Jan Vondráček Pořadí knih

Po zřízení Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byl zaveden přídělový systém, který zásadně ovlivnil hospodaření obyvatelstva. Jan Vondráček analyzuje na příkladu politického okresu Kladno každodenní perspektivu zavádění nových zákonů a vládních nařízení, které realizovali úředníci na nejnižší úrovni. Vytvořil inovativní postup pro zpřístupnění chronologických záznamů místní správy, což umožnilo zapracovat přestupky proti nařízením do digitální databáze a porovnat je s dalšími zdroji. To vedlo k podrobnému popisu historie německého okupačního aparátu v oblasti řízeného hospodářství. Studie odhaluje vzájemné vztahy mezi německými a českými aktéry a jejich manévrovací prostor. Zároveň ukazuje ekonomické praktiky místního obyvatelstva a procesy osvojování a vyjednávání. Tento přístup prokázal existenci normativního státu v protektorátu, kde působila řada dosud opomíjených aktérů, zejména českých úředníků a institucí, jako byly okresní úřady, českomoravské svazy a Nejvyšší cenový úřad.

Komander Adam Dalgliesh je pověřen, aby velel novému policejnímu útvaru, který se zabývá delikátními případy z prostředí vyšší společnosti. Hned první případ mu pořádně zamotá hlavu. V kostele sv. Matouše byla nalezena dvě mužská těla s proříznutým hrdlem. Adam Dalgliesh a jeho tým pátrají po tom, zda smrt bezdomovce a bývalého ministra má nějakou souvislost, kdo byl vrahem a jaký měl motiv.

Brigádní generál Jaroslav Klemeš je posledním žijícím parašutistou československé zahraniční armády z období 2. světové války, který byl vysazen na území Protektorátu jako člen paradesantního výsadku Platinum-Pewter. Kniha vznikala v průběhu let 2012–2013 a autor v ní veřejnosti nepředkládá odbornou historickou studii, ale živé svědectví člověka, který prošel záhy po dosažení dospělosti hrůzami druhé světové války, překonal smutek ze ztráty nejbližších a brzy poté, co se podílel na osvobození republiky od nacismu, se dostal do soukolí ještě horší totality. Byl vězněn a mučen v komunistických lágrech, sledován státní bezpečností, perzekvován, a to bez jakékoli možnosti se hájit či být osvobozen. Až rok 1989 mu vrátil svobodu a důstojnost člověka i vojáka. V knize čtenář najde zajímavá fakta z výcviku našich vojáků ve Velké Británii, množství archivních dokumentů týkajících se Jaroslava Klemeše, jeho výsadku i domácích spolupracovníků – odbojářů, informace o osudech jeho spolubojovníků i svědectví o krutosti padesátých let 20. století v bývalém Československu.

Vzpomínky brigádního generála v. v. Ing. Alexandra Beera přibližuje autor formou rozhovoru s tímto charismatickým člověkem. Začtěte se do příběhu muže, jenž vstoupil do bojů 2. světové války 29. června 1942 v Buzuluku, kde byl zapsán pod kmenovým číslem 871/m, a válku ukončil jako poručík 1. čs. samostatné tankové brigády v rozjásané květnové Praze roku 1945. Po válce se vrátil ke své původní profesi a brzy v oboru textilního průmyslu vynikl a našel plné uplatnění. Dvacáté století zanechalo hodně nezodpovězených otázek. Na některé z nich může odpovědět i tato kniha.

Již druhé vydání velmi oblíbené knihy Jana Vondráčka přináší rozhovory s manželkami válečných letců - pilotů RAF, Hany Fajtlové, Vlasty Šiškové, Marie Hrubé, Jiřiny Úlehlové. O hrdinství jejich manželů bylo vysloveno i napsáno mnoho. V poválečném období, kdy se setkali se svými budoucími manželkami, za sebou měli válku a před sebou, jak se domnívali, šťastný život v míru, s milovanou osobou a povoláním, které nemělo skončit posledním válečným letem. Únor 1948 poslal jejich rodiny jinou cestou, byli vězněni, perzekvováni oni a celé jejich rodiny. Jejich manželky to vše s nimi snášely, vychovávaly děti, zabezpečovaly rodinu v nelehkých podmínkách. Přesto - nebo právě proto - by tyto ženy neměnily. Stály totiž po boku mužů, které milovaly. (manželky válečných letců vyprávějí)

Tato kniha vypráví příběhy žen, které se narodily a vyrůstaly na území dnešní Ukrajiny mezi volyňskými Čechy a které se ve svém mládí rozhodly dobrovolně vstoupit do československé armády. Podílely se na osvobození vlasti, kterou do té doby znaly pouze z vyprávění. Tyto ženy vyměnily relativní pohodlí života v zázemí za útrapy frontového života, musely si zvykat na zimu, hlad, vši, kopání zákopů v kamenité půdě, na spousty bláta v Karpatech, na časté noční přesuny na odkrytých povozech v prachu, dešti i mrazu. Přesto vytrvaly a došly až do osvobozené Prahy v květnu 1945. Začtěte se do skutečných příběhů, které nejsou literárním výmyslem, přesto jsou plné hrdinství a lásky k rodině, přátelům i vlasti.

Zcela ojedinělá publikace známého autora je určena lékařům i právníkům, kteří se stále častěji potkávají a společně řeší problematické medicínsko-právní situace. Kniha jim pomůže vzájemně lépe komunikovat a vyhnout se nedorozuměním způsobeným odlišnostmi oborů a jejich základní terminologie, formuluje srozumitelně a jednoduše základní pojmy obou oborů, se kterými se mohou při své činnosti nejčastěji setkat a které patří k všeobecnému vzdělání všech absolventů obou vysokých škol.

Vlasta Šišková, Hana Fajtlová, Marie Hrubá, Jiřina Úlehlová – 4 ženy, 4 manželky, 4 osudy… Kniha rozhovorů, které vedl Jan Vondráček s životními partnerkami – manželkami válečných letců, příslušníků RAF. O hrdinství jejich manželů bylo vysloveno i napsáno mnoho. V poválečném období, kdy se setkali se svými budoucími manželkami, za sebou měli válku a před sebou, jak se domnívali, šťastný život v míru, s milovanou osobou a povoláním, které nemělo skončit posledním válečným letem. Únor 1948 poslal jejich rodiny jinou cestou, byli vězněni, perzekuováni. Jejich manželky to vše s nimi snášely, vychovávaly děti, zabezpečovaly rodinu v nelehkých podmínkách. Přesto – nebo právě proto – by tyto ženy neměnily. Stály totiž po boku mužům, které milovaly…