Příběh tří chlapců z Horní Lužice, kteří po druhé světové válce odcházejí na studia na gymnázium ve Varnsdorfu. Prostřednictvím tří hrdinů podává autor obraz poměrů v poválečném českém pohraničí i v oblastech tak citlivých, jako je školství a sdělovací prostředky.
K dvacátému výročí sametové revoluce vychází jedinečná literární reportáž psaná na přelomu osmdesátých a devadesátých let 20. století klasikem lužickosrbské literatury. Kritika socialismu se tu přirozeně mísí s obavami z nemocí demokracie a kapitálu, to vše na pozadí zevrubného, přitom metaforického popisu devastace nejmenšího slovanského národa. Jedno ze stěžejních děl novodobé lužickosrbské literatury. Knížka Modrá vrána, s podtitulem Zpráva ze Srbské Lužice, je Kochovo literární vítězství. Obsahem řečeno, je to boj intelektuála proti ničení životního prostředí nejen ve smyslu živočišných a rostlinných druhů, ale i národů. Dávno před tím, než se ekologie stala aktuální i v krásné literatuře, tak dokonce v někdejším východním bloku vznikala nejen v Kochově podání díla účelně využívající "zelené téma" k tvorbě služného umění.
Oma Kata-Marka hat eine Schar schöner Hühner.
Nastrojowa, balladowa opowieść pióra współczesnego pisarza łużyckiego o miłości dwojga ludzi wywodzących się z różnych środowisk. Piękna dziewczyna, Łużyczanka, wychowana w szacunku do tradycji ludowych, staje w obronie tych wartości w obliczu zagrożenia, które przychodzi ze strony najbliższej jej osoby, młodego geologa, człowieka na wskroś nowoczesnego. Powieść daje obraz ciekawych przemian obyczajowych i kulturowych na Dolnych Łużycach.
Jurij Koch beginnt 1996 ein Tagebuch, das den Widerstand eines Lausitzer Dorfes gegen die Umsiedlung beleuchtet. Er dokumentiert den Kampf der Bewohner von Horno und reflektiert die gesellschaftlichen Veränderungen. Mit Humor und unterhaltsamen literarischen Texten, einschließlich eines unveröffentlichten Romanfragments, bietet er zeitkritische Einblicke.