Jan Krško Knihy

Publikace zachycuje zrod a vývoj husovské tradice na Krakovci. Výrazně zpochybňuje Husův pobyt na hradě a dokládá, že mistr Jan odešel do Kostnice z Prahy. První kapitola zpracovává dosavadní středověké a rané novověké prameny k Husově pobytu a přináší nové objevy, které zřejmě přepíší učebnice základních škol. Druhá kapitola se týká rozboru zprávy Václava Hájka z Libočan o Husově působení na hradě a snaží se vysvětlit všechny aspekty vzniku zprávy. Třetí kapitola zachycuje zrod husovské tradice na Rakovnicku a první poutě na Krakovec organizované Sokolem. Čtvrtá kapitola zachycuje poutě Církve československé, vytvoření nového duchovního prostoru, který vytlačil dosavadní katolický obraz. Popisuje proměnu poutí v době radikalizace společnosti v druhé polovině třicátých let a formy Husovy úcty v době okupace. Pátá kapitola zachycuje husovskou tradici v předlistopadových časech, specifický postoj zdejšího stranického aparátu a církevních tajemníků.... Kniha se opírá o celou škálu pramenů od středověku do roku 1989. Většina z nich nebyla dosud nikde publikována.

Ostouzený i oslavovaný, popularizovaný i potlačovaný, především ale více než sto let přítomný. Tramping, ryze český fenomén, jenž se zrodil ve stínu povltavských lesů na úsvitu československé samostatnosti. Třebaže se jeho počátky skrývají v mlze času, jeho osud představuje pozoruhodný příběh touhy po svobodě, volnosti a opravdovosti, a to napříč generacemi a v různých politických režimech. Trampové se ocitali v hledáčku prvorepublikových mravokárců i státních orgánu, byli sledováni úřady v době protektorátu, komunistický režim je považoval za problémové pásky a chuligány. Dějiny trampingu však nejsou jen historií pronásledování a represí, ale také životní radosti, nezaměnitelného humoru a hledání romantiky i čistých mezilidských vztahů v záři táborových ohňů nebo jen tak pod hvězdnou oblohou. Kniha Putování za obzor ukazuje cestu českého trampování od prvopočátků až do sklonku komunistické diktatury.

Obsah: Historický pohled do vývoje květeny a vegetace Rakovnicka, Správa města Rakovníka v pozdním středověku, Mšecký zámek po druhé aneb střípky z historie, Otazníky kolem Husova pobytu na Krakovci.

Obsahuje: Onen horlivý v slově Božím rakovnický Chrysostomus, Počátky trampské osady Údolí hříchu, Registra městských hospodářů v Rakovníku, Mezi dvěma vrchnostmi, Rakovnický starosta Čeněk Vaněček a jeho působení ve městě v letech 1923-1938, Studie Rostislava Nového o nejstarších rakovnických městských knihách, Posudek Zikmunda Wintra na Levého Dějiny královského města Rakovníka, Soupis bibliografických záznamů regionální knihovny Státního okresního archivu v Rakovníku.

Sborník historických příspěvků z husitologické konference pořádané v červnu 2015 v Lánech u Prahy a na Krakovci.

Záhy po vzniku Československa v roce 1918 se na scéně objevuje nový a skutečně nepřehlédnutelný fenomén – TRAMPING. Nebyl jen dočasnou zálibou několika kluků a holek. Právě naopak! I přes prvotní nedůvěru rodičů či učitelů, přes nevoli státních orgánů i mládežnických či tělovýchovných organizací stále rostl a mohutněl. V průběhu 30. let se k němu hlásily desetitisíce mladých lidí. Co je na trampování přitahovalo? Na začátku určitě víkendová volnost. Touha vzít život aspoň během krátké sobotní a nedělní svobody do svých rukou. A to včetně toho sexuálního. Však také českou společností občas zněly hlasy, že tramping je vlastně hnutím sexuálním. Ale pozor, tramping nebyla jen romantika táborových ohňů a odchod ze zkaženého města do chrámu léčivé přírody. Tramping byl nedílnou součástí prvorepublikového systému a ten z něj nakonec dovedl těžit. Dokladem je třeba komerční šíření trampské písničky hudebním průmyslem. Nepřehlédnutelným se stal i trampský sport a mezinárodní úspěchy trampů-sportovců. Trampové se alespoň na čas stali lákavým voličským rezervoárem politických stran. Dosud spíše přehlížené dějiny prvorepublikového trampingu jsou tak vlastně zajímavou historií meziválečné společnosti a mladého československého státu.