Markéta Chaloupková Pořadí knih

Vyjmenovaná slova jsou ve skutečnosti tajná šifra. Trpasličí holka Linda a její bratranec Kamil se pokusí rozluštit, co tou tajnou šifrou slavný vědec, vynálezce a umělec Kryštof Prevít z Povidliček a Satelitů chtěl sdělit. Asi jste se je vždy učili jinak, ale jakmile Linda uslyší seznam vyjmenovaných zvířat, dojde této desetileté dívce něco, co většina dospělých přehlíží - všechna ta zvířata jsou přece znázorněná ve známé jeskyni Altemirka. Odtud už je to jen kousek k rozluštění Prevítova tajemného poselství. Je možné, že něco podobného napadlo i Lindina tatínka, který se před dvěma roky ztratil? Podaří se jí ho ještě někdy najít? Nakladatelská anotace. Kráceno.

Faraonova pečeť je křesťanská knížka na téma evoluce nebo stvoření? Vědeckých publikací na toto téma existuje spoustu a člověk je někdy zahlcený množstvím odborných informací, které v nich nachází. Ve Faraonově pečeti je tato otázka zpracovaná formou příběhu. Tři dospívající najdou podivný nález a začnou přemýšlet o původu života a historii. Jejich dobrodružství začíná v Českém ráji, ale postupně je zavede do Berlína a do Egypta, kde ve Velké pyramidě pátrají spolu s podivínským německým archeologem po tajemství, skrytém za zapečetěnými dvířky. A aby toho nebylo málo, mají zákeřného nepřítele, který je jim nejen na stopě, ale často je naopak o krok napřed a hází jim klacky pod nohy. Když se hlavní postavy seznámí s rodinou protestantského pastora, vyvstane také otázka, jak je to s Bohem a zda je možné ho opravdu poznat.

Rudolf II. nazval tuto knihu Masožravá učebnice, zatímco alchymista Štěpán Holátko ji pojmenoval Kniha času. Jáchym Šlik, student Závišova gymnázia specializovaného na historii, se nyní snaží odhalit její tajemství. Považuje historii náboženství a latinu za nudné a zbytečné, ale kniha mu ukáže, že i tyto předměty stojí za pozornost. Příběh se odehrává ve 21. a 17. století, a jak už to bývá, čas se v něm cestuje. Kniha zachycuje utrpení křesťanů v období vydání Obnoveného zřízení zemského. Přestože se dotýká křesťanství, je to především dobrodružný příběh, který má čtenáře nejen poučit, ale i pobavit. Krátká ukázka: „Hej, kluci,“ zavolal na dva studenty, „Nemáte mobil? Nemám tady signál nebo mi ten můj odešel kvůli vodě." „Což nám ten žváč chce povědíti?" podivil se jeden. „Což jest mobil? Míníš snad jakési hovado?" zaváhal druhý a nechápavě zavrtěl hlavou. „Utekl ti kůň?“ „Nikoliv, mluví o pečeti - signum," zamrmlal první a nahlas se zeptal: „Potřebuješ písaře?" „Potřebuju si zavolat do Prahy," zopakoval policista svoji žádost. Muži vyprskli smíchy. „Zkus vylézti na strom," navrhl mu jeden. „Budeš-li zvučně volati, snad bude slyšán hlas tvůj ve vsi sousední, avšak v Praze?" „Zříš odění jeho?" zašeptal druhý. „Věru, že jest to blázen a jistě jest také ochmelen."

Nikolas Renard právě oslavil šedesátiny a k jeho šedinám přispěly i starosti, které má se svou paličatou dcerou Lucií. Ta nakonec utíká z domova a Nikolasův oblíbený student, Adam Croy, se po ní vydává pátrat. Na kontrastu Lucie a Adama, kteří snášejí každý úplně jinak problematickou situaci, ve které se ocitnou, pak ilustruji, jaké pocity vyvolává v člověku strach a jaké láska. Hlavní myšlenkou je opět smíření, ale zatímco Lucie se potřebuje smířit s Bohem a se svým otcem, Adam se musí smířit především sám se sebou. A Nikolas se v této knize zamýšlí nad učením o smíření z pohledu otce.

„Bůh tě nenávidí a nejen to, naprosto tebou pohrdá, hříšníku! Drží tě nad pekelnou jámou, podobným způsobem jako člověk drží pavouka nebo nějaký odporný hmyz, který se mu hnusí a je neskutečně rozzuřený. Jeho hněv vůči tobě je jako planoucí oheň!“ Jonathan Ward právě dokončil své kázání o hříšcích v rukou rozhněvaného Boha, když ho královy stráže přišly zatknout. Jeho nenávistná kázání inspirovala strašlivý zločin a král David zuří, protože se celá situace týká jednoho z jeho přátel – Jeana. Na Nikolase čeká spousta práce. Král David je smutný, Jean je zlomený a Nikolas se musí věnovat Jonathanu Wardovi, ale kromě toho je také zamilovaný a potřeboval by sehnat pár velbloudů. Kniha se odehrává na fiktivním ostrově poblíž Francie roku 1675 a je inspirována kázáním Jonathana Edwardse, který ovšem žil až v 18. století. „Apokatastasis“ znamená obnovení a kniha je zamyšlením nad učením o obnovení všech věcí a o smíření.

Podivuhodný obrázek na staré školní lavici způsobí, že dva osmáci začnou společně pátrat po osudech pětice dávných kamarádů. Tajemná zahrada, zvláštní vzkazy a šifry a vzpomínky na časy dávno minulé pomohou odhalit osud jednoho fantastického městečka a splnit poslední přání jeho stavitele. A mladému detektivovi Matyášovi to vše úplně převrátí život na ruby.

Líbat Šípkovou Růženku se nedoporučuje. Jedno je jisté – jí to rozhodně nepomůže, a ten, kdo to udělá, pravděpodobně ztratí peníze, koně, čas a případně i trůn. K tomu, aby byla zachráněna, je potřeba, aby spojili své síly jeden královský detektiv, trpaslík, který miluje matematiku a dva poškoláci. A samozřejmě není nikdy na škodu seznámit se s největším hrdinou té doby – černým Arnoldem a mít k ruce draka. Draci hrají v tomhle příběhu důležitou roli, protože bez nich by se nikdy neodehrál. Tedy bez nich a bez jednoho žárlivého alchymisty. Co se vlastně stalo ten den, kdy usnul celý zámek v Růžovém království, pomůže odhalit deník pubertální princezny Růženky.

„Cesta domů“ se odehrává v 17. století a okrajově líčí útrapy valdenské církve. Hlavní postavou je sedmnáctiletý David, který v opilosti udělá několik věcí, kterých pak lituje. Musí čelit nejen křesťanům a otázkám víry, ale své minulosti a své pýše, aby zjistil, zda se mu z rozbitých střípků vlastního života podaří ještě seskládat nějakou budoucnost. A takové motto této knihy je biblický verš: On obrátí srdce otců k synům a srdce synů k otcům… (Mal. 3:24) Tato kniha se částečně odehrává na fiktivním ostrově poblíž Francie a částečně v Alpách, v Savojsku. Hlavní postavy a zápletky knihy jsou vymyšlené, ale události, týkající se vyvraždění valdenské církve, jsou částečně skutečné a došlo k nim v roce 1655. Věnovala jsem jim jednu kapitolu a ta není určená pro slabé žaludky. Slovo „Apokatastasis“ znamená obnovení a první díl této série je jen o osobním obnovení Davida Paona, ale další díly jsou zamyšlením nad učením o obnovení všech věcí a o smíření.

Příběh o přátelství, šikaně, ztraceném princi, strážcích tajemství a o tom, že věci nejsou černobílé a než si o někom uděláme ukvapené závěry, je dobré přemýšlet, protože pomoc někdy najdeme na tom nejnečekanějším místě. Odehrává se ve fiktivním středověku ve smyšleném kraji. Král Geren, který se násilím zmocnil trůnu, je vážně nemocný. A někde na tajném místě se skrývá jediný syn předchozího krále, kterého Geren kdysi zabil. Kdo jsou to strážci tajemství a co vědí? Gerenův syn, princ Barim po nich zoufale pátrá, chce najít ztraceného prince Alexe dříve, než dojde k dalšímu krvavému převratu v království. Je mu totiž jasné, že další obětí by byl on sám.

Roku 3533 je křesťanský svět přesvědčený, že se Ježíš musí vrátit každou chvílí. V Jeruzalémě se začnou dít věci, které nasvědčují tomu, že mají pravdu – až na to, že ty rány ze Zjevení nemají to správné pořadí. Vnese do celé záležitosti více světla tajemná schránka Felixe Fischera, které je archeoložka Magdaléna Nowak po dlouhých letech pátrání konečně na stopě? Před tisíciletím ukryl Felix Fischer před zraky světa dokument, který měl navždy objasnit to, kdy by měl přijít Ježíš Kristus. Zavřel jej do časové schránky, kterou mohlo lidstvo otevřít nejdříve roku 3500. Jenže na místě, kde měla schránka být, nic není. O 33 let později najde mladý stážista Ben na archeologických vykopávkách opravdovou papírovou knihu a na základě malého letáčku, který je v ní ukrytý, dojde konečně Magdaléně Nowak, kde má ztracenou schránku hledat.