Svatopluk Herc Knihy

Kniha se zabývá vztahem habsburské monarchie k sociální politice průmyslových podnikatelů. Zkoumá zájem státních úřadu o tzv. blahodárná zařízení, která vznikala v industrializujících se městech. Blahodárná zařízení poskytovala zabezpečení lidem, kteří opustili svůj domov a vydali se hledat nové uplatnění. V podnikových domech a ubytovnách nalezli přístřeší. V továrních školách si doplnili vzdělání a získali znalosti potřebné pro práci v tovární výrobě. Pokud onemocněli nebo přišli k nezaviněnému úrazu, obdrželi skromnou podporu od závodní nemocenské pokladny, jejich potomci pak azyl v sirotčinci. Kromě úlevy od bolesti těla se jim dostalo duchovní útěchy v kostelích, modlitebnách a synagogách. S nástupem konzervativní vlády na konci sedmdesátých let 19. století se zvýšil počet sociálněpolitických opatření. Úřady kladly důraz na výstavbu a provoz blahodárných zařízení. Rozvíjely „novou pedagogiku sociální existence“. Pokoušely se vtisknout posttradiční společnosti pevný řád. Domy, školy, sirotčince a svatostánky získaly promyšlenou dispozici a přehledně členily městský prostor. Rozdělovaly pracovníky podle pohlaví, rodinného stavu a profese. Registrovaly jedince, normalizovaly jejich chování a usměrňovaly každodenní život.

Edice z velké části dosud nepublikovaných dopisů osvětluje vztahy filozofa a politika T. G. Masaryka se světem britského impéria. Anglosaská kultura a věda ho zajímaly už jako studenta. Postupně si v této oblasti vytvářel síť, především akademických a žurnalistických kontaktů. Zapojením do jihoslovanských afér let 1908–1910 si získal mezinárodní renomé a seznámil se s anglickým novinářem H. W. Steedem a skotským historikem R. W. Setonem-Watsonem. Právě oni posléze napomohli uskutečnění programu rozbití Rakouska-Uherska a ulehčili Masarykovi život za první světové války v londýnském exilu. Z korespondence se dále například dozvídáme, jak došlo k Masarykovu univerzitnímu angažmá na King’s College, o potížích s policií kvůli srbskému pasu či o poměrech v české krajanské komunitě.

Kniha se věnuje zemědělskému vývoji v meziválečném Československu a ministerstvu zemědělství. Zachycuje správní struktury a představuje jednotlivé ministry.