René Guénon Knihy

René Guénon (1886-1951) byl významný francouzský filosof a metafyzik, zakladatel školy integrálního tradicionalismu neboli perennialismu. Proslul svou kritikou moderního světa a snahou o esoterické smíření různých ortodoxních světových náboženství, v jejichž pozadí viděl obrysy univerzální, primordiální Tradice. Lidstvo podle Guénona podstupuje proces sestupu z duchovního zlatého věku, kdy veškerý způsob života směřoval k božskému, do odduchovněné, sekularistické moderny. Tvrdí, že se nejedná o subjektivní, nýbrž objektivní proces provázený ontologickým znehodnocením světa. Ve své pozdní knize Vláda kvantity a znamení doby, poprvé vydané v roce 1945, se zabývá posledními fázemi tohoto sestupu, kdy bude tradiční řád nejdříve nahrazen vládou stejnosti, konformnosti a kvantity, aby tento stav posléze vedl k ustanovení převráceného řádu. Při svém popisu čerpá z eschatologie různých náboženských tradic a všímá si filosofických prekurzorů urychlování sestupu v Descartovi a dokonce již v pozdní scholastice. Vláda kvantity je právem považována za završení Guénonova myslitelského díla, na jehož konci přes všechen pesimismus prozařuje víra v konečnou nápravu a překonání pádu člověka a veškerenstva.

Francouzský filozof, zasvěcenec súfismu, přibližuje posvátnou symboliku "duchovního středu světa". Všechny tzv. duchovní tradice prokazují existenci země v pravém smyslu svaté, která je ostatním svatým zemím nadřazena jako jejich prototyp - "země živých". Bývá zpravidla lokalizována do "neviditelného světa" . Pro nepovolané je fakticky neviditelná a nedostupná. Matematik a filozof z hlediska tradičních metafyzických i esoterických nauk interpretuje tzv. zemi živých.

Francouzský myslitel kritizuje nedostatečnou roli intelektuální elity v současném západním světě. Ve východních civilizacích stále existuje intelektuální elita, jež zosobňuje předpoklad uchování tradice. Na Západě tato elita již neexistuje, což představuje ohrožení samotného bytí západního světa. Guénon zdůrazňuje nutnost obnovy intelektuální elity, schopné oživit principy tradičních civilizací, pro něž člověk není součástí úzce utilitárního, ale vesmírného řádu. Jejím nositelem by se mohla stát již stávající západní organizace – katolická církev. Instituce by však musela získat hlubší smysl...

V roku 1931 vyšla štúdia, ktorej tematickým jadrom je symbol kríža, patriaci do skupiny symbolov spoločných pre takmer všetky tradície. Autor sa nezameriava na spojenie kríža s konkrétnou náboženskou tradíciou, ale skúma univerzálnu hodnotu tohto symbolu. Kritizuje kresťanstvo za to, že zabudlo na symbolický charakter kríža a vidí v ňom len odkaz na historickú udalosť. V diele autor putuje naprieč rôznymi duchovnými tradíciami a poukazuje na univerzálnu symboliku tvaru kríža. Tento symbol sa stáva geometrickým a priestorovým zobrazením duchovných možností ľudskej bytosti a sprostredkovateľom poznatkov o usporiadaní Univerza. Je úzko spojený s konceptmi mókše, Oslobodenia v hinduizme, Univerzálneho Človeka v ezoterickom islame a Adama Kadmona v hebrejskej kabale. Autor podrobne osvetľuje rôzne aspekty symboliky geometrického tvaru kríža a jeho súvislosti. Vďaka jeho dôkladnosti a znalostiam sa čitateľ môže dotknúť pravej funkcie tohto univerzálneho symbolu: vonkajší geometrický tvar sa stáva obrazom duchovnej cesty človeka putujúceho za Poznaním, pričom fyzický priestor sa zjednocuje s vnútorným priestorom človeka.

V knihe Človek a jeho naplnenie podľa védánty, ktorá je prvým rozsiahlym metafyzickým dielom Reného Guénona (* 1886 –† 1951), autor do hĺbky analyzuje všetky základné pojmy védánty, ktorá je podľa indickej tradície zavŕšením a najvyšším stupňom Véd. Guénon sa po celý život venoval hlbokému štúdiu najvýznamnejších východných učení (védánta, taoizmus, súfizmus), preto mu jeho erudícia umožnila nachádzať prínosné paralely medzi nimi, poukazovať na ich vzájomné vplyvy, ako aj na obzor, ktorý otvárajú a ktorý sa podstatne líši od obzoru filozofie v západnom ponímaní. Guénon sám o sebe hovorí ako o „sprostredkovateľovi“ náuk, ktoré majú nadindividuálny charakter. V súlade s tým ponúka verný a detailný pohľad na védántu, ktorý je v prevažnej miere inšpirovaný šivaistickou interpretáciou významného svätca Šankaráčárju. Podľa viacerých ide o najpresnejšie uchopenie védánty z pera západného autora. Kniha je doplnená prácou Východná metafyzika, prednesenou na parížskej Sorbonne v roku 1925, ktorá predstavuje stručné zhrnutie autorových postojov k ponukám Východu a Západu.

Perspectives on Initiation presents initiation as essentially the transmission, by the appropriate rites of a given tradition, of a 'spiritual influence' which represents the 'beginning' (initium) of the spiritual journey. It is unique in giving a comprehensive account both of the conditions of initiation and of the characteristics of organizations qualified to transmit it. While most of its 48 chapters deal with specific aspects of initiation, others cover an astonishing range of related subjects, among Magic and Mysticism, Ceremonial Magic, Psychic 'Powers', The Symbolism of the Theater, The Gift of Tongues, Greater and Lesser Mysteries, Rose-Cross and Rosicrucians, Some Reflections on Hermeticism, and The Birth of the Avatara. Related articles are collected in Guénon's Initiation and Spiritual Realization.

In the first half of the 20th century, a French man, RenèGuènon (1886-1951), struck the conscience of the Westernworld by reminding it about the spiritual knowledge that wasat the heart of all traditional civilizations but that the modernWest had completely lost sight of. A profound knower ofHindu, Islamic, Taoist and other traditions, Guènon expounded,in a similar way as Coomaraswamy with whom he regularlycorresponded, the traditional metaphysics which give aunity beyond the forms to the apparently different traditionsof mankind. In The Crisis of the Modern World, published forthe first time in 1927, he writes a relentless and radical criticismof the modern world, revealing its shallowness whenconfronted with the traditional civilizations. Almost eightyyears later, his words are still fully valid, and applicable to alarge extent to the India of today, which is in danger of beingsubmerged by a strong flow of modern ways and conceptions.

The Reign of Quantity gives a concise but comprehensive view of the present state of affairs in the world, as it appears from the point of view of the 'ancient wisdom', formerly common both to the East and to the West, but now almost entirely lost sight of. The author indicates with his fabled clarity and directness the precise nature of the modern deviation, and devotes special attention to the development of modern philosophy and science, and to the part played by them, with their accompanying notions of progress and evolution, in the formation of the industrial and democratic society which we now regard as 'normal'. Guénon sees history as a descent from Form (or Quality) toward Matter (or Quantity); but after the Reign of Quantity-modern materialism and the 'rise of the masses'-Guénon predicts a reign of 'inverted quality' just before the end of the age: the triumph of the 'counter-initiation', the kingdom of Antichrist. This text is considered the magnum opus among Guénon's texts of civilizational criticism, as is Symbols of Sacred Science among his studies on symbols and cosmology, and Man and His Becoming according to the Vedanta among his more purely metaphysical works.

The author was the founder of the Perennialist/Traditionalist school of comparative religious thought. Known for his discourses on the intellectual and spiritual bankruptcy of the modern world, symbolism, tradition, and the inner or spiritual dimension of religion, this book is a compilation of his most important writings.