Zazi a dva vrazi
- 144 stránek
- 6 hodin čtení
Zuzana Kuzmová (nar. 1965) se od poloviny 80. let řadila mezi nejvýraznější osobnosti košického undergroundu, kde byla jedinou ženou. V roce 1987 jí Marcel Strýko uspořádal samizdatový výbor, zatímco v 90. letech se její verše objevovaly v bibliofilských sbornících pražského galeristy Jana Placáka. Nynější chronologicky uspořádaný výbor z let 1983–2003 představuje její knižní debut. Tvorba Kuzmové spojuje ženskou poetičnost s ironizovanými milostnými tématy a mistrovským ovládáním básnického řemesla, reflektující undergroundový životní pocit a existenci společenského psance. V české poezii lze najít paralely k její poetice v dílech Jiřiny Zemanové či Nadi Plíškové. Vydání tohoto výboru je projevem opožděného vděku východoslovenským tvůrcům, kteří v totalitě udržovali česko-slovenskou vzájemnost navzdory oficiálnímu nezájmu. Rehabilitace těchto autorů obohacuje obraz neoficiální česko-slovenské spolupráce, kterou reprezentovali Dominik Tatarka, Milan Šimečka, Albert Marenčin a Oleg Pastier. Výbor uspořádal Martin Machovec, který napsal ediční poznámku a medailon autorky. Obálku navrhl a graficky upravil Luboš Drtina.
