11.8.1897 Předklášteří u Tišnova – † 8.6.1967 Kroměříž
Právník, profesor brněnské techniky, významný představitel domácího odboje za 2. světové války. Národnost česká, státní příslušnost Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR.
Zajímavé okolnosti: Za 2. světové války se zapojil do domácího odboje (v březnu 1939 stál u zrodu odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme na Moravě). Dne 2. 10. 1941 unikl zatčení gestapem a do konce války žil v ilegalitě.
Byl čelným představitelem odbojového uskupení Rada tří. Po válce byl významným představitelem Svazu národní revoluce, který sdružoval členy odboje. V lednu 1950 zatčen a v roce 1951 odsouzen za "nepřekážení a neoznámení trestného činu protistátní činnosti jiných osob". Jeho rodina byla násilně vystěhována z Brna do Ratají u Kroměříže, v roce 1965 byl rehabilitován.
Vzdělání:
II. české státní gymnázium v Brně,
Právnická fakulta UK v Praze
Vyznamenání a pocty:
Válečný kříž,
Řád Slovenského národního povstání I. třídy,
medaile za chrabrost,
medaile za zásluhy I. třídy,
medaile za věrnost,
odznak čs. partyzána a čestný odznak francouzských partyzánů,
Řád T. G. Masaryka II. třídy in memoriam (udělen presidentem republiky 28. 10. 1991)
dílo zobrazit
Zaměstnání:
1920–1938 Finanční prokuratura v Brně - koncipient, adjunkt (1922), vrchní komisař (1926), rada (1930), vrchní rada (1937)
1932 se habilitoval na Komenského univerzitě v Bratislavě
1938–1951 Benešova technika v Brně (1938 mimořádný a od roku 1941 řádný profesor věd právních, děkan odboru inženýrského stavitelství v letech 1948–1950)
