Václav Pavlíček Pořadí knih

Po více než 20 letech vychází podstatně přepracované a rozšířené vydání oblíbené učebnice obecné státovědy, která je základem pro studium ústavního práva. Publikace navazuje na 1. vydání z roku 1998 a přináší výrazný posun v kvantitativní i kvalitativní rovině. Rozšířil se okruh odborné literatury, z níž autoři vycházejí, a tradiční témata jsou zpracována do větší hloubky s aktualizacemi reagujícími na vývoj za poslední dvě dekády. Kniha má charakter kolektivní monografie, která může sloužit jako vysokoškolská učebnice a obohacuje vědecké poznání o státu v historických, sociologických a státoprávních souvislostech. První díl monografie autorů z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK a z katedry ústavního a evropského práva FPR ZČU v Plzni spojuje celou materii obecné státovědy. Publikace je vhodná pro studenty pregraduálního a postgraduálního studia v oblasti ústavního práva a státovědy. Významnou předností je historický kontext státovědních pojmů, institutů a problémů, doplněný o příklady. Čtenář ocení komplexní přístup ke klíčovým státovědným tématům. Kniha je určena nejen studentům práva, ale i širokému okruhu zájemců o státovědní otázky, včetně právníků, politiků, politologů a historiků.

Lidská práva jsou významným hybatelem moderní civilizace. V hospodářsky vyspělém prostředí dnešní Evropy přijde mnohým jen stěží uvěřitelné, že ještě v 21. století miliarda lidí na světě hladoví, téměř polovina lidstva nemá přístup k pitné vodě či lékařské péči, a miliony lidí žijí v otrockých podmínkách. Ani dnes, kdy lidská práva stojí v základech moderních právních řádů většiny evropských zemí je nelze považovat za cosi samozřejmého. Naopak, stále naléhavěji vyvstává nutnost se ochranou občanských a lidských práv na různých úrovních zabývat. Kniha se zabývá současnými proudy v pojetí občanských a lidských práv, které jsou vyvolány novou geopolitickou situací a zkušenostmi získanými z dvaceti pěti let po konci bipolarity světa. Zaměřuje se zejména obsah lidských práv a jejich filosofické zdroje a společenské poměry dané kulturními odlišnostmi různých oblastí světa, jež ovlivňují jejich pojetí a vývojové tendence. Kniha slouží také jako učebnice kurzu Ochrany občanských a lidských práv, vyučovaného na Právnické fakultě Univerzity Karlovy.

Učebnice je dílem kolektivu autorů katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze a externích spolupracovníků. Kniha je reprintem původního vydání z roku 1998. Na učebnici navazuje Ústavní právo a státověda, 2. díl, Ústavní právo České republiky.

Druhý díl učebnice od autorů z katedry ústavního práva Právnické fakulty UK poprvé spojuje v jednom svazku celou materii ústavního práva. Vedle kapitol o vývoji československé státnosti obsahuje zejména výklad jednotlivých institutů platného ústavního práva. Hlavním tématem je Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod. V první části jsou rozebrány všechny ústavní orgány s důrazem na jejich vzájemné vztahy, dále volby, zákonodárný proces i řízení před Ústavním soudem, pozornost je věnována též ústavním základům vztahu vnitrostátního a mezinárodního práva a s tím souvisejícím ústavněprávním aspektům členství České republiky v Evropské unii.Ve druhé části je podán ucelený výklad práv, svobod a povinností občanů, tedy vztahu občana a státu v České republice.Učebnice je určena nejen studentům práva, ale i širokému okruhu zájemců o ústavní právo z řad právníků, politiků, politologů i historiků. 1. úplné vydání.

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 23. února 2010 a několik dalších doplňkových textů. Je zde také přetištěn kompletní text zákona č. 121/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky.

Třetí díl statí, přednášek a rozhovorů významného českého znalce ústavního práva a odborníka na Benešovy dekrety, věnovaných problematice české státnosti a významným hodnotám, jež se promítají i do veřejného života české společnosti. Některé stati navazují na témata obsažená v předchozích svazcích, jiná řeší oblast, kterým nebyla dosud věnována pozornost (např. vztahy katolické církve ke státu a svoboda vyznání, svoboda projevu atd.). První část publikace obsahuje projevy a stati, které se zabývají českou státní ideou a trvajícími spory o tradice a hodnoty české státnosti a o demokratické uspořádání státu. Druhá je věnována problematice laického státu a diskusím o řešení vztahu katolické církve a státu. Třetí pak politickým právům a ústavním změnám při vytváření demokratického systému v ČR. Rozsáhlejší text se zabývá teoretickou koncepcí ústavy a perspektivami české ústavnosti ve stále intenzivněji se integrující Evropské unii. Značná pozornost je věnována vzájemným vztahům nejvyšších ústavních orgánů, zejména úloze prezidenta republiky jako hlavy státu, a roli soudů jako významných činitelů při vytváření demokratického právního státu. Závěrečný oddíl připomíná některé osobnosti, které podstatně ovlivnily českou státnost a její dějinný vývoj (J. Hlávka, J. Hájek, Zd. Mlynář a Zd. Jičinský). Kniha je doplněna dokumenty, které se vztahují k hlavnímu tématu knihy - k hodnotám laického státu.

Třetí díl statí, přednášek a rozhovorů významného českého znalce ústavního práva a odborníka na Benešovy dekrety, věnovaných problematice české státnosti a významným hodnotám, jež se promítají i do veřejného života české společnosti. Některé stati navazují na témata obsažená v předchozích svazcích, jiná řeší oblast, kterým nebyla dosud věnována pozornost (např. vztahy katolické církve ke státu a svoboda vyznání, svoboda projevu atd.). První část publikace obsahuje projevy a stati, které se zabývají českou státní ideou a trvajícími spory o tradice a hodnoty české státnosti a o demokratické uspořádání státu. Druhá je věnována problematice laického státu a diskusím o řešení vztahu katolické církve a státu. Třetí pak politickým právům a ústavním změnám při vytváření demokratického systému v ČR. Rozsáhlejší text se zabývá teoretickou koncepcí ústavy a perspektivami české ústavnosti ve stále intenzivněji se integrující Evropské unii. Značná pozornost je věnována vzájemným vztahům nejvyšších ústavních orgánů, zejména úloze prezidenta republiky jako hlavy státu, a roli soudů jako významných činitelů při vytváření demokratického právního státu. Závěrečný oddíl připomíná některé osobnosti, které podstatně ovlivnily českou státnost a její dějinný vývoj (J. Hlávka, J. Hájek, Zd. Mlynář a Zd. Jičinský). Kniha je doplněna dokumenty, které se vztahují k hlavnímu tématu knihy - k hodnotám laického státu.

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku ze 17. března 2009 a další zajímavé doplňkové texty. Jsou zde také přetištěny unikátní historické přílohy.