Theun de Vries Knihy

Román „Pan mezi lidmi“ a k němu připojené kratičké „intermezzo“, novela „Svatební píseň pro Swaantji“, jsou samostatnými částmi rozsáhlého cyklu, který autor nazval Fuga času. Kouzelným vyprávěním o krásném, ale chudém rašelinářském kraji Drente a jeho prostém lidu přivádí nás tu de Vries k vylíčení životních osudů „Pana“ – hudebně velmi nadaného chlapce Allarda. Sledujeme Allardovo pohnuté dětství, jeho odchod za studiem hudby do Rotterdamu, kde se těžce probíjí v zoufalé nuzotě periférie a kde prožije řadu duševních otřesů. Jeho zdravá povaha však nakonec zvítězí. Allard se vykřesává ze všech zklamání a příkoří, absolvuje jako vynikající žák hudební školu a uchytí se jako učitel hudby ve městě. Záhy však opustí učitelskou dráhu, odvrhne nabídku na výnosné místo a odchází hledat sám sebe do utopické kolonie jakéhosi snílkovského reformátora. Ještě před odchodem vrací se však na čas domů, kde mu osobní i uměleckou krizi pomůže překonat chvilka čisté lásky ke Swaantji, dívence jeho dětských snů a her. Panův příběh je prosycen hudbou, je psán s hlubokým porozuměním pro stříbrný vítr dospívání a okouzlenou duši mladého umělce. Je to jedna z nejryzejších a nejlepších prací Theuna de Vriese.

Román z odboje 1942-1945. Román z doby okupace Holandska líčí boj komunistů proti nacistům a zrádcům, přepady, sabotáže, atentáty. Hlavní postavou je holandská národní hrdinka, studentka-partyzánka, která neohroženě vykonávala příkazy strany, koncem války padla nacistům do rukou a byla popravena. 2.vydání.

Předlohou románu je život malíře Hieronyma Bosche. Rozsáhlý román zpracovává osudy výjimečné osobnosti holandského malířství – zde vystupujícím pod jménem Melchior Hintham.

V roce 1820 dává hrabě Esterházy exhumovat tělesné ostatky slavného hudebního skladatele Josepha Haydna – pohřbeného na vídeňském hřbitově roku 1809 –, aby je mohl pietně uložit do krypty na svém zámku v Eisenstadtu. Po otevření rakve přítomní s hrůzou zjistí, že z kostry byla brutálně odseknuta a ukradena lebka. Vyšetřováním zločinu je pověřen řadový policista Anton Gindely, který v malebně líčené valčíkové Vídni postupně odhaluje – pod přísným dohledem aristokratického hraběte Esterházyho – dalekosáhlý komplot vyznavačů „v y š š í r a s y“... Usvědčí je, je po zásluze povýšen, ale zločin je na pokyn císařského dvora prohlášen za promlčený. V závěru románu nechává autor zaznít Haydnovu hudbu na slavnostním koncertu jako vítězství ducha nad zvrácenými teoriemi. Vše se odehrává ve Vídni r. 1820 s příslušným koloritem, výbornými charakteristikami a patřičnou gradací.

Životopisný román ze života malíře Vincenta van Gogha z období let 1881–1883. Koncem roku 1881 se ještě ani ne třicetiletý Vincent van Gogh uchyluje do Haagu, aby se zde po trpkých životních zklamáních pokusil vypracovat se na malíře. Haag je v té době sídlem mnohých významných umělců jako Israëlse, Mauva a bratří Marisů i kvetoucího uměleckého obchodu, ale haagské malířské kruhy plachého, vášnivého a podivínského Vincenta mezi sebe nepřijmou, tím spíše, že se rozhodne spojit svůj život s těhotnou ženou z ulice. Vincent žije jako nejchudší dělník, pouze z podpory svého mladšího bratra Thea a zcela osamocen se snaží prosekat bídou i malířskými problémy ke svému vznešenému cíli: navzdory vládnoucí dekadenci čestně a věrně zpodobňovat lidskou i životní pravdu.

Osudy lidí na první pohled tak vzdálených původem, založením a životním snažením, a přece tak blízkých ve snaze dobrat se sebe sama v hledání opravdového, ideálního přátelství a citových hodnot, se prolínají v knize, jejímž základem je několik dochovaných dopisů, které vyměnili Guy de Maupassant a Marie Bakšircevová.Autor vychází ze základní otázky vztahu těchto dvou složitých osobností, které se vlastně osobně nikdy nesetkaly. Co přitahovalo mladou excentrickou ruskou šlechtičnu, žijící s celou příbuzenskou suitou v Paříži, malířku, sochařku a literátku in spe, obklopenou spoustou ctitelů a přátel, právě k Maupassantovi? Byl již tehdy uznávaným spisovatelem, proslavil se nejen plnokrevným způsobem života, ale hlavně kritickým tónem svých děl s výrazně sociální problematikou, v kterých jsou podstatné negativní znaky francouzské buržoazní společnosti po roce 1870. A naopak – čím na něj zapůsobila tak silně, že se cítil zasažen a ochuzen její předčasnou smrtí víc, než byl ochoten přiznat?

Rozsáhlá románová skladba pokrokového soudobého holandského spisovatele, dějově umístěná do předoasijských měst Babylonu a Nippuru a přilehlých stepních a horských vesnic, v době asi 2. 400 let př. n. l. Ústřední postavou je pastýř, nadaný a svobodymilovný člověk, který se díky svým schopnostem dostane do vládních kruhů a stane se královským úředníkem, zde poznává, že největšími škůdci venkovské chudiny nejsou vlci, hubící jejich stáda, ale vlčí smečka úředníků a kněží kolem královského trůnu, vymáhající a vydírající daně a obětní dary, aby jimi plnila pokladny a zásobárny královského paláce. Hlavní hrdina, opíraje se o síly poddaného lidu, způsobí dočasný státní převrat, ulehčí řadou opatření život chudiny a je zahuben zradou oposiční kněžské strany. Na dějově bohaté osnově seznamuje autor se způsobem života všech vrstev obyvatelstva babylonské říše, s náboženskými kulty a s přírodními zvláštnostmi předoasijské přírody. Ústy hlavního hrdiny pak vyslovuje marxistický názor na státní zřízení starověké Babylonie a na úlohu osobnosti v dějinách

Renesančný román o osudoch nevoľníka, žoldniera a hudobníka, je nádherným sprievodcom svojich čias, chápania ľudí a nástrah doby.