Ramón Llull
1. leden 1232 – 1. leden 1316
Ramon Llull byl vlivný katalánský myslitel, jehož spisy představují raný vrchol katalánské literatury. Jeho dílo, které předjímalo moderní logiku a výpočetní teorii, zahrnovalo filozofické eseje a literární práce. Llullův intelektuální odkaz inspiroval budoucí generace badatelů a jeho literární význam zůstává dodnes patrný.
Ramon Llull, také Raimundus Lullus, Raymundus Lullus, Raymond Lully nebo Raimondo Lullo (asi 1232 Palma de Mallorca – 29. června 1315 tamtéž) byl katalánský spisovatel, filosof, misionář, logik, cestovatel a rytíř.
Narodil se v bohaté rodině v Palmě a dostal velmi dobré vzdělání, takže se stal učitelem budoucího aragonského krále Jakuba II.. Hovořil latinsky, arabsky, okcitánsky a katalánsky. Roku 1257 se oženil a měl dvě děti, jako kancléř (senešal) krále Jakuba II. Malorského však žil i nadále životem trubadura. Roku 1265 však měl zjevení, které proměnilo jeho život. Vstoupil jako terciář do řádu františkánů a začal se zabývat misií mezi muslimy. Na Malorce založil kolej, kde probíhala výuka misionářů, a třikrát odjel do Tunisu, kde kázal mezi muslimy křesťanství. Pokaždé byl násilím vyhnán, nicméně papeži nedoporučil křížovou výpravu, ale roku 1311 na koncilu ve Vienne prosadil, aby se na hlavních evropských univerzitách (Bologna, Paříž, Oxford a Casablanca) a při papežském dvoře zřídily stolice hebrejštiny, arabštiny a chaldejštiny, a stal se tak zakladatelem evropské orientalistiky. Roku 1313 se opět vydal do Alžíru, kde byl kamenován, ale nakonec zachráněn janovskými obchodníky, kteří ho odvezli domů. Tam následujícího roku zemřel ve věku 83 let.
Lullus byl velmi plodný spisovatel, napsal přes 250 spisů od básní a novel až po botaniku, teologii a logiku. Pro katalánskou kulturu je významné, že napsal novelu Blanquema, první literární dílo v katalánštině. Největší význam i vliv však měly jeho logické práce. Lullus se domníval, že by k přesvědčování muslimů o pravdivosti křesťanství mohly sloužit mechanické pomůcky, na nichž by se tvořily správné sylogismy. Navrhl několik verzí, většinou soustředných kruhů, které se daly otáčet kolem společné osy a na nichž byly po obvodě napsány různé pojmy a výroky. Otáčením kruhů se daly sestavit různé složené výroky. Svoji metodu nazval „velké umění“ (Ars magna) a uveřejnil kolem roku 1275.
Lullus se zabýval také klasifikací věd a uveřejnil několik stromových schémat, která se pak nazývají Porfyriův strom a snaží se uspořádat různé vědy a vztahy mezi nimi. Teprve nedávno se dočkaly pozornosti také Lullovy spisy o volebních systémech, zajímavé i ze stochastického hlediska.
Po smrti se Lullus těšil velké pověsti, roku 1376 však papež některé jeho spisy zakázal jako nebezpečné spekulace. Lullovy spisy ovlivnily řadu významných myslitelů, například Mikuláše Kusánského, Giordana Bruna a jeho úvahy o univerzálním jazyce a o kombinacích pojmů zejména Leibnize. Leibniz je nazval ars combinatoria, odkud se odvozuje dnešní kombinatorika. V 19. století byl Lullus v katolické církvi rehabilitován a roku 1858 prohlášen za blahoslaveného.