Jan Cimický Životopis
Narodil se 23. února 1948 v Praze. První literární pokusy publikoval od třinácti let časopisecky. V době středoškolských studií byl členem i autorem divadelního amatérského souboru.
Roku 1972 dokončil studia na Fakultě všeobecného lékařství University Karlovy v Praze, o pět let později obhájil doktorát na universitě v Paříži a stal se jejím zahraničním asistentem, v roce 1983 pak obhájil kandidátskou práci na lékařské fakultě v Praze.
Po promoci, od roku 1972 působil v Psychiatrické léčebně v Bohnicích, od roku 1981 do roku 1996 jako primář. V témže roce otevřel Centrum duševní pohody Modrá laguna, kde působí dodnes. Zabývá se především vlivem umění na člověka a obranou proti stresovému selhání, o čemž přednáší na různých odborných fórech u nás i v zahraničí.
Je členem francouzské a italské psychiatrické společnosti, přednáší pravidelně ve Strasbourgu pro EUROCOS. Od roku 1987 se zabývá i aktivně akupunkturou. V literární oblasti je členem rady Obce českých spisovatelů a předseda české asociace autorů detektivní literatury.
Z lékařské praxe psychiatra čerpají jeho četné prozaické příběhy, nejednou motivované detektivní zápletkou, mimo jiné Případy doktora Dvořáka, Klíč k pachateli, Křižovatky, 2x v Paříži, Anonym, Vražda na ostrově a další.
Za romány „Dívka z přehrady“ a „Oddychový čas“ a „Vražedná past“ mu byly uděleny Ceny Jiřího Marka, za nejlepší detektivní román. Je čestným předsedou České sekce Světové asociace autorů detektivní literatury. Příběh Klíč k pachateli vyšel ve francouzském překladu v nakladatelství Miroire v Lille a tři z jeho novel se staly podkladem televizních inscenací. Velkou čtenářskou pozornost vzbudily mimo jiné romány Oběti života, Útěk do klece, Cizí světy, Mansarda v podkroví, Poslední návrat či Srdce a skalpel. Zájem čtenářů vzbudil cestopis po Číně Nefritový drak a biografická sága o osudech jeho předků Nekonečná pouť i historický román Tzimiskis.
Z francouzštiny přeložil několik próz a hlavně řadu divadelních her (Annouilh, Thomas, Giudicelli, Romains), které byly otištěny ve světové literatuře v letech 1981–1990 a realisovány různými divadelními soubory. Z francouzské poezie překládal především Préverta, Marcenaca a Géraldyho.
Jeho vlastní verše vyšly v šesti sbírkách (Psychoterapie slov, Stopami dláždění, Lásko šílená, Rákosová flétna, Pro tebe, má lásko..., Ty a já). Jan Cimický také vydal několik psychiatricky zaměřených publikací pro širokou veřejnost (Neznáme my se odněkud, Našinec v ohrožení, Psychiatr v kapse, Minimum o stresu a Sám sobě psychiatrem), poutavě zpracoval i napínavé líčení literatury faktu (Atentáty na de Gaulla) a vydal i půvabnou knížku vzpomínání na klukovská léta (Jak se z básníka stává psychiatr a naopak).
Velký úspěch slavily jeho relaxační kazety, které vydal s Daliborem Jandou (Harmonie zvěrokruhu a Keltský rok), za něž získal dvě „Zlaté desky“ i spolupráce s Pavlem Drešerem ( Relaxace I–IV).