Martin Žabka Pořadí knih

8. díl knižní edice nakladatelství Krokodýl se zaměřil tentokrát na motorové vozy. Těch u ČSD jezdila celá řada typů, ale jen málo které z nich mají tolik NEJ, jako právě řada M 152.0. Nepochybně tím nejvýznamnějším NEJ je, že šlo o vozy nejpočetnější. Celkovému počtu 678 vyrobených vozů se jenom zlehka přiblížily jejich předchůdci, řada M 131.1. S počtem vyrobených vozů souvisí také další NEJ a sice, že šlo o vozy nejrozšířenější, protože jsme je mohli dříve potkávat téměř na každé trati ČSD. Tím ale výčet NEJ nekončí a pokud se nejen o nich chcete dozvědět více, neváhejte otevřít tuto knihu.

Tato monografická kniha pojednává o zadání, projektu, vývoji, konstrukci, zhotovení prototypů, provádění potřebných zkoušek a následné sériové výrobě čtyřnápravových skříňových dieselelektrických lokomotiv se stejnosměrným přenosem výkonu z produkce tehdejšího podniku ČKD PRAHA, označených u ČSD jako T 478.1, či ve verzi bez parního generátoru T 478.2. Neopomíjí však též vývoj původně upřednostňovaného provedení dieselhydrodynamické (DH) lokomotivy o stejném provozním zadání následované realizovaným dieselhydromechanickým (DHM) prototypem s licenční převodovkou ČKD-SRM, označeným ponejprv duplicitně také T 478.2 při výkonu 1500 k, a pro jmenovitý výkon 1800 koní jako T 478.4 resp. T 478.45. Knihu doprovází velké množství dobových fotografií, kopií autentických dokumentů, snímků z originálních provozních dokumentací či továrních popisů.

"Liteňka", nenápadná železniční trať táhnoucí se po severním úbočí Brd, která spojujíce dráhu vedoucí údolím Berounky s původní Rakovnicko-protivínskou dráhou byla postavena již před 120 lety. Stejně jako na mnoha jiných místech i zde přinesla hospodářsky i průmyslově nepříliš významnému kraji možnosti uplatnění a rozvoje.Nejen o historii dráhy, ale i o kraji, pivovarnictví, trampingu a mnohém dalším pojednává tato kniha.

Publikace je určena primárně pracovníkům údržby veřejné zeleně, městským úřadům a dalším subjektům, které se starají o veřejnou zeleň. Publikace obsahuje informace a návody jak přistupovat k ochraně zeleně v městských podmínkách a za použití metod co možná nejšetrnějších k okolnímu prostředí. Publikaci mohou využít také zahrádkáři a hobby pěstitelé, protože obsahuje přehled běžných chorob a škůdců, s nimiž se lze při pěstování okrasných rostlin setkat.

Prototyp „jedničkových“ Bobin E 499.101 byl ze Škody Plzeň dodán roku 1957, 60 sériových strojů potom v období 1959–1960. Od té doby se staly Bobiny na dvě desetiletí symbolem pro dálkovou rychlíkovou vozbu na Československých tratích napájených stejnosměrnou soustavou 3 kV. V dávných letech zajížděly s dálkovými rychlíky a expresy i na slovenské území, kde vozily vlaky pod Tatrami až do Košic a Čiernej nad Tisou. Po dodávce moderních rychlíkových strojů E 499.2 však Bobiny neskončily a téměř další tři desetiletí brázdily koleje v čele osobních i nákladních vlaků. Poslední stroje byly z pravidelného provozu vyřazené po více než půl století služby. Tato pátá publikace z edice "Československá železniční vozidla" přibližuje historii vzniku „jedničkových“ Bobin, které se staly prvními bezlicenčními lokomotivami ze Škody Plzeň. V osmi textových kapitolách je zachycené mnohé o jejich vývoji, výrobě, dodávkách, provozu či technickém provedení. Text dotvářejí kapitoly o exportních lokomotivách řady EU05/EP05 pro PKP či ČS1 a 3 pro SŽD. Nechybí ani povídání Michala Martinka, který s pražským strojvedoucím Miroslavem Šeclem odvezli mimořádné vlaky s lokomotivou E 499.1001 při příležitosti turistického pochodu na Říp. V této fotograficky bohaté publikaci je možné nalézt nejen fotografie všech 61 strojů z různých období provozu, ale též mnohé tovární fotografie z montáže a výroby ve Škodovce, provozní dokumenty, výkresy a nákresy znázorňující jednotlivé časti těchto lokomotiv.

Publikace věnující se lokomotivám řady T 478.3, slangově nazývaným v českých zemích jako Brejlovec, na Slovensku pak jako Okuliarnik. Jen málokterá lokomotiva si u nás vysloužila takový obdiv, respekt a zájem jako právě tento designově nadčasový stroj. V letech 1968–1977 jich bylo vyrobeno přes čtyři stovky. Desítky let jezdí po téměř celém území bývalého Československu a v různých podobách. Po méně či více rozsáhlých modernizacích jich nejen v Česku či na Slovensku, ale také v Itálii dodnes jezdí ještě asi třetina z původního počtu. Zmapovat celou a složitou historii této řady byl téměř nadlidský úkol, cílem autora této publikace však bylo, oproti předchozím knihám na stejné téma, poodhalit další nová fakta, o nichž se doposud nepsalo, a doplnit je autentickými dokumenty a z naprosté většiny také prozatím nepublikovanými fotografiemi. Kniha o 496 stranách obsahuje asi 600 vyobrazení.

Další publikací řady Československá železniční vozidla dopravního vydavatelství Krokodýl je výpravná kniha o dvoudílných elektrických lokomotiv původní řady E 479.1, dnes označená jako řada 131. Čtyřicet let historie padesáti dvoudílných lokomotiv je obsahem publikace, která na 416 stranách a zhruba 480 vyobrazeních důkladně přibližuje vznik, dodávky, provoz, rekonstrukce, ale také technický popis a mnohé další zajímavosti této unikátní lokomotivní řady. Tyto stroje, které jsou v majetku Železniční společnosti Slovensko Cargo, jsou v oproti ostatním hnacím vozidlům specifické a po čtyřech desetiletích náročného provozu si pevně drží první místo v nákladní dopravě na všech tratích Slovenska elektrizovaných stejnosměrnou trakční soustavou. Součástí knihy, kterou napsal kolektiv autorů pod vedením Martina Žabky se čtenáři dozví například nejen vlastní historii, ale i zákulisí vzniku a přípravě „retro“ lokomotivy či autentická vyprávění pamětníků a pracovníků depa ve Spišské Nové Vsi, kde jsou stroje deponovány.

Bohatě ilustrovaná kniha o řadě lokomotiv E 479.0, které u nás jezdí od roku 1977. Jsou známy pod přezdívkou „hrbatá“ nebo „velbloud“ a o její oblíbenosti svědčí i to, že jezdí už 41 let. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století plzeňská Škoda vyvinula celou řadu typů elektrických lokomotiv, u nichž byla v případě Československa největším tuzemským výrobcem. Některé z těchto lokomotivních řad jsou již delší dobu vyřazeny z provozu, jiné dosluhují v posledních exemplářích. Zcela odlišná situace však prozatím panuje v případě lokomotivní řady E 479.0 (později 130), která byla vyrobena v roce 1977 v počtu 54 strojů. Čtyřicet z nich obdržely tehdejší Československé státní dráhy, zbývající potom severočeské Doly Nástup Tušimice. Vzhledem ke své univerzálnosti a poměrně modernímu technickému provedení dodnes, po více než 40 letech každodenního provozu, slouží na našich tratích jejich téměř plný počet (pouze jedna lokomotiva byla po nehodě vyřazena). Stálá přístavba do hlavních oprav svědčí o jejich nenahraditelnosti a dlouhé budoucnosti, kterou si tyto spolehlivé stroje právem zaslouží. Publikace přibližuje okolnosti vzniku tohoto typu, jeho technický popis, provoz a řadu dalších skutečností spojených s jednou z nosných lokomotivních řad současného státního nákladního dopravce.

Železnice na Blatensku 1899-2019 - 120 let dráhy Březnice - Strakonice s odbočkami. Publikace mapuje velmi pestrou, již 120letou historii lokálek v okolí jihočeské Blatné. Kniha obsahuje několik stovek historických dobových dokumentů, fotografií, plánů a výkresů. Bohatá textová část dopodrobna popisuje nejen vlastní tratě a provoz na nich, ale také okolní průmysl s provozem dráhy související.