Petra Kubíčková Pořadí knih

Publikace představuje profesní i soukromý život slavisty a překladatele Bohuše Vybírala, dlouholetého ředitele Studijní (Univerzitní) knihovny v Olomouci.

Když v roce 1883 vyšel první díl cyklu Čechy s podtitulem Společnou prací spisovatelův a umělců českých netušil pražský nakladatel a knihkupec Jan Otto, že klade další významný kámen do základů procesu formování moderního českého národa. Dílo, na němž se podílely v různé míře největší postavy českého písemnictví a výtvarného umění (Alois Jirásek, Eliška Krásnohorská, Jaroslav Vrchlický, Teréza Nováková, Antonín Chittussi, Karel Liebscher apod.), seznámil čtenáře formou populárně-naučné práce s historií, krajinou, městy, vesnicemi či architektonickými památkami jedné ze základních územních jednotek habsburské monarchie. Cyklus Čechy vycházející v letech 1883–1908 představoval kulturní místopis, a současně díky nákladnému a bohatému uměleckému vydání však tato řada splňovala i funkci estetickou a reprezentativní. Autoři knihy Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908, jíž vydává Vědecká knihovna v Olomouci v roce 2020, analyzovali tento monumentální vyprávěcí pramen z přelomu 19.–20. století ve smyslu hledání toho, jakým způsobem „četli“ jednotliví přispěvatelé cyklu Čechy krajinu a „četli“ v krajině. Zdali ji vnímali očima historika, romantického tuláka, bojovníka za národní věc či očima přírodovědce, zdali při putování krajinou sledovali primárně přírodní výtvory či je zajímaly i, nebo přednostně, lidé, případně architektonické památky či průmysl. Též autory zajímalo, jak získané poznatky doboví přispěvatelé analyzovali, jaké úvahy s nimi spojovali, jaké významy přiznávali získaným informacím. V neposlední řadě se autoři snažili vysledovat, jakým způsobem tehdejší tvůrci využívali znaky Palackého historického narativu při formování kolektivní identity. Zajímalo je proto i působení tradovaných stereotypů, příběhů, mýtů a jejich podíl na profilaci národní identity a role v kulturně-historické paměti. Kniha Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908 je doprovázena též rozsáhlou obrazovou přílohou dokreslující stovky lokalit Českého království doby fin de siecle. Chcete-li se přenést do časů, kdy byl českým králem František Josef I., kdy v českých luzích a hájích žili pospolu a vedle sebe Češi a Němci, kdy žil svůj druhý život Jan Žižka, ale i Karel Havlíček či kdy probíhající industrializace dramaticky měnila krajinu, potom je publikace Ottovy Čechy. Obraz země v letech 1883–1908 určena přímo pro vás