Bruno Halioua Pořadí knih

Koncentrační tábor v Osvětimi je dodnes synonymem genocidy evropských židů. V táborovém životě přitom hráli významnou roli lékaři – a to na straně mučitelů i jejich obětí. Bruno Halioua nám nabízí komplexní a zasvěcenou studii jejich působení v táboře. V první části autor analyzuje postavení a úlohu lékařů SS, jejichž úkolem bylo podporovat vražednou mašinérii. Všímá si nejen jejich podílu na vyvražďování a účasti na zločinných pseudolékařských pokusech, ale i jejich motivace – snaží se zjistit, co je přimělo k flagrantnímu porušování Hippokratovy přísahy. Druhá část je věnována deportovaným lékařům, sleduje jejich cestu od transportu po působení v táboře. Mnozí z nich se snažili pomáhat spoluvězňům, jak jen to šlo. Třetí část je příznačně nazvána „Šedá zóna“: popisuje, jak byli někteří lékaři přinuceni podílet se na selekcích nebo i na zrůdných pokusech. Upozorňuje, že se mezi deportovanými bohužel našli i dobrovolní spolupracovníci.

Životopisné medailony matek významných osobností židovského původu. Určující roli v životě slavných osobností často hrají jejich milující matky. Publikace přibližuje životní příběhy matky Freuda, Chagalla, Modiglianiho, Bernhardtové, Prousta a dalších zajímavých postav umělců, vědců či herců 20. století. Tyto ženy často rozpoznaly talent svých dětí, podporovaly rozvoj jejich výjimečných osobností a zasloužily se tak o nevšední úspěchy svých ratolestí v různých oborech lidské činnosti. Kniha poutavě vypráví o podnětných, jindy konfliktních vztazích výrazných matek a jejich mimořádně nadaných dětí.

Podtitul: lékaři, léčitelé, mágové a balzamovači Kniha čerpá z pramenů starověkého egyptského lékařství - z medicínských papyrů, ze svědectví cestovatelů z období antiky a zejména z archeologických nálezů. Staroegyptská medicína úzce souvisela s náboženstvím. Lékaři, stejně jako kněží a mágové, hledali příčiny, které vedou k narušení organizmu a snažili se společně nemocné léčit. Lékařské povolání se dědilo, vznikaly celé rody lékařů, léčitelů a balzamovačů. Poznáváme tak léčení interních, očních a ušních nemocí, léčení zubů, chirurgii, ale též jaké léky, obvazy a náplasti starověcí lékaři používali, a pochopitelně nahlédneme i do umění balzamování a mumifikování. Velmi zajímavá je kapitola věnovaná snaze oddálit stáří a "proměnit starce v mladého muže". Lékaři ve starověkém Egyptě byli "státními zaměstnanci" a nesloužili jen faraonům a bohaté vrstvě. Zachovaly se záznamy o specifických chorobách podle povolání - nemoci rybářů, rolníků, horníků, vojáků, zaměstnanců na staveništi, pekařů, písařů a prostitutek. Autor velice čtivě a srozumitelně shrnul poznatky starověkých egyptských lékařů a především nám přiblížil jejich každodenní práci.