Monografie přináší diferencovanou řadu pohledů na vztah nových médií a jejich teoretické (filozofické) reflexe, včetně reflexe samotné teorie nových médií. Autoři působí na různých vědeckovýzkumných institucích, případně jsou sami praktikujícími umělci. Monografie tvůrčím způsobem zasazuje oblast nových médií do interdisciplinární perspektivy: vztah mezi digitálními médii a teoretickou rovinou je sledován z pohledu přesahu do estetiky, ale i mediálních studií, politologie nebo kognitivní vědy.
Sborník devíti esejů zahraničních filozofů je úvodem do problematiky současného filozofického realismu v rámci rozmanitých proudů objektově orientované ontologie, nového materialismu či spekulativního realismu. Úvodní studie Lukáše Likavčana, Václava Janoščíka a Jiřího Růžičky umožňuje českému akademickému a uměleckému publiku zorientovat se v základních koordinátech současného spekulativního myšlení a následujících devět přeložených textů tento členitý terén mapuje a poskytuje nejnovější vhledy do ontologie, epistemologie, environmentální a politické filosofie či teorie vědy. Mezi texty můžeme najít racionalisticky laděné statě badatelů a badatelek jako Alain Badiou, Quentin Meillassoux nebo Ray Brassier, objektově orientované a materialistické koncepce Leviho Bryanta, Timothyho Mortona, Jane Bennettové či Isabelle Stengersové, stejně jako politicko-teoretické intervence Rezy Negarestaniho a xenofeministického kolektivu Laboria Cuboniks. Tyto eseje slouží jako vstupní brány do širokého spektra debat odehrávajících se na samém čele filosofické avantgardy dneška, která se snaží vypořádat s dědictvím (post)kantovské filosofie, fenomenologie, analytické filosofie i poststrukturalismu. Novým způsobem se tak zde pokládají staré otázky poznatelnosti věci o sobě, architektury lidské kognice, postavení člověka v planetární síti mimo-lidských aktérů či možnosti univerzalistického emancipačního projektu.
Kniha obsahuje příspěvky z 36. ročníku plzeňského sympozia, v jehož rámci pokračovala debata o civilizačních kolapsech a regeneračních procesech. Více než tři desítky vědců zde z různých perspektiv nahlížejí na události, jež v 19. století vyvolávaly vzrušení a neklid v obyvatelstvu českých zemí – od povodní a požárů přes dopravní neštěstí až po státní bankrot. Autoři v jednotlivých kapitolách pozorují, jak na takové události reagovali spisovatelé, jak je zobrazovali výtvarní umělci, a také uvažují o strategiích zvládání následků katastrofického dění, které se uplatňují nezřídka i v dnešním světě (například životní pojištění nebo předpisy požární ochrany).
Úvod do komparativní planetologie analyzuje vizuální kultury zobrazování Země z pohledu geopolitiky klimatické krize. Porovnává různé „figury“ planety – Planetární, Globální, Pozemské, Země-bez-nás a Přízračná Země – a hodnotí jejich geopolitické důsledky. Ty se v knize následně promítají do schopnosti nebo neschopnosti té které figury přispívat k budování infrastrukturního prostoru pro planetární koordinaci našich designových intervencí, jež by dokázaly odvrátit urychlující se globální oteplování a v konečném důsledku i masové vymírání druhů. Lukáš Likavčan je filozof. Odborně se zabývá filozofií technologií a environmentální filozofií. V současnosti působí jako postdoktorand na New York University v Šanghaji.
