Marek Zágora Pořadí knih

Monogramista IP je jedním z nejvýznamnějších a nejzáhadnějších středoevropských umělců 16. století, jehož díla jsou označena písmeny IP. Pracoval v bavorském Pasově, začínal jako pozdně gotický umělec, ale byl silně ovlivněn italskou renesancí a Albrecht Dürerem. Jeho identita a okruh prací zůstávají obestřeny mnoha otázkami. Je známo, že významné zakázky realizoval pro české zákazníky. Kniha se zaměřuje na oltář sv. Anny samotřetí, vytvořený pro Zdeňka Lva z Rožmitálu v letech 1519–1523/1524, který se nachází v Rožmberské kapli v Českém Krumlově. Dále jsou představeny další česká díla Monogramisty IP, včetně oltáře sv. Jana Křtitele a unikátní renesanční skříně na zámku v Jindřichově Hradci. Hlavní text Petra Kováče doplňují studie českých a německých historiků umění. Kniha obsahuje unikátní fotografie a rozsáhlou dokumentaci. Přestože díla Monogramisty IP patří mezi cenné poklady evropského umění, dosud nevyšla žádná česká publikace o tomto umělci. Texty přispěli historici a historici umění jako Peter Kováč, Jaroslav Čechura, Jiří Fajt, Jaromír Homolka, Susanne Jaeger, Jan Müller a Jutta Reisinger-Weber.

Pořadatel a organizátor výstavy Společnost MARIE z.s. vydala k výstavě „Magičtí Lucemburkové“ s podtitulem „Čeští králové a panovníci Svaté říše římské“, konané v Dolní oblasti Vítkovic v Ostravě ve dnech 17.5.-17.9.2015, stejnojmennou publikaci. Tato publikace byla vydána nákladem Advokátní kanceláře JUDr. Oldřicha Beneše. Publikace nepřináší jen texty z výstavních panelů. Kniha je naopak koncipována jako výpravný „průvodce“ lucemburskou dobou. Texty, jejichž autorem je historik Marek Zágora, jsou rozděleny do celkem osmi oddílů. Prvních pět je věnováno nejvýznamnějším představitelům lucemburského rodu: Janu Lucemburskému, Karlu IV., Václavu IV., Joštu Moravskému a Zikmundu Lucemburskému. Každý oddíl začíná životopisem panovníka, následují biogramy vybraných osobností doby a dobu jejich života a vlády dokreslují texty věnované významným událostem a vybraným uměleckým památkám. Největší pozornost je věnována nejen Karlu IV., ale i Václavu IV. Následující dvě části jsou zasvěceny symbolice Svatováclavské a císařské koruny. Poslední oddíl pak představuje funkční repliku středověkého jeřábu, která byla vytvořena podle iluminace v Bibli Václava IV. Součástí textů je bohatý obrazový doprovod, především barevné fotografie, několik map a rodokmen Lucemburků. Na úplný závěr jsou pak zařazeny fotografie z příprav výstavy, samotné expozice a z vernisáže. Nechybí seznam vyobrazení a základní použité literatury.

Vydáno u příležitosti stejnojmenné výstavy pořádané ve dnech 12.7.-12.9.2012 Ostravským muzeem ve spolupráci s Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě. Názvy příloh: Genealogie Přemyslovců, pět generací potomků knížete Břetislava I., Genealogie Štaufů, dvě generace potomků Fridricha I. Barbarossy.