René Guénon Knihy

René Guénon (1886-1951) byl významný francouzský filosof a metafyzik, zakladatel školy integrálního tradicionalismu neboli perennialismu. Proslul svou kritikou moderního světa a snahou o esoterické smíření různých ortodoxních světových náboženství, v jejichž pozadí viděl obrysy univerzální, primordiální Tradice. Lidstvo podle Guénona podstupuje proces sestupu z duchovního zlatého věku, kdy veškerý způsob života směřoval k božskému, do odduchovněné, sekularistické moderny. Tvrdí, že se nejedná o subjektivní, nýbrž objektivní proces provázený ontologickým znehodnocením světa. Ve své pozdní knize Vláda kvantity a znamení doby, poprvé vydané v roce 1945, se zabývá posledními fázemi tohoto sestupu, kdy bude tradiční řád nejdříve nahrazen vládou stejnosti, konformnosti a kvantity, aby tento stav posléze vedl k ustanovení převráceného řádu. Při svém popisu čerpá z eschatologie různých náboženských tradic a všímá si filosofických prekurzorů urychlování sestupu v Descartovi a dokonce již v pozdní scholastice. Vláda kvantity je právem považována za završení Guénonova myslitelského díla, na jehož konci přes všechen pesimismus prozařuje víra v konečnou nápravu a překonání pádu člověka a veškerenstva.

Francouzský myslitel kritizuje nedostatečnou roli intelektuální elity v současném západním světě. Ve východních civilizacích stále existuje intelektuální elita, jež zosobňuje předpoklad uchování tradice. Na Západě tato elita již neexistuje, což představuje ohrožení samotného bytí západního světa. Guénon zdůrazňuje nutnost obnovy intelektuální elity, schopné oživit principy tradičních civilizací, pro něž člověk není součástí úzce utilitárního, ale vesmírného řádu. Jejím nositelem by se mohla stát již stávající západní organizace – katolická církev. Instituce by však musela získat hlubší smysl...

Francouzský filozof, zasvěcenec súfismu, přibližuje posvátnou symboliku "duchovního středu světa". Všechny tzv. duchovní tradice prokazují existenci země v pravém smyslu svaté, která je ostatním svatým zemím nadřazena jako jejich prototyp - "země živých". Bývá zpravidla lokalizována do "neviditelného světa" . Pro nepovolané je fakticky neviditelná a nedostupná. Matematik a filozof z hlediska tradičních metafyzických i esoterických nauk interpretuje tzv. zemi živých.

V roku 1931 vyšla štúdia, ktorej tematickým jadrom je symbol kríža, patriaci do skupiny symbolov spoločných pre takmer všetky tradície. Autor sa nezameriava na spojenie kríža s konkrétnou náboženskou tradíciou, ale skúma univerzálnu hodnotu tohto symbolu. Kritizuje kresťanstvo za to, že zabudlo na symbolický charakter kríža a vidí v ňom len odkaz na historickú udalosť. V diele autor putuje naprieč rôznymi duchovnými tradíciami a poukazuje na univerzálnu symboliku tvaru kríža. Tento symbol sa stáva geometrickým a priestorovým zobrazením duchovných možností ľudskej bytosti a sprostredkovateľom poznatkov o usporiadaní Univerza. Je úzko spojený s konceptmi mókše, Oslobodenia v hinduizme, Univerzálneho Človeka v ezoterickom islame a Adama Kadmona v hebrejskej kabale. Autor podrobne osvetľuje rôzne aspekty symboliky geometrického tvaru kríža a jeho súvislosti. Vďaka jeho dôkladnosti a znalostiam sa čitateľ môže dotknúť pravej funkcie tohto univerzálneho symbolu: vonkajší geometrický tvar sa stáva obrazom duchovnej cesty človeka putujúceho za Poznaním, pričom fyzický priestor sa zjednocuje s vnútorným priestorom človeka.

V knihe Človek a jeho naplnenie podľa védánty, ktorá je prvým rozsiahlym metafyzickým dielom Reného Guénona (* 1886 –† 1951), autor do hĺbky analyzuje všetky základné pojmy védánty, ktorá je podľa indickej tradície zavŕšením a najvyšším stupňom Véd. Guénon sa po celý život venoval hlbokému štúdiu najvýznamnejších východných učení (védánta, taoizmus, súfizmus), preto mu jeho erudícia umožnila nachádzať prínosné paralely medzi nimi, poukazovať na ich vzájomné vplyvy, ako aj na obzor, ktorý otvárajú a ktorý sa podstatne líši od obzoru filozofie v západnom ponímaní. Guénon sám o sebe hovorí ako o „sprostredkovateľovi“ náuk, ktoré majú nadindividuálny charakter. V súlade s tým ponúka verný a detailný pohľad na védántu, ktorý je v prevažnej miere inšpirovaný šivaistickou interpretáciou významného svätca Šankaráčárju. Podľa viacerých ide o najpresnejšie uchopenie védánty z pera západného autora. Kniha je doplnená prácou Východná metafyzika, prednesenou na parížskej Sorbonne v roku 1925, ktorá predstavuje stručné zhrnutie autorových postojov k ponukám Východu a Západu.

The Reign of Quantity gives a concise but comprehensive view of the present state of affairs in the world, as it appears from the point of view of the 'ancient wisdom', formerly common both to the East and to the West, but now almost entirely lost sight of. The author indicates with his fabled clarity and directness the precise nature of the modern deviation, and devotes special attention to the development of modern philosophy and science, and to the part played by them, with their accompanying notions of progress and evolution, in the formation of the industrial and democratic society which we now regard as 'normal'. Guénon sees history as a descent from Form (or Quality) toward Matter (or Quantity); but after the Reign of Quantity-modern materialism and the 'rise of the masses'-Guénon predicts a reign of 'inverted quality' just before the end of the age: the triumph of the 'counter-initiation', the kingdom of Antichrist. This text is considered the magnum opus among Guénon's texts of civilizational criticism, as is Symbols of Sacred Science among his studies on symbols and cosmology, and Man and His Becoming according to the Vedanta among his more purely metaphysical works.

Many readers of Guénon's later doctrinal works have longed to hear the tale of his earlier entanglement, and disentanglement, from the luxuriant undergrowth of so-called esoteric societies in late nineteenth-century Paris and elsewhere. The present work documents in excoriating detail Guénon's findings on what did, and did not, lie behind the Theosophical Society founded by Madame Blavatsky and Colonel Olcott in 1875. Much further information has of course come to light since this book was written, but it has never been superseded as a fascinating record of the path of a master metaphysician through this maze. A particularly unusual feature is its extensive treatment of the Hermetic Brotherhood of Luxor, which has recently attracted the attention of scholars of the occult.

René Guénon (1886-1951) critiques modernity through 26 volumes, highlighting perennial wisdom across diverse cultures. In "The Esoterism of Dante," he explores Dante's initiatic journey and medieval esoterism, while "Insights into Christian Esoterism" examines sacred languages and esoteric themes. His works remain vital for contemporary seekers of spiritual truth.

René Jean-Marie Joseph Guénon (15. november 1886, Blois, Francúzsko - 7. januára 1951, Káhira, Egypt) bol francúzsky metafyzický spisovateľ. V roku 1930 po manželkinej smrti opustil Európu a natrvalo sa usadil v Káhire. Mimo priameho dosahu tlakov prostredia, ktorého nepochopenie, ba až nevraživosť, mu v rodnom Francúzsku strpčovali život, sa tu v plnej miere mohol venovať písaniu a praktizovaniu súfijskej duchovnej cesty. V roku 1949 získal egyptské občianstvo. K hlavným témam Guénonovho diela patrí vzťah západného a východného sveta; možnosť prístupu k Tradícii, ktorá sprostredkuje skutočné, nie iba intelektuálne Poznanie, a ktorá sa naprieč rôznymi formami sprostredkovania vo svojej podstate nemení a nepodlieha dobovým vplyvom; štúdium symbolov a ich miesto na ceste Poznania; tajné vedy; kríza moderného sveta, ktorý Guénon chápe ako úchylku scestnej, teda západnej civilizácie. Medzi jeho najvýznamnejšie diela patria okrem predkladaného titulu knihy Kríza moderného sveta, Kráľ sveta, Všeobecný úvod do štúdia hinduistických náuk, Človek a jeho naplnenie podľa védánty či Symbolika kríža. Po období, keď bolo Guénonovo dielo s výnimkou úzkeho okruhu čitateľov prehliadané a marginalizované, sa v posledných desaťročiach stáva čoraz viac predmetom záujmu aj v rámci akademického prostredia. Kniha Vláda kvantity a znamenia časov z roku 1945 je pokladaná za Guénonovo opus magnum.

RISVOLTO Nel 1924 apparve a Parigi un singolare libro di Ferdinand Ossendowski, dal titolo Bestie, uomini e dèi . Vi si raccontava un avventuroso viaggio nell'Asia centrale, nel corso del quale l'autore affermava di essere venuto in contatto con un centro iniziatico misterioso, situato in un mondo sotterraneo le cui ramificazioni si estendono ovunque: il capo supremo di questo centro era detto Re del Mondo. René Guénon prese spunto da tale pubblicazione per mostrare, in questo breve e splendido libro, come, dietro alle confuse narrazioni di Ossendowski e di altri scrittori, si profilassero dottrine e miti immemoriali, di cui si ritrovavano tracce dal Tibet (con la sua nozione dell' Agarttha , la terra 'inviolabile' ) alla tradizione ebraica (con la figura di Melchisedec e della città di Salem), e così anche nei più antichi testi sanscriti, nel simbolismo del Graal, nelle leggende sull'Atlantide e in tanti altri miti e immagini. A mano a mano che si svelano questi rapporti, siamo colti come da una vertigine: con pochi e sobri gesti Guénon riesce a mettere in contatto tali e così diverse cose che alla fine ci troviamo dinanzi a una sterminata prospettiva, che traversa tutta la storia fino a oggi, dalle origini inattingibili della Tule iperborea fino all'occultamento del centro iniziatico nella nostra 'età nera', il Kali-Yuga . In poche pagine, e tutto per immagini, Guénon disegna dunque la linea della trasmissione della Tradizione primordiale, sicché questo libro potrà valere per molti come introduzione al pensiero di un maestro solitario e indispensabile del nostro tempo. Il Re del Mondo è stato pubblicato per la prima volta nel 1927.