Erik Tabery Knihy

Dialog mezi prezidentkou Zuzanou Čaputovou a šéfredaktorem týdeníku Respekt Erikem Taberym trval více než dva roky. Jaké to je být ženou ve vrcholné politice a matkou dcer, na které útočí politici? Co musí hlava státu zvládat v zemi zmítané pandemií covidu, v době, kdy na Ukrajině vypukla válka, nebo v situaci, kdy je společnost extrémně polarizovaná? Jaké to je ocitnout se v čele země? Erik Tabery chtěl poznat a pochopit člověka, který z této role nemohl vystoupit celých pět let ani na vteřinu. Ženu, do níž si lidé promítají své frustrace, ale i nenaplněné naděje. A Zuzana Čaputová mu to umožnila s otevřeností, která nemá mezi politiky obdoby.

Česká cesta od Masaryka k Babišovi. Žijeme v době, kdy jeden lživý příspěvek na Twitteru či Facebooku má větší dosah než systematická práce investigativních novinářů. Posilují populisté, kteří sbírají body kritikou establishmentu, i když sami mají z vlastního elitního postavení dlouhodobý prospěch. Výdobytky demokracie jako svoboda slova či nezávislost médií jsou necelých třicet let po listopadu 1989 zpochybňovány. Šéfredaktor týdeníku Respekt popisuje dobrodružnou českou cestu od vzniku republiky po současnost a zasazuje dnešní politické a společenské události do historického a evropského kontextu. Je to svým způsobem rozmluva s minulostí o naší budoucnosti, v níž myšlenkový rámec dávají autorovi úvahy K. H. Borovského, H. G. Schauera, T. G. Masaryka, Ferdinanda Peroutky, Václava Černého, Jana Patočky, Erazima Koháka či Václava Havla. S odkazem na velké kritické duchy demokratické tradice Tabery jasně ukazuje, že rizikům přítomnosti se nejlépe čelí nikoliv panikou, ale chladnou hlavou a rozhodností.

Podle průzkumů veřejného mínění je pro tři čtvrtiny Čechů tuzemská politika nesrozumitelná. Tato kniha se pokouší ukázat, kdy a kde se lidem politika ztratila. Jakou roli hráli hlavní aktéři Miloš Zeman, Václav Klaus či Václav Havel nebo konkrétní události. Hlavní pozornost je pak věnována kontroverznímu paktu mezi ODS a ČSSD, který vyvolal nejbouřlivější reakce veřejnosti od roku 1989, kdy se znovu plnila náměstí, psaly petice a tvořily koalice proti opoziční smlouvě. Kapitoly jsou psány tak, aby se daly číst samostatně, což čtenáři usnadňuje přehled. Nicméně smysl spočívá právě v uvědomění si provázanosti všech událostí, o jejichž důsledcích či pokračování si možná už zítra budete číst v novinách.

V knize dává autor čtenářům nahlédnout do zákulisí voleb českých prezidentů. S žádnou veřejnou funkcí si Češi nespojují taková očekávání jako s prezidentským úřadem. V knize se autor pokouší mýtus hlavy státu postavit do reálnějšího světla. Na příběhu prezidentských voleb ukazuje, že s výjimkou zlomových dějinných momentů byl výběr prezidenta vždy nejen hledání těch nejschopnějších, ale také záležitostí intrik, politických obchodů a neprůhledných zákulisních dohod. Kniha se věnuje zejména volbám českých prezidentů, tedy od r. 1993. Předchozí volby ale nebylo možné vynechat úplně. Až srovnání s nimi totiž vyjde najevo, že se řada událostí opakuje. Jsou zde uvedeny také klíčové momenty z dob vzniku samostatného Československa v roce 1918. Tradice postavená už v prvních dnech nové republiky výrazně ovlivňuje dnešní prezidentství.