Zdeněk Urban Knihy

Jsme sami?: O důsledcích případného objevu mimozemského života

Kniha věnovaná času a jeho roli ve fyzice. Autor se odráží od obecné teorie relativity a hovoří o plynutí času, šipce času, dilataci a borcení času.

V roce 1970 Stephen Schneider předpověděl, že globální oteplení se začne projevovat již na konci 20. století. V Laboratoři Země zachycuje současné aktuální diskuse klimatologů, ekologů a politiků, směřující k řešením možných klimatických změn.

Svět, který nás obklopuje, může být docela jiný, než by se mohlo zdát, a věda zdánlivě tak nudná jako fyzika, může být tím nejúžasnějším dobrodružstvím. To všechno bylo a je jasné už mnoha slavným vědcům, génia géniů Alberta Einsteina nevyjímaje, a snad právě proto se do svých výzkumů vrhají s takovou vervou. Jedním z nejslavnějších "myšlených pokusů" je příklad se Schrödingerovou kočkou, na němž lze názorně předvést jinak těžko pochopitelnou skutečnost, že ve světě kvantové mechaniky už pouhý fakt, že nějaký jev je pozorován, ovlivňuje jeho výsledek. Ve své poslední knize Pátrání po Schrödingerově kočce, líčí autor, mistrný popularizátor vědy John Gribbin, příběh kvantové teorie jako nejnapínavější detektivku. Od svých čtenářů požaduje jen otevřenou mysl a ochotu uvěřit neuvěřitelnému, ale ve své další knize se rozhodl postoupit ještě dál. Tak jako jedna teorie podnítí vždycky druhou a na práci jedněch staví zase další badatelé, tak ani pátrání po nových bizarních zákonitostech kvantové mechaniky nikdy nesetrvává na místě. A jako pomyslná Schrödingerova koťata se množí další a další poznatky a souvislosti, aby nás nepřestávaly uvádět v úžas nad světem, v němž žijeme, aniž bychom ho znali.

Vlastní životopis z let 1935 až 1989 vytvořený formou komiksu, předmluva Leo Kukačka. Děj se odehrává v Děčíně, Terezíně, Jičíně, Trutnově, Turnově, Praze a v Ústí nad Labem.

Úsměvná, místy objevná, jindy zase trochu lechtivá komiksová kniha pověstí, která přináší zcela nové pohledy na nejstarší Českou historii a na mytologii Českého středohoří.

Je všeobecně známo, že historie vývoje různých lidských skupin a společností z různých oblastí naší planety se od sebe značně liší. Ve světě dnes bohatstvím a mocí vládnou zejména národy euroasijského původu, zatímco většina Afričanů, domorodí obyvatelé Amerik a Austrálie za nimi výrazně zaostávají. Naskýtá se proto otázka: Co způsobilo, že vývoj se v určitých částech světa ubíral právě tou, a nikoli jinou cestou? Kde došlo k onomu kritickému zlomu, který předznamenal osud dalších generací? Autor této knihy se nespokojuje se známou a zjednodušenou teorií o příznivých či nepříznivých klimatických podmínkách, a už vůbec ne s poněkud rasistickým soudem o větších přirozených schopnostech a rozdílné inteligenci některých etnických skupin. Je přesvědčen, že prvotních příčin disharmonického vývoje lidstva muselo být daleko více a že všechno souvisí jak s vynálezem zpracování železa a výroby střelných zbraní, tak s používáním písemných záznamů či s rozvojem cestování, a tím pádem i se šířením choroboplodných zárodků. Přesto však je populárně-vědná práce Jareda Diamonda na hony vzdálena suchopárné učebnicové nudě. Naopak! Na jejích stranách se před čtenářem rozvíjí ohromná mozaika zaniklých i přeživších národů, po pomyslné mapě světa putují migrující nomádi a svět nazadržitelně spěje k dnešní přetechnizované podobě.

Soubor vybraných textů s doprovodnou studií reprezentuje české kalendáře zejména 19. století.

Může elektron procházet současně dvěma různými štěrbinami? Může být kočka zároveň živá i mrtvá? Zkušený popularizátor John Gribbin poutavě a srozumitelně přibližuje podivuhodný svět kvantové fyziky. Zabývá se kvantovou mechanikou a zejména principem neurčitosti, který je přelomovou představou pro výzkum mikrosvěta. Pokud byste chtěli vědět, jak je možné, že seriózní fyzik dospěje k závěru, že buď nic neexistuje, nebo existuje všechno, co je možné, nezbývá vám nic jiného, než si tuto knihu přečíst. Autor velmi přístupnou formou spojuje historický i logický princip výkladu a daří se mu tak představit základní problémy, na kterých je postavena kvantová mechanika.

Napínavý příběh vesmíru od samého počátku až do dnešních dnů. Co se událo na počátku času? Opravdu nastal nějaký "velký třesk"? To jsou jen některé z otázek, které si lidstvo klade ohledně svých počátků a na něž se snaží odpovídat. Vědci se o zrození vesmíru zajímají dlouho a s pokrokem techniky roste i možnost lidského poznání. S moderními dalekohledy, které mohou pozorovat galaxie vzdálené miliardy let, se dostáváme blíže k odpovědím. Jak to všechno začalo a jak pokračuje? Géniové vědy dospěli k fascinujícímu závěru: Planety a galaxie se stále vzdalují od místa exploze, což ukazuje, že vesmír se nepřestává rozpínat. Teorie, které se zdají složité a nepochopitelné, mohou být s pomocí odborníků jako Albert Einstein či Stephen Hawking jasné a přehledné. S průvodcem, jakým je John Gribbin, se svět kosmologie a kvantové fyziky stane srozumitelným a překvapivě napínavým, často i víc než nejlepší detektivka.