Bronislava Janečková Knihy

Úspěch, s nímž se setkal cyklus dopisů slavných i neznámých lidí, vysílaný v roce 2006 denně na stanici ČRo 3-Vltava, přiměl jeho autorku Bronislavu Janečkovou k přípravě knižní verze. Ke každému dni v roce byl vybrán jeden dopis napsaný právě toho dne v dávné i zcela nedávné minulosti, doprovázený vysvětlujícím komentářem. První díl zahrnuje měsíce leden až červen. Čtenáři se setkají s desítkami význačných jmen české historie, jako jsou Božena Němcová, Alois Jirásek, Mikoláš Aleš, Alosi Rašín, F. L. Rieger, Bohumil Kubišta, Ota Pavel, R. M. Rilke, Otokar Březina, Karel Havlíček Borovský, Karel Čapek, Fráňa Šrámek, Gustav Mahler, Josef Šíma, Jiří Voskovec, ale také třeba Jan Amos Komenský, Jan Hus či Perchta z Rožmberka.

Úspěch, s nímž se setkal cyklus dopisů slavných i neznámých lidí, vysílaný v roce 2006 denně na stanici ČRo 3–Vltava, přiměl jeho autorku Bronislavu Janečkovou k přípravě knižní verze. Ke každému dni v roce byl vybrán jeden dopis napsaný právě toho dne v dávné i zcela nedávné minulosti, doprovázený vysvětlujícím komentářem. První díl zahrnuje měsíce leden až červen. Čtenáři se setkají s desítkami význačných jmen české historie, jako jsou Božena Němcová, Alois Jirásek, Mikoláš Aleš, Alosi Rašín, F. L. Rieger, Bohumil Kubišta, Ota Pavel, R. M. Rilke, Otokar Březina, Karel Havlíček Borovský, Karel Čapek, Fráňa Šrámek, Gustav Mahler, Josef Šíma, Jiří Voskovec, ale také třeba Jan Amos Komenský, Jan Hus či Perchta z Rožmberka.

V archivech jsou uloženy statisíce dnes už zapomenutých soudních a policejních spisů, které dokumentují lidská dramata na straně obětí, zločinců i mužů zákona. Patnáct kriminálních případů zpracovaných v této knize čerpá právě z těchto dobových dokumentů a přináší pohled na proměnu zločinu v letech 1914 až 2004 od časů, kdy ještě v kriminalistice neexistovala daktyloskopie až po první případ vyřešený metodou porovnání DNA a pátrání v kyberprostoru internetu. Skutečné zločiny zasazené v reálných a často také dramatických kulisách historie naší republiky. Otec, který pro svou lásku obětuje dítě. Kasař, který si neváhal změnit tvář. Žena, která stála za zmizením minimálně 47 dětí. Vrah v roli hrdiny, který dostane vyznamenání od prezidenta republiky… Skutečné příběhy, které jsou často šílenější než nespoutaná fantazie spisovatelů. Kniha vychází z oblíbeného rozhlasového cyklu „Historie českého zločinu“, který je od roku 2016 vysílán na stanici Český rozhlas Dvojka. Příběhy: Dítě, které nikdo nechtěl, Žháři v Holicích, Kde jsou děti ?, Kasař, který změnil tvář, Neodeslaný dopis vraha Ondraše, Dokonalý padělek, Bestie Ruth, Státní vyznamenání pro vraha, Špatný vrah, Studna, Akce Starožitnost, Neznámá z Letňan, Jak usvědčit vraha, Vyděrač

Uplynulo pět let od vzniku knihy "Můj život s uměním" a já jsem se rozhodl opět zaznamenat své vzpomínky na hlubší umělecká setkání. Chtěl jsem touto knihou vzpomenout na ty přátele, kteří již opustili tento svět, ale nikoli svět umění, ve kterém zůstanou zapsáni na věky. Část knihy patří setkáním skutečným, při nichž s výtvarníky probíráme připravované výstavy nebo publikace a při té příležitosti máme možnost zavzpomínat i na roky uplynulé, v nichž jsme se často scházeli v kavárnách, ateliérech nebo podnikali společné výlety za uměním. Jedna kapitolka byla pro mne vlastně překvapením spoluautorky, když mi naopak některé své vzpomínky vrátili z druhé strany moji bývalí žáci a mladší kolegové. A na závěr se podíváme do pivnice "U Zlatého tygra" na jedno z úterních setkání, které se odehrává stále u téhož stolu, u něhož sedával Bohumil Hrabal.

Úspěch, s nímž se setkal cyklus dopisů slavných i neznámých lidí, vysílaný v roce 2006 denně na stanici ČRo 3–Vltava, přiměl jeho autorku Bronislavu Janečkovou k přípravě knižní verze. Ke každému dni v roce byl vybrán jeden dopis napsaný právě toho dne v dávné i zcela nedávné minulosti, doprovázený vysvětlujícím komentářem. Druhý díl se věnuje období od července po prosinec a přináší mnoho vzácných textů, které dokumentují proměnu stylu a funkce dopisů od renesance po aktuální současnost. Vedle korespondence osobností české kultury, politiky a vědy (Mikoláš Aleš, Josef Suk, Jiří Orten, Jiří Voskovec, František Halas, Jakub Jan Ryba, Jaroslav Hašek, Vítězslav Hálek, Miroslav Tyrš, Fráňa Śrámek ad.) čtenáře osloví i dopisy obyčejných lidí psané často v mezních životních situacích.

Kniha 'Rok v dopisech 1-2' od Bronislavy Janečkové nabízí unikátní pohled na každodenní život a události prostřednictvím osobních korespondencí. Děj se odehrává v průběhu jednoho roku a zachycuje proměny vnitřního světa hlavní postavy, která se vyrovnává s různými životními situacemi a vztahy. Dopisy, které jsou centrálním prvkem vyprávění, odhalují nejen osobní myšlenky a pocity, ale také širší společenské kontexty a historické události, které ovlivňují životy jednotlivců. Hlavní postava se potýká s otázkami identity, lásky, ztráty a naděje, což vytváří silný emocionální základ pro příběh. Kromě ní se v dopisech objevují další klíčové postavy, které reprezentují různé aspekty lidských vztahů a společenského života. Tematicky se kniha zaměřuje na význam komunikace, introspekce a osobního růstu, zatímco chronologicky sleduje proměny v čase a prostoru. Celkově kniha poskytuje čtenářům podnětný pohled na to, jak slova a myšlenky formují naše životy a jak se v průběhu času mění naše vnímání světa kolem nás.

Posluchačský úspěch rozhlasového projektu Rok v dopisech přiměl jeho autorku Bronislavu Janečkovou ke knižnímu zmapování jednoho kalendářního roku v dopisech, jež se váží ke konkrétnímu dni nezávisle na letopočtu. Druhý díl se věnuje období od července po prosinec a přináší mnoho vzácných textů, které dokumentují proměnu stylu a funkce dopisů od renesance po aktuální současnost. Vedle korespondence osobností české kultury, politiky a vědy (Mikoláš Aleš, Josef Suk, Jiří Orten, Jiří Voskovec, František Halas, Jakub Jan Ryba, Jaroslav Hašek, Vítězslav Hálek, Miroslav Tyrš, Fráňa Śrámek ad.) čtenáře osloví i dopisy obyčejných lidí psané často v mezních životních situacích. 1. díl Leden až červen

V červenci 1992 odstoupil Václav Havel ze své funkce prezidenta České a Slovenské Federativní Republiky. Měl jsem tu čest být osmnáct měsíců jedním z jeho poradců. Odešli jsme všichni z Hradu spolu s hlavou státu. Od té doby jsem se zase mohl plně věnovat novinaření, napsal jsem na dvě stě komentářů pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa, pro Radiofórum pražského Radiožurnálu a pro Lidové noviny. Zejména posluchači obou rozhlasových stanic mi často psali, že by si rádi přečetli, co jim na rádiových vlnách uniklo. To by ovšem nebyl dostatečný důvod k jejich knižnímu zpracování. Ale prolistování rukopisů ukázalo, že tyto komentáře k dosti dramatickým událostem let 1992-93 (počínajících právě Havlovou abdikací a vrcholících rozdělením státu) podávají celistvější obraz, než se mohlo zdát ve chvíli, kdy byly psány. Zároveň leckdy upomínají na problémy a otázky, které se nám stále vracejí a vyžadují vždy znovu naši pozornost. Je na čtenáři, aby posoudil, zda tomu tak je. Při redakci pro tento svazek jsem v původním textu nic neměnil, a to i tam, kde jsem se (jak se ukázalo) mýlil, leccos nedomyslel nebo přehnal. Vynechal jsem ty části, které se opakovaly. Z důvodů stylistických jsem pamatoval na to, že psané slovo, na rozdíl od mluveného, někdy vyžaduje větší úspornost. I v těchto případech, nepříliš četných, šlo o ryze kosmetický zásah do původního textu. P.T. V Praze v listopadu 1993