Ve druhé autobiografické knize Kamily Velikovské se seznámíme s jejím osudem v době před nástupem do vězení k výkonu původního desetiletého trestu a zejména s bezprostředním popisem období stráveného za mřížemi. Kniha přináší rovněž autentické svědectví o poměrech v dnešním českém vězeňství a pestrou přehlídku povah a příběhů ostatních žen za katrem, s nimiž se Velikovská setkala ve věznici Světlá nad Sázavou...
Rodinné drama s tragickým koncem očima týrané ženy Příběh rodinné tragédie plně odpovídá žánrové definici „podle skutečné události“, nebo ji spíš překračuje. Kamila Velikovská, která sepsala příběh své rodinné tragédie, totiž není spisovatelkou, ale hlavním aktérem děje. Jde navíc o děj zcela současný. Před rokem byla vzata do vazby poté, co zastřelila svého manžela, letos se konal soud, jenž ji poslal na osm let do vězení. Případ, s nímž byly „černé kroniky“ zpravodajství hotovy na patnácti řádcích, je ale něčím víc než pouhou senzací z první stránky. Autorka ve své knize ukazuje bez přehnaných emocí nebo sebeomlouvání souvislosti a děje, jež ji dovedly až za hranici zákona. Srozumitelným stylem a bez patosu. Vrací se o dvacet let zpět a provází čtenáře příběhem svého manželství, rodinného života, nadějí i zklamání, a nakonec i realitou současné vazební věznice a soudní praxe. To, co nešťastné události předcházelo - peklo života týrané ženy - i to, co po ní následovalo - vazba, izolace i schopnost vidět svět pozitivně za všech okolností - dělá z knihy jedinečnou výpověď o naší současnosti, daleko přesahující žánr senzačního psaní na chytlavé téma.