsah do čtyř tematických okruhů, přičemž se zaměřuje na institucionalizaci oboru v porovnání se západními a východními zeměmi. Srovnává národní sociologické diskurzy pomocí obsahové analýzy dobových časopisů a porovnává díla klíčových teoretiků. Využívá klasické koncepce k řešení současných teoretických problémů a přináší tak komplexní obraz klasické sociologie v regionu. Kniha se ptá, kdy a jak se sociologie etablovala, zda šlo o dohánění západních trendů, a jaké byly specifika východních zemí. Zkoumá témata jako psaní prvních sociologů v Polsku, Slovensku, Čechách, Maďarsku a Rakousku, rozdíly v národních tradicích, vliv domácích a západních intelektuálních vzorů a vzájemné ovlivňování sociologů. Také se zaměřuje na významné momenty v počátcích sociologie a její vztah k politickým režimům, přičemž zkoumá, jak sociologie přispěla k národní identitě a zda se v regionu zrodil funkcionalismus.

Z tematického hlediska publikace pokrývá problematiku vývoje českého politického systému, odborového hnutí, pracovních podmínek, sociálních konfliktů a životní situace dělnictva v letech 1938 – 1948. Monografie je založena na systematickém výzkumu pramenů, který byl prováděn v českých,moravských a slezských archivech.

Sborník vydaný u příležitosti výročí narození prof. Josefa Šmajse. Příspěvky reflektují význam a problémy evoluční ontologie.

Studie k formování sociologie jako vědy v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Kniha pojednává o počátcích sociologie ve vybraných středoevropských zemích, konkrétně v Polsku, českých zemích, na Slovensku a v Maďarsku. Toto pojetí je objasněno v úvodní kapitole věnované problematice vymezení střední Evropy a středoevropské sociologie obecně. Každé z uvedených zemí je poté věnována jedna kapitola zkoumající a popisující obdobné problémové okruhy. Kniha jako celek tudíž mj. umožňuje paralelní srovnání počátků sociologických studií v uceleném geopolitickém rámci užší střední Evropy. Prvním okruhem je stručné shrnutí sociálního a politického vývoje v době formování sociologie jako vědní disciplíny s přihlédnutím k jejich vlivu na rozvoj vědy obecně i na sociální vědy speciálně. Další čtyři tematické okruhy se vztahují k institucionálnímu zázemí etablující se vědní disciplíny, zvláštní pozornost je věnována oborovým časopisům, učeným společnostem, vysokoškolské výuce a výzkumným institucím. Zaměření na klíčové postavy oboru umožnilo živé, problémové a dynamické postižení vývoje sociologie a proměn jejího diskursu ve zkoumaných zemích. V závěru autoři sumarizují hlavní zjištění jednotlivých kapitol ve srovnávací perspektivě a sledují je ve vztahu k sociologii světové.