Dirk de Wachter Knihy

V naší době, kdy se vše točí kolem hledání štěstí a kdy dokonalost a autonomie jako by byly normou, je mnoho lidí zároveň osamělých. Autor, známý belgický psychiatr, věří, že snaha o štěstí jako cíl života je chybná. Poukazuje na to, že smutek a problémy nejsou v moderní společnosti považovány za normální jevy. Vyzývá lidi, aby se navzájem častěji podporovali a nehledali hned odbornou pomoc. De Wachter pevně věří, že smutek není psychiatrická porucha, ale součást života. Proti hledání štěstí klade usilování o smysl a význam, což jsou podle něj mnohem cennější vodítka na cestě životem. Umění být nešťastný je srozumitelná, čtivá a láskyplná kniha o jednom aspektu života, jemuž se obvykle nedostává dostatečné pozornosti.

V každé době existuje nějaká populární diagnóza. Bezesporu to má vztah k tomu, co je ve společnosti důležité. Jaká je podle autora psychiatrická porucha naší doby? Hraniční porucha osobnosti. Dirk de Wachter věnuje u každého diagnostického vodítka této nemoci zamyšlení, nakolik je příznačné nejen pro lidi s touto nemocí, ale vůbec pro typické jedince naší společnosti. Do jaké míry nás charakterizují nestabilní vztahy? Narušená identita? Impulzivita? Ztráta smyslu a prázdnota? Jak s touto diagnózou souvisí dnešní honba za svobodou, slastí a úspěchem? Na konci autor nabízí naději: Může nás zachránit umění, hledání smyslu, pouto s druhými, každodenní drobné laskavosti? Kniha se v Belgii a Nizozemsku stala fenoménem a mnohokrát dotiskovaným bestsellerem.

Geef de liefde de status die ze verdient, weg van de Hollywoodiaanse nepparadijzen en wellnessweekends. Geen thema zo vaak beschreven in literatuur, muziek en kunst als de liefde. Toch blijft de mens op zoek naar haar ware aard. We denken haar te kunnen definiëren en (be)grijpen maar merken steeds weer dat we tekortschieten. De liefde is ondoorgrondelijk maar levensnoodzakelijk. Ze wordt in haar voortbestaan bedreigd door het hedendaagse consumentisme en de kwalijke illusie dat alles maakbaar is. Zelfs de therapeut banaliseert de liefde, beweert haar te kunnen meten en te kunnen behandelen in enkele sessies. Maar de liefde laat zich niet zomaar bepalen. Liefde. Een onmogelijk verlangen is een pleidooi om gewoon te doen. Want dan, als we niks forceren, kan de liefde in volle glorie verschijnen: meerlagig, mysterieus en paradoxaal.