Theun de Vries

Theun de Vries, vlastním jménem Theunis Uilke byl nizozemský básník a především romanopisec, který je oblíben u několika generací čtenářů pro své nesporné vypravěčské mistrovství a díky etickému náboji svých děl. Během okupace se aktivně účastnil odboje, ilegálně rozšiřoval nebo alespoň koncipoval protinacistické básně, články a povídky, dokud neskončil v hitlerovském koncentračním táboře. Po II. světové válce, v tzv. „romanticko-heroickém“ období svého života a tvorby, cílevědomě mapoval letité úsilí lidstva o osvobození z útisku. V každé své knize stavěl do popředí lidskou svobodu, statečnost a pevnost charakteru proti diktatuře jakéhokoli nesmiřitelného fanatismu. Hrdiny jeho románů jsou silné osobnosti, často velké historické postavy (např. Hieronymus Bosch (1450–1516), Karel V. (1500–1588), Rembrandt van Rijn (1606–1669), Vincent van Gogh (1853–1890), Molière, Maupassant), jejichž život je konfrontován se základními kategoriemi mravními.

Vries ve svých románech, vyznačujících se velmi poctivým, přímo vědecky zodpovědným přístupem k líčení historických událostí (přesný historický kolorit nacházíme i v jeho dílech životopisných), se snaží dobrat podstaty, smyslu veškerého lidského konání a bytí, ať už na příkladu významných dějinných epoch, či životě umělců, pociťujících tuto otázku obzvláště palčivě. Právě tomu, jakož i svým mimořádným vypravěčským schopnostem, vděčí za čtenářskou popularitu – jak v rodném Holandsku, tak v zahraničí. Náleží k nejpřekládanějším nizozemským autorům 20. století a za své dílo byl odměněn řadou literárních cen.