Dostává se Vám do rukou publikace vydaná k 660.výročí první písemné zmínky o Hronově. Jejím smyslem je vybranými kapitolami z historie Hronova poznat život našich předků - pradědů a prababiček - v malém příhraničním městečku na kladském pomezí.
Když před 97 lety skončila první světová válka, nikdo by neuvěřil, že by se podobný konflikt mohl ještě někdy v budoucnu opakovat. O dvacet let později vypukla válka nová, která zasáhla do osudů milionů lidí na celém světě. Generálové Zajončkovskij, Všetička a Elster, prožili hrůzy první světové války a nová válka je zastihla na čelních pozicích v armádě. Jejich životy byly pevně spjaty s vnitřním a mezinárodním vývojem států v nichž žili. Proto v kontextu s jejich životy sleduje práce vzrůstající moc komunismu a nacismu v SSSR a Německu, zatímco Všetičkovi osudy jsou spojeny s demokracií prvorepublikového Československa. Nedělitelnou součástí je rovněž město Náchod, s nímž mají hrdinové práce mnoho společného. Všetička se tu narodil, Elster prožil své mládí a Zajončkovskij do Náchoda přišel v květnu 1945 jako velitel-osvoboditel. Konce války se Všetička nedožil. Za ideály demokracie byl zavražděn v německé káznici. Naproti tomu Zajončkovskij se dočkal vavřínů slávy za vítězství nad Německem, zatímco Elster prožil útrapy válečného zajatce a domů se vrátil jako zlomený člověk.
Kniha je příběhem českého vlastence, který prožil útrapy první světové války v řadách ruských legionářů. Po návratu do vlasti se dopustil osudové chyby, když svému otci svěřil vojenský batoh, v němž měl na památku uschován ruční granát. Jeho rodina nevědomky granát ve svém bytě odpálila a v jednom okamžiku tak Jaroslav Purkyt přišel o otce i matku. Trauma těchto chvil se snažil překonat vzornou službou v armádě. Snad proto, že nedokázal ochránit vlastní rodinu, ho vedla k záchraně jiných. V roce 1928 uchránil rozlehlé prostory strašnického nádraží v Praze před explozí benzinových nádrží, o pár let později pak bez zaváhání zachránil osoby z hořícího vícepodlažního domu. V roce 1937 byl přemístěn se svým útvarem do Jaromeře a nakonec Nového Města nad Metují, kde sloužil až do vyhlášení zářijové mobilizace roku 1938. Tehdy se svými spolubojovníky obsazoval pásmo opevnění v okolí Náchoda. Jeho vojenské poslání skončilo Mnichovem a později rozpuštěním armády po vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Ani tehdy nezakolísal a zapojil se jako sokol do odboje, který se mu stal osudným. V roce 1942 byl zatčen gestapem, brutálně vyslýchán a nakonec popraven v Drážďanech.
Dělostřelecká tvrz Dobrošov slovem a obrazem + mapky.
starověku po současnost. Kniha je rozdělena do dvanácti kapitol: Vývoj opevnění v Asii od starověku do roku 1938, Stručný nástin vojensko-politického vývoje v Asii mezi léty 1918-43, Čínské opevnění (1936-45), Japonské opevnění proti SSSR v Mandžusku, na Sachalinu a Kurilských ostrovech, Sovětská obrana Dálného východu, Japonské opevnění v Tichomoří v letech 1939-44, Japonská obrana městských aglomerací, polní opevnění a překážky, Britské opevnění v jižní a jihovýchodní Asii, Americké opevnění a pobřežní obrana v jihovýchodní Asii a na tichomořských ostrovech, Opevnění a pobřežní obrana Austrálie, Obrana Iwo Jimy, Okinawy a japonských ostrovů v roce 1945, Fortifikace stavěné od skončení druhé světové války do současnosti. Text je doplněn množstvím fotografí, mapek a obrázků.
Autor se pokusil zpracovat komplexní pohled na pevnostní systémy budované Sovětským svazem v letech 1928 až 1945. Po nezbytném úvodu a historii výstavby je popsána historie Stalinovy linie (1928-39), Molotovovy linie (1940-41), polních opevnění, obrany Dálného východu a obrany pobřežních základen. V dalších kapitolách je stručně představena výzbroj objektů a osádek, vnitřní vybavení, systém překážek a maskování objektů. Text doplňuje více než 250 fotografií, mapek a obrázků.
Tato kniha je příběhem 291. střelecké divize, která v roce 1944 začala svoji bojovou cestu u Leningradu a došla až do Náchoda v Československu. Věnováno památce padlým Velké vlastenecké války.
Autor při psaní vycházel převážně z archivních dokumentů, avšak jeho primárním zdrojem se stalo nikdy neuveřejněné dílo „Pašerova zpověď" písmáka Celestýna Bydelského z Trubějova. Publikace s bohatou obrazovou přílohou přibližuje nevšední příhody ze života pašeráků, jak a kudy naším regionem směřovaly jejich kroky.
Tyto střípky mají poodhalit místa, osoby a příběhy, které se nesmazatelnou stopou zapsaly nejenom do náchodské, ale v pravém slova smyslu do světové historie.
Slovem a obrazem
