Čeněk Pekař Knihy

Tato má, již Pátá sbírky veršů, obsahuje texty z období 9.2019–3.2020. Vznikly tak říkajíc mimoděk, bez prvotní ambice, že něčeho dosáhnou. Nevkládal jsem do nich žádná očekávání a tím je řečeno vše. Vzdáte-li se očekávání, nemůžete být ani zklamaní. To prostě nejde. Za ilustrace děkuji Lindě (6 let) a Laurince (3roky). Děvčatům jsem nechal tak trochu volné pole působnosti a ty toho náležitě využily. Mé texty tak díky jejich ilustracím dostaly velmi často úplně jiný, nečekaný rozměr. Takovou dětsky nevinnou tvář. Tu jež dospíváním tak rádi a zbrkle zahazujeme, abychom na ní později tak často až nostalgicky vzpomínali a v závěru života, si ji na pár chvil zase nasadili. CeP 28.3.2020

Jsme to, co si myslíme, že jsme. Vše, co jsme, vychází z našich myšlenek. A našimi myšlenkami tvořme svět. ZEN je osobní cesta k osvícení, na jejímž konci hledající zjišťuje, že tu není žádná osoba a že tu ani nebyla žádná cesta. ZEN je v podstatě znalost své mysli, aniž by k tomu byla použita jediná myšlenka. Koán je esence ZENU. Je to jeho jádro, tělo i duše. Kontemplace nad Koánem za současného sezení v ZaZenu nám dává jedinečnou možnost... být. ZENmistr Au

Nic, co se nám v životě děje, nevzniká bez příčiny, bez prvotního podnětu a impulzu, bez slov a činů, bez energie. Ano, to je to správné slovo – energie. Já ji s radostí dávám do slov a vět, do veršů plných jinotajů, do ZEN koánů, jenž nemají jiné řešení než vhled. Vhled do energie – mé, tou Vaší. Vidím realitu jako pole energie, jako Tao v Dharmě, jako prostor variant, jako hřiště pro interakce interferujících energií. Jak kdysi prohlásil J. R Mayerl: „Ex nihilo nihil fiti“ neboli „z ničeho se nic neudělá“. Bez Vaší energie by nebylo té mojí a naopak. Pokud se optá čtenář autora „Mimo slova i mimo věty, jak mi sdělíš svou pravdu?“ Autor zůstane tiše sedět. Čtenář v úžasu vstane, neboť pochopí: „Tvá vstřícnost mně ukázala směr, dál už půjdu správnou cestou.“ Poté co čtenář odešel, zeptal jsem se Autora, jak toho dosáhl: „Dobrému čtenáři stačí stín knihy,“ řekl Autor.

Druhý díl experimentálního románu o astrálu, ZENu a podstatě reality. Všichni si tvoříme své vlastní scénáře a snažíme se v bezčasém, nekonečném prostoru po sobě zanechat jakousi nesmazatelnou stopu. Zoufalým výkřikem: „Já jsem tu taky! se všemožně pokoušíme upoutat něčí pozornost. Pozornost koho? Nás ostatních podobně volajících, lačnících po tak pomíjivém pocitu vlastní důležitosti? Nebo snad toho něčeho někoho tak neuchopitelného, že nejsme ani schopni jednotného popisu, či pojmenování. Ano, všichni nějak cítíme, že máme svobodnou vůli k činům, po kterých toužíme, ale zároveň si dobře uvědomujeme, že to hřiště pro naše odřená kolena nám jakýsi správce vyměřil; do doby, než mu zkušenostmi danými prožitky životů odrosteme a pustí nás na nové a možná i úplně jiné. Jsme prostě jako to zrnko písku na Sahaře, jež si uvědomuje, že je zrnkem, ale rádo by se alespoň na chvíli pro jednou cítilo jako duna, jako oáza či nejlépe jako celá Sahara. Jsme tedy tvůrci své reality? No jasně, že jsme. Jen musíme hrát a běhat po jeho hřišti, podle daných pravidel. Ovšem ta pravidla popisující realitu jsou tak skvěle vymyšlená, že nejsme schopni od sebe oddělit jednotlivé iluze našeho vnímání toho, co nazýváme realita.

Příběh hlavního hrdiny, který nejprve skrze meditační techniky a posléze hlavně během cestování po světě hledá své nové já.

Čeněk Pekař napsal již několik tisíc básnických textů. Své znalosti a zkušenosti s jejich tvorbou sepsal do výkladové části této unikátní publikace, která pomůže nejen začínajícím básníkům zdokonalit jejich dílo. V druhé části pak autor představuje vlastní práce, které odpovídají jednotlivým principům popsaných ve výkladové části. Můžete se proto těšit nejen na skvělou učebnici, ale také na spoustu originální lyriky.

Nic, co se nám v životě děje, nevzniká bez příčiny, bez prvotního podnětu a impulzu, bez slov a činů, bez energie. Ano, to je to správné slovo – energie. Já ji s radostí dávám do slov a vět, do veršů plných jinotajů, do ZEN koánů, jenž nemají jiné řešení než vhled. Vhled do energie – mé, tou Vaší. Vidím realitu jako pole energie, jako Tao v Dharmě, jako prostor variant, jako hřiště pro interakce interferujících energií. Jak kdysi prohlásil J. R Mayerl: „Ex nihilo nihil ?ti“ neboli „z ničeho se nic neudělá“. Bez Vaší energie by nebylo té mojí a naopak. Pokud se optá čtenář autora „Mimo slova i mimo věty, jak mi sdělíš svou pravdu?“ Autor zůstane tiše sedět. Čtenář v úžasu vstane, neboť pochopí: „Tvá vstřícnost mně ukázala směr, dál už půjdu správnou cestou.“ Poté co čtenář odešel, zeptal jsem se Autora, jak toho dosáhl: „Dobrému čtenáři stačí stín knihy,“ řekl Autor.