Amir Aczel Knihy

Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě. Amir Aczel tuto veskrze mylnou představu vyvrací. Na pozadí pět tisíc let dlouhého příběhu matematiky vypráví pozoruhodné osudy myslitelů, kteří svými objevy významně přispěli k rozvoji přírodovědného poznání – od „kupeckých počtů“ po složité a hluboké teorie, bez nichž se moderní civilizace závislá na vyspělých technologiích neobejde. Ačkoliv jména jako Newton, Descartes, Eukleides, Fermat či Leibniz vzbuzují v mnoha lidech až posvátnou úctu, autor ukazuje, že tito velikáni vědy byli běžnými smrtelníky a podléhali nejrůznějším vášním i slabostem. V historii matematiky tak narazíme na střelecké souboje, spiknutí, hrdinské činy, tajné spolky, zločiny, vzájemné nevraživosti i milostné aféry. Životní příběhy velkých matematiků byly pestré, často dramatické, někdy opravdu divoké. Jedno však měli společné: hnala je touha po poznání.

Identita geniálního francouzského matematika Nicolase Bourbakiho, autora rozsáhlé řady monografií, které významně ovlivnily vývoj moderní matematiky a její výuky ve dvacátém století, byla vždy opředena závojem tajemství. Zasvěcení znali skutečnost, mnozí tušili nějakou čertovinu, ostatní dodnes věří tomu, že Bourbaki je člověk z masa a kostí. Z určitého pohledu měli pravdu všichni. Vždyť je tu jeho úctyhodné dílo, byl ctihodným členem jisté Akademie věd, zval přátele na svatbu své dcery A lze tvrdit, že na světě dnes není matematik, kterého by Bourbakiho klíčové dílo neovlivnilo.

Matematici bývají vykreslováni jako podivíni, se kterými se člověk moc nepobaví, protože žijí ve vlastním myšlenkovém světě. Amir Aczel tuto veskrze mylnou představu vyvrací. Na pozadí pět tisíc let dlouhého příběhu matematiky vypráví pozoruhodné osudy myslitelů, kteří svými objevyvýznamně přispěli k rozvoji přírodovědného poznání – od „kupeckých počtů“ po složité a hluboké teorie, bez nichž se moderní civilizace závislá na vyspělých technologiích neobejde. Ačkoliv jména jako Newton, Descartes, Eukleides, Fermat či Leibniz vzbuzují v mnoha lidech až posvátnou úctu, autor ukazuje, že tito velikáni vědy byli běžnými smrtelníky a podléhali nejrůznějším vášním i slabostem. V historii matematiky tak narazíme na střelecké souboje, spiknutí, hrdinské činy, tajné spolky, zločiny, vzájemné nevraživosti i milostné aféry. Životní příběhy velkých matematiků byly pestré, často dramatické, někdy opravdu divoké. Jedno však měli společné: hnala je touha po poznání.

Čím se řídí šťastná a nešťastná náhoda? Tato otázka trápí lidstvo víc než málokterá jiná. Co je to štěstí a proč je mají tak často ti, kteří si je nezasluhují? Jak můžeme předpovídat náhodné jevy, ke kterým kolem nás dochází? A jak je můžeme ovlivnit? Svým způsobem zůstane náhoda asi vždy tajemstvím, ale s použitím jazyka matematiky ji nyní můžeme přejmenovat na ?pravděpodobnost?, popsat ji a odvodit rovnice, které vypovídají o jejích vlastnostech. Vezme si mě má přítelkyně? Vydělám na svých investicích? Vrátím se v pořádku z cesty? Pomocí teorie pravděpodobnosti a vzorců z této knihy lze odpovědi na uvedené otázky alespoň odhadnout.

Bude jedním z toužebně očekávaných výsledků Velkého hadronového urychlovače v CERN objev Higgsova bosonu, poslední dosud experimentálně nepotvrzené částice standardního modelu, jejíž předpověď patří k největším výzvám teoretické fyziky 20. století? Budou nalezeny skryté rozměry prostoročasu, jak je předpokládá teorie strun? Poznáme povahu tajemné temné hmoty, která tvoří více než 90 % hmoty ve vesmíru? S knihou, jež je dílem jednoho z nejlepších současných popularizátorů vědy, můžeme krok za krokem sledovat dobrodružství experimentu, který slibuje uspokojit zvědavost každého, kdo souhlasí se slovy Alberta Einsteina: „Chci poznat úmysly Boží – zbytek jsou drobnosti.“