Karel Sabina

Český radikální demokrat, publicista, spisovatel a literární kritik Karel Sabina se narodil 29. 12. 1813, jako nemanželský syn dcery ředitele cukrovaru. O svém otci tvrdil, že je polský šlechtic. Dětství ale prožil v bídě v rodině zedníka a pradleny.

Sabina vystudoval staroměstské gymnázium a dva roky filozofie. Od roku 1834 studoval práva, toto studium ale nedokončil a později se živil literární činností. Krátce pracoval v redakci novin Der Adler. Byl znám svou výbornou pamětí, perfektní výřečností a velmi snadným psaním článků, statí, ale i veršů a prózy. Kromě spisovatelské profese byl významným literárním kritikem.

Blízkým přítelem Sabiny byl Karel Hynek Mácha. Sabina pochopil a vysvětlil jeho přínos pro českou literaturu. Karel Sabina měl vůdčí postavení mezi radikálními demokraty. Přednášel na politických shromážděních a stal se mluvčím radikálních demokratů v české politice. Před revolucí v roce 1848 založili demokraté tajný politický spolek Repeal.

Na jaře 1848 převzal po Havlíčkovi redakci Pražských novin a Včely, v roce 1849 redakci novin Lípy slovanské. V Květnu byly odhaleny jeho přípravy na povstání českých radikálů a neminulo ho zatčení. V únoru 1853 byl odsouzen k trestu smrti. Nakonec si měl pobýt 18 let v olomoucké věznici. V květnu 1857 byl po amnestii propuštěn.

Po návratu z vězení čelil atmosféře Bachova absolutismu a žil ve velmi chudých podmínkách. V 60. letech došlo k oživení českého politického života, to byla pro Sabinu naděje. Vydal velké množství povídek a románů. Některé se ale pro svoji povrchnost, snahu po senzaci a po okamžitém úspěchu nezařadily mezi jeho nejlepší díla. Nejsou pokládána za přínosná pro českou literaturu. Také Sabinova dramatická tvorba nebyla nejlepší, kromě některých zdařilých libret.

Další činností Sabiny bylo přispívání do různých novin a časopisů, přednášení v dělnických i občanských spolcích a vystupování na táborových shromážděních. Veřejný život pro něj skončil v létě 1872, kdy tajně předal zprávu pražské policii. Veřejnost ho prohlásila za vlasteneckého zrádce a jeho jméno zmizelo z pultů českých knihkupectví. Na plakátech Prodané nevěsty nahradil jeho jméno monogram. Sabina se bránil tím, že ho k tomuto činu dohnala bída. Byl nucen za pravidelný měsíční plat podávat informace o událostech v české politice a o skutcích lidí, kteří mu byli často blízcí. Literární činnost ale neukončil a své články publikoval pod pseudonymy.

Karel Sabina zemřel ve velké bídě 7. 11. 1877 v Praze.