Jakub Pivarč Knihy

Přestěhování do jiné země přináší řadu neznámých aspektů, které mohou být pro majoritní populaci těžko představitelné. Děti, které tímto procesem procházejí, často trpí odloučením od svého sociálního zázemí, rodiny a přátel. V novém prostředí se obtížně orientují a musí se naučit jazyk hostitelské země, jehož neznalost může být značnou bariérou pro integraci. Škola hraje klíčovou roli v procesu začleňování, nejen jako zprostředkovatel vědění, ale také jako instituce formující postoje k druhým lidem a utvářející sociální normy, hodnoty a tradice. Důležité otázky se týkají pocitů žáků zahraničního původu v českých základních školách, jejich vnímání psychosociálního klimatu tříd a jejich postavení v hierarchii ve srovnání s českými žáky. Tato studie se snaží na tyto otázky odpovědět a představuje jeden z prvních pokusů o analýzu postavení žáků-cizinců v českém vzdělávacím prostředí. Získané poznatky mohou sloužit akademickým pracovníkům jako východisko pro další výzkum a shrnující části textu mohou být užitečné pro učitele v pedagogické praxi.

Nová publikace Dr. Pivarče je zaměřena na výzkum žákovských prekoncepcí o mentálním postižení. Představuje v ní komplexní výsledky toho, jak intaktní žáci ve věku 10 – 15 let nahlíží na jedince s mentálním postižením, především pak poukazuje na jejich představy, znalosti a postoje. Kniha je de facto prvním uceleným monografickým přehledem na toto téma v České republice. Odborná monografie je také zajímavým a významným příspěvkem pro teorii a výzkum v oblasti inkluzivního vzdělávání a zejména edukace žáků, kteří se ocitají ve stále ještě „normativně pojatém“ systému českého školství na okraji zájmu nebo zcela vyloučeni z hlavního proudu vzdělávání.

„Publikace mapuje místa domácího vzdělávání, která byla dosud zkoumána jen málo, nebo vůbec, v tom spočívá její velká zásluha. Autoři využili širokou škálu výzkumných a analytických metod a podařilo se jim vytvořit významný příspěvek k poznání rozsahem sice malého, ale z hlediska vývoje inovativních přístupů velice důležitého segmentu českého vzdělávacího systému.“ Mgr. Jaroslava Simonová, Ph.D., Ústav výzkumu a rozvoje vzdělávání, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova „Celá publikace je vlastně o odlišnostech a jejich podobách, o toleranci a odmítání, ale i přílišné formální korektnosti. Autoři publikace ve svých příspěvcích představují různé polohy praxe domácího vzdělávání ve výzkumné perspektivě. Bohatost tématu je dána nejen tematicky, ale i různými metodologickými přístupy kvalitativními i kvantitativními (použité jsou metody analýzy dokumentu, kvalitativní studie – zúčastněné pozorování, rozhovory, myšlenkové mapování, dotazník).“ PhDr. Ida Viktorová, Ph.D., Katedra psychologie, Pedagogická fakulta, Univerzita Karlova