Kateřina Juklová Knihy

Kniha se věnuje začínajícím učitelům z pohledu vlivů, které formují nejen jejich profesionální kompetence, ale i takové charakteristiky jako je ochota zvládat počáteční obtíže a identifikace s profesí. Prostřednictvím kazuistik autorka demonstruje, že hledání si a utváření vztahu k profesi je proces dlouhodobý, klíčící v raném dětství a pokračující v celém období jeho pregraduální přípravy a následující praxe. Součástí výzkumných výstupů jsou doporučení pro vzdělavatele budoucích učitelů.

Kniha je společným dílem čtyř vzdělavatelek budoucích učitelů. Jejich cílem bylo především otevřít prostor pro posílení vlastního náhledu u žáka nebo studenta. Sebehodnocení je proto pojímáno nikoli pouze jako jedna z metod formativního hodnocení, ale jako komplexní fenomén, jehož využívání má žáka či studenta podpořit a sloužit k jeho rozvoji. Prostřednictvím přehledu dosavadních teoreticko-empirických poznatků i empirických zjištění autorek na vzorcích studentů i vzdělavatelů jedné instituce připravující učitele k výkonu povolání text současně odhaluje, že úspěšná implementace těchto potenciálně přínosných postupů do vzdělávání je proces s mnoha úskalími. K nejčastějším patří především důsledky nereflektovaných způsobů uplatňování kontroly a moci na straně učitelů, institucí nebo celých vzdělávacích systémů. Náprava v této oblasti se neobejde bez metodické, ale i systémové podpory ze strany vzdělavatelů, a na obou stranách bez poctivé a hluboké reflexe vlastních postojů a hodnot včetně toho, jak chápat svou profesní roli i identitu. Pokud text k takové reflexi přispěl, pak splnil svůj účel. „Kolektiv autorek z Univerzity Hradec Králové předkládá pozoruhodnou publikaci, která komplexně zpracovává téma sebehodnocení z perspektivy vysokoškolských studentů i učitelů. Kniha je rozdělena do dvou částí. První poskytuje přehled dosavadního vědění o problematice sebehodnocení, druhá přináší nové poznatky z vlastního empirického výzkumu. Velký důraz je kladen na propojení mezi sebehodnocením a autoregulovaným učením, což naznačuje zaměření autorského týmu pro celou publikaci, vyjádřené i titulem zdůrazňujícím význam sebehodnocení pro osobní rozvoj... Kniha je významným příspěvkem k vysokoškolské pedagogice se zaměřením na přípravu budoucích učitelek a učitelů.“

Text sumarizuje základní poznatky z oblasti pedagogické propedeutiky, dále obecné pedagogiky, jakož i z oblasti sociální komunikace.

Publikace se zaměřuje na téma akademického učení vysokoškoláků, konkrétně budoucích učitelů a jejich studijních procesů. Cílem je přizpůsobit vzdělávání novým nárokům, které vyplývají z vysoké komplexity dnešního života, označované jako „kurikulum moderního světa“. Dosud byla jen omezeně reflektována skutečnost, že způsoby práce s poznatky, se kterými se studenti učitelství setkávají, významně ovlivňují jejich schopnost zacházet s informacemi a osvojovat si je. Tyto zkušenosti formují jejich profesní znalosti a dovednosti, které následně řídí jejich profesní jednání. Výklad využívá koncept osobní epistemologie, který se zabývá tím, jak jednotlivci hodnotí, odůvodňují a využívají znalosti a jak se tento proces vyvíjí ve vysokoškolském vzdělávání. Tento koncept má potenciál obohatit současné vědění o akademickém učení a inspirovat vzdělavatele k zlepšení studijních procesů. První část publikace shrnuje klíčové dimenze těchto procesů, zatímco druhá část představuje výsledky dvou původních studií, které se zaměřují na roli osobně epistemických dimenzí v úspěšnosti studia a dalším rozvoji budoucího učitele.

Skripta jsou určena pro budoucí učitele a vychovatele. Je zde přehled zákldních okruhů psychopatologie.