Boris Pralovszký Pořadí knih

V knize Stokrát bez pardonu představuje známý kreslíř a karikaturista Boris Pralovzský kreslený humor drsný a absurdní, ale důmyslně a citlivě vypointovaný. Do knížky vybral přesně stovku nejlepších kreslených vtipů, ve kterých mají důležité místo zvířata a vedle nich lidé v překvapujících komických situacích. A protože všichni mluví, každý vtip bez pardonu odhaluje, co má na mušce.

Román se odehrává v pohřebním ústavu, kam žádné lehkovážné vtipkování nepatří, a přesto rodina Horáčkových přitahuje komické situace jako magnet a každou katastrofu se jim absurdním způsobem podaří obrátit ve výhru přesně podle pravidla, že život se nemá brát příliš vážně, protože stejně skončí na hřbitově. Černý humor Borise Pralovszkého je drsný i něžný stejně jako jeho ilustrace ke knize a smích čtenáře vždycky osvobodí, když se děj náhle splaší a hlavní hrdinové se ocitnou v neřešitelné situaci.

Varan z Komody je třetí knížkou básniček a říkanek z pera renomovaného humoristy a kreslíře Borise Pralovszkého. Svérázný pohled na neprozkoumané stránky života na naší planetě pobaví všechny, kdo mají stejně jako autor potřebnou dávku smyslu pro nesmysly. Seznámíte se s upíry, beruškou, želvou, hovniválem nebo se sousedem, který se každý večer mění ve vlkodlaka. Stovky děkovných dopisů od obyvatel zvířecí a hmyzí říše za trefné vystižení jejich pocitů, skrytých tužeb a přání jsou zárukou toho, že se seznámíte s necenzurovaným pohledem na problematiku, kterou vám oficiální místa nedokáží z důvodu nedostatku fantazie zprostředkovat. Jedná se o první knížku v historii, u které se autor zavazuje k tomu, že si může čtenář v případě nespokojenosti stěžovat na kterémkoliv nádraží v České republice.

Stará dobrá Anglie 30. let, vřesoviště, tajemné scenérie a zámek propletený labyrintem tajných chodeb s nejrůznějšími propadly a tajnými dveřmi, kde se může stát cokoli a také se děje. Stevensenův klub sebevrahů si zde totiž otevřel „hotel smrti“. Klientelu tvoří bankrotáři, dekadentní filosof, literaturou nedotčená spisovatelka či ruský notorik, ale také Alfréd Čechura z Prahy, kterému se však před krachy a bankroty na světě proklatě líbí a dobrovolně z něj odejít rozhodně nehodlá. Podaří se mu uniknout ze spárů členů šíleného klubu? Černá filmová komedie s Miroslavem Donutilem a Jiřinou Bohdalovou v hlavních rolích ožila tentokrát na knižních stránkách.

Tato úsměvná knížka Borise Pralovszkého a jeho dvou malých pomocnic (Valentýnky a Toničky) přináší návod na to jak si hrát s dětmi a s obyčejnou plastelínou. Chce to jediné: mít chuť si s dětmi hrát, sdílet s nimi fantazii a nápady. Pro vás, kteří si s dětmi rádi hrajete, bude snadné (podle obrázku a básničky) uplácat žížalu, opici, slona, žraloka či blechu.

„Vtipných lidí je zatraceně málo, avšak jsou!“ - volám po vančurovsku při čtení říkanek autora této knížky. Její vznik je prostý: výborný kreslíř a textař BORIS PRALOVSZKÝ má kromě dvou odrostlejších i dvě malé děti a zažívá s nimi spoustu legrace. Světem svých dětí se tentokrát nechal inspirovat. Knížka NIC PRO SLABOCHY je plná veselých a hravých básniček pro malé, ale i velké čtenáře - a dokonale s ní ladí i autorovy výstižné ilustrace.

Chceš-li poznat, jaký jsi, zkoumej život v říši zvířat. Vždyť právě tam nacházíme tolik trefných příhod, které se podobají lidskému konání. Například: Kdyby měly sovy moc, celý den by byla noc. A tohle už také nejeden člověk zažil: Převesele zpívá ptáček, než ho klepnou přes zobáček. Zvláště když platí následující: Čím větší pes, tím větší kost, čím větší vůl, tím vyšší post. Můžete si říct: Ještě že nerozumíme řeči zvířat, ztratili bychom poslední zbytky sebeúcty. Ale s Žáčkovou knížkou jí trochu porozumíte. Život je boj, ale ne za každou cenu. Ilustrace Boris Pralovszký.

Básnická sbírka. Sto limeriků k poctě Edwarda Leara.