Libor Rösner Knihy

Beletrizovaný životopis sv. Antonína z Padovy (1195-1231).

Léta Páně 1802 našli archeologové v římských katakombách dosud neznámý, 1 500 let starý hrob vytesaný ve skále. Na náhrobku mohli přečíst stále zřetelný nápis LUMENA PAX TECUM FI, který přeskládáním dal podobu PAX TECUM FILUMENA – POKOJ TOBĚ, FILUMENO. Atributy mučednictví a panenství bezpečně napovídaly, že se jedná o místo posledního odpočinku křesťanské mučednice raných dob Církve svaté. Nic bližšího se o dotyčné zemřelé nevědělo, její život zůstával neproniknutelnou záhadou. Až ona sama tuto hádanku o pár let později rozluštila a prozradila o sobě to nejdůležitější při zjevení jedné řeholnici. Kniha Tichá růže mučednictví je beletristickým zpracováním jejího života – života sv. Filomény, třináctileté dívky, která kvůli slibu zasvěcení se Kristu Ježíši odmítla nabídku k sňatku od samotného císaře a raději podstoupila mučednickou smrt, než aby se tomuto slibu zpronevěřila. Popisuje životní drama dívky, která se nebála toho, před nímž se třásl celý tehdejší svět, a která zázračně přestála četná krutá muka, která jí zhrzený panovník připravil. Popisuje střet její ryzí a nezkažené víry, čistoty srdce a mysli se zvůlí a zkažeností představitele nejvyšší světské moci, která je bezmocná tváří v tvář člověku, třebas i takto mladé dívence, jež může vše v Tom, který jí dává sílu (Flp 4,13).

V knize se seznámíte s osudy deseti sester z Kongregace sester sv. Alžběty, jež v roce 1945 všechny do jedné nalezly za různých okolností a na různých místech smrt z rukou vojáků Rudé armády při hájení svého řeholního slibu čistoty, případně při hájení druhých.

Románově zpracovaný životopis francouzského krále Ludvíka IX. nás zavádí do 13. století. Ožívají před námi skutečné historické postavy, především hlavní hrdina, jenž se postupem času mění z nesmělého mladíka v rozhodného muže, neohroženého rytíře a v jedinečný vzor panovníka a křesťana. Máme s ním možnost procházet celou dobou jeho panování, od korunovace přes upevňování si pozic až po vrcholné období jeho vlády, kdy k němu s úctou vzhlížely oči korunovaných hlav všech panovnických dvorů. Ocitneme se uprostřed lítých bitev, nahlédneme do Ludvíkovy kající praxe či jeho rodinného života, čímž se nám odkryje osobnost člověka, jehož bílou lněnou tuniku, uctívanou jako relikvii, nestačily pohltit plameny požáru pařížské katedrály Notre Dame v dubnu 2019…

Svatá Klára patří vedle svatého Františka k největším osobnostem františkánské rodiny. Zatímco o něm máme literatury dostatek, o svaté Kláře toho bylo publikováno podstatně méně. Tento její beletrizovaný životní příběh si klade za cíl stávající mezeru alespoň částečně zaplnit. Na svatou Kláru se dají vztáhnout slova proslulého umělce Michelangela Buonarrotiho o pravém umění, k jehož dosažení je podle tohoto velikána „třeba sjednotit se s Bohem“. Přesně takový byl Klářin život – jednou nepřetržitou touhou po sjednocování se s Ukřižovaným, touhou motivovanou láskou k Němu, láskou, která jí velela vzdát se kvůli Němu úplně všeho včetně sebe samé. Její život byl snahou o napodobení ducha svatého Františka. Snahou této knihy je zase zachytit co nejvěrněji vše, co prožívala, proniknout do její mysli a nahlédnout do jejího srdce.

Příběh sv. Markéty z Cortony je životním dramatem jedné z nejradikálnějších konverzí, jaké kdy Církev Kristova zaznamenala. Bůh se dal této ženě poznat, pozdvihl ji z nejhlubšího dna a ona se s touto zkušeností vrhla s málokdy vídanou láskou a horlivostí do Jeho náruče, změnila se k nepoznání a vyplnila svůj život neskutečně tvrdou askezí a obdivuhodnou službou druhým. Šlo o tak závratnou proměnu, že po zbytek života musela čelit pochybnostem svého okolí uvyklého povrchnosti, nemluvě o obviňování z výstřednosti při jejích mystických rozhovorech s Kristem. Do toho sváděla tuhé boje se svým já, s bolestí nad zraněními, která způsobila a nadále působí Spasiteli svými hříchy.

Životní příběh poustevníka sv. Šarbela Makchlúfa.