Michal Reiman Pořadí knih

Deníkové zápisky historika Michala Reimana z jeho cesty do Číny, kterou podnikl během roku 1981, zachycují každodenní život v různých částech této země.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

Jaké je Rusko jako kulturní, ekonomický a geopolitický fenomén? Proč se na něj díváme s obavami a předsudky, a jaký je současný konflikt mezi Ruskem a euroatlantickým prostorem? Kdo rozpoutal válku na Ukrajině a jaké jsou její cíle? Jaké jsou souvislosti s událostmi v dalších neklidných regionech, jako je Blízký a Střední východ? Kdo jsou klíčoví aktéři v této válce, která hrozí přerůst v globální konflikt? A jakou roli hraje Česká republika, její politická reprezentace, ekonomické zájmy a média? Tyto otázky si kladou autoři sborníku, mezi nimiž jsou politologové, historikové, ekonomové a novináři. Základ tvoří příspěvky z konference konané 21. srpna 2014 v Praze, doplněné o důležité studie dalších autorů. Publikace nabízí faktografickou a názorovou mozaiku, která se vymyká převládajícím mediálním narativům a místo černobílých schémat přináší široké spektrum otázek a dilemat. Analýza těchto otázek a nezaujaté přemýšlení o nich vedou k hlubšímu poznání, což je hlavním cílem této publikace.

Kolektiv historiků z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze sleduje politické dějiny SSSR v kontextu porevolučních ekonomických a sociálních změn. Odlišně od tradiční historiografie pojímá příčiny a povahu ruské revoluce a sociálního vrstvení, které z ní vzešlo. Klade důraz na nesoulad vývoje průmyslu a zemědělství a na vliv mezinárodní izolace SSSR. Nově hodnotí role Lenina, Trockého, Rykova i Stalina. Věnuje se podrobně motivům a povaze Stalinova teroru a sleduje příčiny nezdarů SSSR v prvním období války i složitost jeho vztahů se spojenci. Vítězství ve válce podle autorů etablovalo SSSR jako velmoc, nedovršená průmyslová a civilizační revoluce a enormní válečné ztráty ji však proměnily v militarizovanou soustavu, neschopnou překonat své deficity.

První část knihy - Rok 1968 pohledem zblízka - se věnuje událostem roku 1968, jichž se autor aktivně účastnil, a detailně líčí pozadí mnoha jednání v prostředí lidí, kteří v ÚV KSČ usilovali o změny. Text vznikl těsně po převratu v roce 1989 pro Komisi vlády ČSFR pro analýzu událostí let 1967-1970. Druhou, rozsáhlejší část knížky - SSSR jako téma a realita v československém posrpnovém exilu za Brežněva a v době perestrojky - tvoří vzpomínky na politický exil, jehož součástí se autor stal v roce 1976 a působil ve skupině soustředěné kolem římských /Listů/. Historik zabývající se dějinami SSSR zde věnuje mnoho místa sovětské perestrojce, jak a v čem působila na československý exil a jak ji také sám zažil v Moskvě, kam mohl od roku 1987 jako německý občan jezdit. Podrobně sleduje tehdejší mezinárodní diskusi o SSSR a o sovětských dějinách. Vykládá vlastní postoje i svůj současný pohled na sovětské dějiny, k němuž po dlouhých letech dospěl.

Kniha se zabývá dobou, kdy se USA a SSSR mění v supervelmoci, které mohou svým jediným rozhodnutím změnit, ba zničit mezinárodní systém.

Studie věnovaná historii a genezi sovětského komunistického totalitarismu. Kniha je tak novým příspěvkem k debatě o dějinách a zločinech komunismu.

Kniha se zabývá pozadím politického vývoje v SSSR a poskytuje i nové momenty v pohledu na osobnosti politických dějin. Překlad je pořízen podle německého vyd. z roku 1987 s přihlédnutím k původním českým, ruským a německým verzím jednotlivých textů a k autorovým dodatečným doplňkům a změnám.

Publikace vychází ze studia knižní literatury, novin a časopisů i archívních materiálů. Události popisuje zevrubně. V první kapitole osvětluje obecnější předpoklady revoluce, jež utvářely její hlavní problémy a zvláštnosti, v druhé únorovou revoluci, jež sice odhalila krajní mez izolace a demoralizace carismu, ale i nedostatečnou organizovanost a uvědomělost lidových mas, ve třetí rozpory mezi vládou a sověty a ve čtvrté přípravy na ozbrojené povstání.