Podtitul: Jak pythagorovské rytmy a obřady ovlivnily vývoj západní civilizace. Pojem zlatý řez zavedl v 19. století německý filosof Adolf Zeising. Je to číslo, jež označujeme písmenem φ (fí) na počest řeckého sochaře Feidiáse. Zlatý řez znají lidé od starověku (Cheopsova pyramida, Šalamounův chrám, románské kostely), do módy přišel opět v době renesance, jak dosvědčuje Pacioliho dílo De divina proportione s ilustracemi Leonarda da Vinci. V 19. století zkoumal Adolf Zeising tuto božskou úměru také z hlediska estetiky a architektury. To on dodal zlatému řezu mystický a mytický nádech. Rumunský diplomat Matila Ghyka se snaží prokázat, že existuje estetika založená na vědeckém základě. Své tvrzení, že zlatý řez je matematickým klíčem krásy, zakládá na pětiúhelníku, jehož úhlopříčky se ve zlatém řezu protínají. Zdůrazňuje privilegované postavení zlatého řezu natolik, že mýtus o něm nastoluje s konečnou platností.
Matila C. Ghyka Pořadí knih (chronologicky)
Tento autor zkoumá komplexní vztahy mezi matematikou a estetikou, přičemž jeho dílo proniká do hlubin lidské percepce krásy a řádu. Jeho spisy jsou často inspirovány klasickými formami a zároveň hledají moderní vyjádření univerzálních pravd. Čtenáři se mohou těšit na propojení intelektuálního zkoumání s poetickým jazykem, které nabízí jedinečný pohled na strukturu vesmíru i mysli. Jeho práce vybízí k zamyšlení nad skrytými vzorci, které formují náš svět.
This classic study probes the geometric interrelationships between art and life in discussions ranging from dissertations by Plato, Pythagoras, and Archimedes to examples of modern architecture and art. Other topics include the Golden Section, geometrical shapes on the plane, geometrical shapes in space, crystal lattices, and other fascinating subjects. 80 plates and 64 figures.