Jaroslav Koťa Knihy

Učebnice se zaměřuje na psychologické otázky učení, vyučování a výchovného působení na děti a dospívající. Objasňuje podstatu nejčastějších problémů, s nimiž se pedagogičtí pracovníci setkávají při řízené socializaci a jejích poruchách, včetně konfliktů odehrávajících se v každodenních školních interakcích. Publikace se zabývá řadou důležitých témat, jako je například: • charakteristika pedagogické psychologie, její historický vývoj a interdisciplinární vztahy • problematika výběru a uspořádání učiva, volby vhodných metod a forem hodnocení • vliv primární socializace na sebepojetí jedince, jeho společenské zařazení a rizikové chování • diagnostické metody a výzkumné přístupy využívané při pedagogické diagnostice a při vypracování kvalifikované pedagogické prognózy • otázky výchovného poradenství a poskytování poradenských služeb • psychosociální aspekty pedagogické psychologie, role školy a vzdělávání ve společnosti • pedagogická autorita, specifika komunikace v pedagogickém procesu, řešení nedorozumění • problematika agrese a podpory prosociálního chování • text je doplněn medailonky význačných osobností oboru a obohacuje ho i řada ilustrací Kniha je určena především studentům pedagogických oborů, množství nových podnětů v ní však najdou také stávající učitelé, vychovatelé, trenéři, mistři odborné výuky, sociální pedagogové a psychologové působící na děti a mládež.

Kolektivní monografie se zaměřuje na dvě klíčové tematické okruhy: otázky dobra a zla v psychoterapii a problematiku řeči v tomto kontextu. Tyto témata byla předmětem diskusí a seminářů pořádaných Pražskou vysokou školou psychosociálních studií, které inspirovaly konečné znění studií. V rámci této školy se konala mezinárodní daseinanalyticky orientovaná konference, první svého druhu v Praze, kde byly prezentovány tři významné příspěvky týkající se řeči v psychoterapii, přeložené doc. PhDr. Karlem Balcarem, CSc. Kniha nabízí interdisciplinární pohledy na obě témata, která jsou součástí složitých kontextů a mezioborových vztahů. Zkoumá problémy z pohledu filosofie, metodologie vědy a praktických psychoterapeutů. Shrnuje zkušenosti odborníků z psychoterapie, filosofie a teologie a zdůrazňuje důležitost otázek, kterým se psychoterapie dlouhodobě vyhýbá, jako jsou dobro a zlo, a nástroj, kterým terapeut otevírá svět a duši druhého – řeč. Monografie se jasně orientuje na daseinanalytické úvahy, ale zahrnuje také perspektivy dalších terapeutických přístupů.

Kniha pro učitele učitelů - studenty pedagogických fakult, pro učitele středních škol a jejich žáky. Z obsahu: Dilemata učitelství předmětu Základy společenských věd Člověk a svět Základy psychologie (porozumění mezilidským vztahům)

Jak souvisejí školní výsledky dětí se sociálním prostředím, z něhož pocházejí? Pomáhá škola nerovnosti ve společnosti odstranit, nebo je naopak zvyšuje? Jaké mají učitelé dnes postavení ve společnosti a jaké role by měli zastávat? Tyto a další zajímavé otázky si klade obor u nás tradičně zvaný sociologie výchovy. Výklad základních myšlenek oboru je doložen řadou konkrétních údajů z výzkumů českého školství a české společnosti.

Deset vybraných kapitol ze sociální psychologie, vědní disciplíny na pomezí psychologie a sociologie. Pozornost je věnována předmětu, metodám a aktuálním tématům této disciplíny. Akcent je kladen na socializační procesy a komunikativní jednání včetně mediální komunikace. Cílem kolektivu autorů je poskytnout prvotní orientaci v sociálně psychologické problematice. Jedná se o druhé, rozšířené a přepracované vydání studijních textů pro UJAK, možno však použít univerzálně jako seznámení se základy sociální psychologie.

Sborník k významnému životnímu jubileu prof. PhDr. Jaroslavy Peškové, CSc.

Myšlenkou více přiblížit poskytovanou ošetřovatelskou péči holistické koncepci s pomocí lásky k člověku a podpory jeho osobního rozvoje se již v 60. letech minulého století zabývala Joyce E. Travelbee, americká psychiatrická sestra a teoretička v oblasti ošetřovatelství. Zdůrazňovala, že ošetřovatelství potřebuje „humanistickou revoluci“ s akcentem na ošetřovatelské vzdělávání, během níž je zapotřebí opustit pojetí založené na nemoci (biomedicínský model péče) a více se přiblížit ucelené a prohloubené péči o člověka. Texty Joyce E. Travelbee dosud nebyly do českého jazyka přeloženy a vyloženy tak, aby mohly české ošetřovatelské veřejnosti nabídnout pochopení a porozumění hlubším souvislostem jejího odkazu. Jako smysluplná se jeví skutečnost, že myšlenky a její tvořivá práce významně přispěly k rozvoji ošetřovatelství a mohou být inspirací pro teorii a praxi ošetřovatelství současnosti a budoucnosti. Monografie je pro čtenáře zajímající se o tematiku ošetřovatelství jak inspirující, tak po mnoha stránkách osobně obohacující.