Roger Caillois Knihy

Vyprávění o tom, co by se stalo, kdyby Pilát osvobodil Ježíše. Eticko-psychologický esej o lidském rozhodování, o náboženství, o společnosti.

Krátké texty a zamyšlení o kamenech s obdivem k jejich krásám a tajemstvím. Kameny jsou v díle Rogera Cailloise nezanedbatelným tématem. V roce 1962 začíná psát „Kameny“, texty věnované kamenům samotným, bez potřeby něco srovnávat. Při těchto meditacích nad kameny jak píše, „jakoby získal něco z jejich přirozenosti“.

Dílo „Hry a lidé: maska a závrať“ francouzského sociologa a antropologa navazuje na díla J. Huizingy (Homo ludens) a E. Finka (Oáza štěstí). Podává základní definici pojmu „hra“ a snaží se vysvětlit fenomén hry v jeho sémantické, sociální i antropologické rovině. Ukazuje vliv a význam hry v jednotlivých kulturách – starověkých, východních, v kulturách přírodních národů apod. Podle toho, zda ve hře převažuje princip soutěže, náhody, chování „jako by“ nebo závrati, klasifikuje čtyři základní skupiny her. Na rozdíl od předchozích dvou autorů píšících o teorii her, Caillois rozebírá ve svém díle navíc také aktuální problematiku hazardních her. Přeložila a předmluvu napsala Nina Vangeli. -- zdroj: www.mlp.cz --

Autor, původně sociolog, zasahuje svými pracemi nejen do sociologie, etnologie, historie, psychologie, filosofie, estetiky, literární teorie a kritiky, ale i do zoologie, botaniky a mineralogie. Nalézá, spojuje vědu s uměním a překračuje hranice poznání rozdrobeného přílišnou specializací, souvislosti, jež specialistovi unikají. Výbor z jeho díla obsáhl spisy Mýtus a člověk, Medúsa a spol. a Zobecněná estetika. V prvním formuloval ortodoxně své vědecké krédo, v druhém ukazoval na kontrasty mezi hmyzem a člověkem, mezi mechanismem a svobodou, mezi přírodou a historií, v třetím zobecnil a systemizoval své myšlenky, hlavně pak dovozoval, že estetické představy a umělecká díla koneckonců odpovídají kosmologickým zákonitostem.Z francouzských originálů připravil Miroslav Míčko, který také vybral obrazovou přílohu a napsal ediční poznámku a doslov Člověk v přírodě a příroda v člověku; přeložili Stanislav Jirsa a Miroslav Míčko; fotografie Karel Kuklík a kol.

As he strolls the streets of Paris' Fifteenth Arrondissement, Roger Caillois imagines the phantoms that inhabit the modern metropolis, drawing on everything from science fiction and the detective novel to urban mythology. A playful piece of surrealist flânerie and psychogeography, this guide represents a treasury of his diverse interests and an homage to the slice of Paris where he spent the better part of his life.

Als „ein Beispiel für die Relais und Kreuzwege der Einbildungskraft“ bezeichnet Caillois seine Studie über den Kraken und die Metamorphosen, die ihm die Einbildungskraft über die Jahrhunderte in Nichtachtung der Wirklichkeit angedeihen ließ; vom Symbol für die Liebeskraft bis zum zerstörerischen Beherrscher von kosmischen Dimensionen dient der Krake als Mythos im Kampf des Imaginativen.

Il y a longtemps déjà que les philosophes ont été frappés par l'interdépendance des jeux et de la culture. Roger Caillois fait, pour la première fois, un recensement des sortes de jeux auxquels s'adonnent les hommes. À partir de ce recensement, il élabore une théorie de la civilisation et propose une nouvelle interprétation des différentes cultures, des sociétés primitives aux sociétés contemporaines.

Caillois analysiert den Kraken als Symbol der Einbildungskraft, das über die Jahrhunderte hinweg verschiedene Metamorphosen durchläuft. Vom Symbol der Liebeskraft bis hin zum zerstörerischen Wesen in kosmischen Dimensionen zeigt der Kraken die Vielfalt des Imaginativen im Mythos.

Wie immer eine Religion geartet ist, sie impliziert die Anerkennung einer heiligen Kraft, von der der Gläubige Hilfe und Erfolg erwartet, die ihm aber neben Vertrauen auch Schrecken einflößt. Der Kulturtheoretiker Caillois erläutert in seinem Buch die Theorie des Heiligen in seiner anthropologischen und sozialen Bedeutung.