Jozef Cseres Knihy

Bytostný kreslíř, který povýšil kresbu na filozofující způsob vyjádření První monografie věnovaná tvorbě Jana Steklíka (1938—2017), významné osobnosti českého výtvarného umění druhé poloviny dvacátého století. Pilířem jeho tvorby je subtilní, a přitom úderná kresba, která se ve spojení s hravostí a ironickou distancí podílí na odhalování všední krásy světa. Obsáhlá, bohatě ilustrovaná publikace reflektuje rozmanité polohy Steklíkova mnohovrstevnatého umění a zvýrazňuje právě kresbu a hravost jako nosné tvůrčí principy tohoto svérázného umělce, vizuálního básníka všednosti a mistra konceptuální zkratky. Jednotlivá témata jeho rozsáhlého díla uvozují filozofující eseje Jozefa Cserese, které doplňuje erudovaná uměleckohistorická studie Terezie Petiškové. Součástí knihy, k níž předmluvu napsali Dunja Slavíková a Paul Wilson, bude i CD s nahrávkami Steklíkových partitur.

Antologie Od analógového k digitálnemu. Nové pohľady na nové umenia v audiovizuálnom veku shromažďuje esejistické texty čtrnácti současných světových autorů, které se nějakým způsobem vztahují ke dvěma nejdůležitějším lidským smyslům – zraku a sluchu – v souvislosti s myšlením o umění a technologickým vývojem. Mezi zastoupenými autory je např. Don Ritter, Chris Cutler, Mary-Laure Ryanová, Nicolas Bourriard, Wolfgang Welsch ad.

Jana Bernartová se řadí mezi nejzajímavější české autory na poli umění pracujícími s novými digitálními médii. Stala se již etablovanou autorkou, která má za sebou celou řadu výstav v Čechách i zahraničí. Navíc se sama příležitostně angažuje jako kurátorka a působí jako pedagog. Jana Bernartová prostřednictvím velkoformátových digitálních tisků zkoumá problémy digitálního a reálného měřítka a v konceptu novomediální remediace představuje monumentální digitální struktury. Tyto digitální rastry jsou zároveň vizuální složkou plánované knihy. Její aktuální výstavu doprovází kniha, která není jen katalogem výstavy, ale také teoretickou publikací k umění, jehož je autorka představitelkou.

Hoci si to možno ani neuvedomujeme, veľká časť dnešnej hudby vzniká s pomocou elektroniky. Vo svojej knihe sa však známy estetik zaoberá vplyvnými svetovými umelcami, pre ktorých technológie nie sú nástrojom, zjednodušujúcim prácu, ale predovšetkým tvorivou výzvou. S filozofickým nadhľadom odkrýva súvislosti medzi stavom súčasného hudobného a intermediálneho umenia, vedou, možnosťami i obmedzeniami techniky a predovšetkým ľudskou invenciou a tvorivosťou v postmodernej dobe. Michal Rataj v časopise Hudební věda, ročník XLII, číslo 2 o knihe napísal, že Cseresova publikácia je prácou "syntetickou, vstupující na pole neorané s obdivuhodnou ambicí, která v česko-slovenském prostoru nemá obdoby."... celý text

Nekonvenčně pojatá, dvoujazyčná (čeština/angličtina) publikace, vydaná k mezinárodnímu výstavnímu projektu "Hermovo ucho/Rosenbergovo muzeum", se dvěma eseji od kurátora Jozefa Cseresa a jeho vtipnými komentáři k vystaveným, barevně reprodukovaným dílům. Projekt prostřednictvím děl od 25 autorských subjektů z celého světa, pohybujících se s nadhledem mezi zvuky, slovy a obrazy, prezentuje v různých médiích ztvárněné představy o vizualizaci hudby a slyšení. Doplněn o multimediální asambláž zkompilovanou z bizarních objektů, relikvií a memorabilií unikátní sbírky legendárního Rosenbergova muzea ve slovenském Violíně, je originálním příspěvkem k audiovizuální kultuře postmoderního věku.