Jiří Moravec Pořadí knih

Zoologický výzkum v amazonských lesích je dobrodružství. Je třeba překonávat přírodní překážky, získat důvěru místních obyvatel, lovit zvířata. Amazonie ohromuje krásou a druhovým bohatstvím své přírody. Na mnoha místech zůstává dosud špatně přístupná. Právě proto lze v Amazonii stále nacházet vědě neznámé druhy rostlin a zvířat. Ještě je možné bádat v místech, kam přírodovědci nepronikli, ještě je co objevovat. Kniha Za neznámými tvory amazonských lesů vypráví o zkušenostech a přírodovědeckých poznatcích získaných autorem během čtyřiadvaceti výzkumných cest do deštných lesů nížinné Amazonie, mlžných lesů And či suchých plání Altiplana. Volně navazuje na autorovu předcházející knihu Procházka amazonským pralesem.

Cílem knihy je seznámit čtenáře se všemi druhy obojživelníků a plazů žijícími v České republice a ukázat, že se jedná o nad očekávání krásné a podivuhodné tvory, kteří určitě zasluhují větší pozornost a maximální ochranu. Zařazené fotografie byly vybrány tak, aby co nejlépe vystihovaly typický vzhled a charakteristické znaky jednotlivých druhů. Prostor dostaly snímky ukazující rozdíly mezi samci a samicemi i odlišnosti mezi dospělými a mladými jedinci. V případě obojživelníků nechybí obrázky jejich larev. Zvláštní pozornost je věnována variabilitě a sezonním změnám zbarvení. Upřednostňovány byly fotografie, které zachycují jednotlivé druhy ve volné přírodě při svých obvyklých, ale i méně známých životních projevech. Obrazovou část doprovází podrobný text, který shrnuje současné poznatky o taxonomii, morfologii, rozšíření a biologii našich druhů.

Publikace navazuje na předcházející svazek z řady Fauna (Fauna ČSFR Plazi – Reptilia, Academia 1992). Jedná se však o nové zpracování dostupných informací o fauně plazů u nás. Kniha shrnuje dosavadní poznatky o taxonomii, morfologii a biologii všech druhů našich plazů. Důraz je kladen na shromáždění maximálního množství dat týkajících se populací plazů z území České republiky a jejich interpretaci v kontextu dalších informací, které jsou k dispozici z jiných částí areálů rozšíření jednotlivých druhů. Zařazena jsou i konkrétní morfologická data vybraných sérií našich plazů uložených ve sbírkách Národního muzea v Praze. Zvláštní pozornost je věnována zhodnocení výskytu plazů na našem území a vypracování aktuálním map rozšíření všech druhů. Samostatná kapitola pojednává o nepůvodních druzích plazů žijících na území České republiky. Nechybí charakteristiky čeledí a rodů ani klíč k určení jednotlivých druhů. Kniha přináší navíc první ucelené zpracování informací o parazitech našich plazů.

Autor shrnuje výsledky svých výzkumných výprav do oblasti bolivijské, peruánské a přilehlé brazilské Amazonie. Nechává čtenáře nahlédnout do přírodních i společenských poměrů panujících v současné západní a jihozápadní Amazonii. Popisuje různé formy zaplavovaných i nezaplavovaných lesů a představuje jejich typické živočišné obyvatele. Pozornost přitom věnuje především drobnějším a často přehlíženým tvorům. Současně vede čtenáře i na návštěvu k prostým amazonským osadníkům, lovcům a sběračům para ořechů, aby ukázal, co dnešní život v pralese vlastně obnáší. Líčení různých dobrodružnějších příhod potom naznačuje, že ani nyní není cestování a bádání v Amazonii úplně snadné.

Poslední kniha ze dvanácti dílné série je věnována domácím zvířatům. Kromě podrobných popisů jednotlivých druhů, které běžně chová (ať už pro užitek, nebo pobavení) v knize nejdeme 55 barevně ilustrovaných tabulí.

Obrazový atlas obojživelníků a plazů celého světa.

Rady na pěstování a zpracování netradičních druhů zeleniny - pastiňáku, čistce, lilku, katránu, portuláku, reveně, topinamburu a mnoha dalších

Příručka propaguje pěstování méně obvyklých druhů zelenin, vhodných pro naše podnebí a půdu. Úvodní kapitoly hodnotí význam zeleniny ve výživě, závěrečné se zabývají ochranou zeleniny před škůdci a chorobami. Jádro knihy tvoří popis 44 druhů zelenin a jejich kuchyňské úpravy. Seznamuje také se zásadami rozmnožování osiv.

Čukotský poloostrov je veliký asi jako Československo, Polsko, a Maďarsko dohromady. Čukotku obývají hlavně mongolští Čukčové. Půda byla všude do značných hloubek trvale promrzlá. K obživě sloužil tuleň, bílý medvěd, mrož, velryba, sobi. Život začínal pro Čukče tam, kde pro jiné lidi životní podmínky skončily. Šamani-kouzelníci a zaříkávači udržovali lid v pověrách a hrůze z démonů. Kniha vypráví všechno, co zažila kolem roku 1930 sovětská kulturní expedice na Čukotce.