Jiří Macháček Pořadí knih

Publikace se zabývá otázkou vývoje keramické produkce na jižní Moravě, se zaměřením na oblast dolního Podyjí, v době od zániku Velkomoravské říše až do počátku vrcholného středověku. Na příkladech keramického souboru z lokality Kostice – Zadní hrúd si kniha klade za cíl vytvořit podrobnější chronologicko-typologické schéma pro dělení keramiky v období od 10. století do počátku 13. století. Kostice – Zadní hrúd se řadí mezi nejhodnotnější a nejlépe prozkoumané lokality z uvedeného období, které máme v současnosti na Moravě k dispozici, a které přispívají i k řešení obecnějších otázek. Význam této obchodně-řemeslnické aglomerace spočívá zejména v unikátním spektru nálezů, mezi nimiž vyniká početná kolekce mincí. S pomocí různých metodických postupů, zvláště multivariační statistiky, objasňuje kniha především charakter keramické produkce v problematickém období těsně po zániku Velké Moravy, které bývá nazýváno z důvodu nedostatečného poznání „temným“ 10. stoletím. Součástí knihy je také kompletní katalog archeologických nálezů a terénních situaci z lokality Kostice – Zadní hrúd. Kniha přináší výsledky výzkumného záměru řešeného Adélou Balcárkovou v rámci disertační práce zaměřené na analýzu a zpracování raně středověkých keramických nálezových celků. Současně je výstupem výzkumného projektu řešeného badatelským týmem pod vedením prof. Jiřího Macháčka.

Odhalené základy sakrálního objektu na severovýchodním předhradí Pohanska, třetího nejvýznamnějšího velkomoravského centra, který vznikl někdy ve druhé polovině 9. století a plnil svou funkci i v prvních dekádách věku následujícího, a zejména nález náčelnického hrobu H 153, obrátily pozornost badatelů opět k staronové a stále nezodpovězené otázce náhlého zániku mojmírovského státu a také jeho charakteru. Sedmička archeologů, historiků a přírodovědec (David Kalhous, Pavel Kouřil, Jiří Macháček, Vladimír Sládek, Ivo Štefan, Martin Wihoda a Roman Zehetmayer) se nyní pokouší zasadit tento pozoruhodný objev do širších mocenských, sociálních a kulturních souřadnic, aby dospěla k některým až překvapivým závěrům.

Kniha o druhém kostelním pohřebišti na severovýchodním předhradí hradiska Břeclav – Pohansko je završením pětiletého badatelského úsilí týmu vedeného prof. Jiřím Macháčkem z Masarykovy univerzity. Publikace obsahuje ucelenou informaci o populaci pohřbené v tomto prostoru na konci 9. a v první polovině 10. století. Kniha se skládá z kompletního katalogu pohřebiště a z analytické a syntetické části, hodnotící funerální areál z pohledu archeologie, historie a antropologie. Integrální součástí knihy je také komplexní text o kosterních pozůstatcích z pohřebiště, kterou připravil tým pod vedením doc. Vladimíra Sládka z Univerzity Karlovy.

V knize je popsána serie archeologických experimentů, které pomáhají odhalit technologie výroby raně středověkého šperku na Velké Moravě. Je zaměřena především na technologii filigránu a granulace.

This book is a contribution to the understanding the transformations that took place across Europe during the second half of the first millennium. The goal is to draw conclusions on the basis of the archaeological evidence from important centres.

Kniha, která se váženému čtenáři dostává do rukou, je ukázkou schopnosti českých archeologů využít při své vědecké práci různých možností, které nabízí moderní počítačová podpora. Příspěvky jednotlivých autorů či autorských kolektivů jsou rozděleny do pěti tématických částí, z nichž tři se objevili již v knize z r. 1997. Jsou jimi Databáze a databázové sklady v archeologii, Statistika v archeologii a Prostorová archeologie a geografické informační systémy. Nově jsou zařazeny i příspěvky z počítačové dokumentace a vizualizace, resp. archeologie a internetu.