Serena Giuliano Pořadí knih (chronologicky)

»Gleich bei der Ankunft am Flughafen, wird mir bewusst, wie wenig mir diese Stadt gefehlt hat.« Luna kehrt widerwillig nach sieben Jahren in ihre Heimatstadt zurück, die sie nicht ohne Grund verlassen hat. Die Stadt ist ihr ebenso fremd geworden wie der Vater, den sie und ihre Mutter verlassen haben, um in Mailand ein neues Leben zu beginnen. Doch in ihrem alten Zimmer im legendären Palazzo DonnʼAnna, mit Blick auf das Meer und den Vesuv, entdeckt Luna – mithilfe ihrer Cousine Anna und der Nachbarin Filomena – nicht nur ihre Liebe zu Neapel wieder. Je länger sie in ihrer Heimatstadt verweilt, desto tiefer taucht sie in ihre Erinnerungen ein, setzt sich mit ihrer Familiengeschichte auseinander. Nach und nach gewinnt sie neues Selbstvertrauen und beginnt, ihre eigenen Wünsche und Träume zu leben. Für alle Fans von Elena Ferrante.

Juillet 2021. Deux couples d'amis se retrouvent à Procida, dans le sud de l'Italie. Alba, Valentin et leur bébé semblent former une famille heureuse. Mais, en plein post-partum, minée par ses nuits trop courtes, Alba ne sait plus bien qui elle est, ni ce qu'elle désire. D'autant que son ex choisit ce moment-là pour réapparaître. Gabrielle et Nino passent leurs premières vacances ensemble. Gabrielle croit avoir enfin trouvé le prince charmant : charismatique, même si un brin autoritaire, Nino est l'homme qui devrait lui apporter la confiance dont elle manque cruellement. Et si ce séjour agissait comme un déclic ? Et si chacun d'entre eux venait à douter de ses sentiments ?...

Un ristretto d'Italie. " Ciao, Sofia, qu'est-ce que je te sers ? Comme d'habitude ? Et j'ajoute un cornetto, parce qu'il faut manger, ma fille ! – Oui, merci, Maria. " Je m'installe en terrasse, face à la mer, comme chaque matin depuis que je suis de retour en Italie. J'aime bien travailler au son des tasses qui s'entrechoquent. Et, au Mamma Maria, j'ai toujours de la compagnie. Il y a ceux qui viennent tuer le temps. Il y a les enfants qui rêvent devant le comptoir à glaces. Il y a les ados qui sirotent un soda, monsieur le curé, et, surtout, mes partenaires de scopa. Ici, on vient échanger quelques mots, partager un apéro, esquiver la solitude ou écouter Celentano. Moi, je viens pour me persuader que j'ai bien fait de quitter Paris... et l'autre abruti. Il fait quand même meilleur ici. Et puis, on cherche aussi à profiter de la bonne humeur (ou non) de Maria, qui mène, comme une mamma, tout ce petit monde à la baguette. Bref, j'ai enfin retrouvé mon village paisible. Enfin, paisible jusqu'au jour où...

Anna má strach – z lidí, z hluku, z jízdy po dálnici, z brambor, které mají klíčky… Je těhotná, čeká své druhé dítě. Aby své druhé těhotenství byla schopná zvládnout, rozhodne se jít k psychologovi. Během sezení Anna vypráví v útržcích o svém životě, a to s velkou dávkou sarkasmu a černého humoru. Vrací se do svého dětství stráveného v Itálii, ze kterého byla vytržená rozvodem rodičů a přesunem do Francie. Před našima očima se odehrává celý její život. Jak dětství ovlivňuje naši dospělost? Můžeme odpustit neodpustitelné? Jak překonat strachy, které nás paralyzují, a jak vykročit směrem k lepší budoucnosti? Pozor, četba Ciao Bella může mít doživotní následky: mohli byste začít mluvit rukama, poslouchat srdcem, smát se úplně všemu (a nejvíc sami sobě) a stát se závislými na pasta al dente.