Jiří Kovařík Pořadí knih

Dvanáctý svazek Bitev a osudů válečníků zahrnuje období napoleonských válek, ne však z Napoleonova pohledu, ale skrze boje a životní cesty jeho hlavních protivníků. Jsou řazeny tak, že vlastně sledují války s císařem Francouzů od jeho prvních velkolepých vítězství až po konečnou porážku. Začínají prvními vítěznými triumfy Arthura Wellesleye, budoucího vévody z Wellingtonu, v Indii, pokračují přes Kutuzovovu porážku u Slavkova, Blücherovu prohru u Auerstedtu a nerozhodný střet Napoleona s Rusem Bennigsenem u Preussisch Eylau. Budeme sledovat životní příběh rakouského arcivévody Karla a první Napoleonovu porážku u Aspern, Wellesleyho vítězství v Poloostrovní válce, Napoleonův vpád do Ruska z pohledu Barclaye de Tollyho i Kutuzova, vítězství protinapoleonské koalice pod velením knížete Schwarzenberga v letech 1813 i 1814 a knihu uzavírá bitva u Waterloo z Blücherova i Wellingtonova pohledu.

Nikdo z napoleonských generálů nemá horší pověst než Dominique Vandamme (1770–1830). Paměti i literatura o něm tvrdí, že to byl ten nejhorší rabiát, násilník, kořistník a leccos horšího, jenže to všechno jsou lži založené na dobových, většinou německých pamfletech. Kým opravdu byl tento voják, jehož kariéru provázely oslnivé úspěchy i nebetyčná smůla? Bojoval za revoluci od roku 1792, zaskvěl se u Slavkova roku 1805, věrně sloužil Napoleonovi, který ale jeho služby nejednou neocenil. Osudově prohrál roku 1813 u Chlumce a Přestanova, kde jej Napoleon nechal na holičkách, přesto za něj nasazoval život i v posledním tažení roku 1815, v bitvách u Ligny a Wavre, a bránil Paříž i v době, kdy už Napoleon podruhé abdikoval…

Desátý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zahrnuje první a nejbouřlivější část Francouzské revoluce od pádu Bastily 14. července 1789, kterou vše začalo, po dramatický konec jakobínského teroru v horkém červencovém dni roku 1794, kterému se podle revolučního kalendáře říká 9. thermidor roku II republiky. Těch pět let vyplňují bitvy, v nichž revoluční Francie bojovala s Pruskem, Habsburky, Brity i Nizozemci o bytí a nebytí; Valmy, Jemmapes, Neerwinden, Hondschoote, Wattignies a Fleurus zvolna přenášely válku z francouzského území za hranice a otevíraly cestu k dalším vítězstvím Revoluce byla ovšem krvavá záležitost a bojovala nejen s vnějším, ale i s vnitřním nepřítelem, především s povstáním ve Vendée, potlačeném s neslýchanou krutostí a líčeném skrze osudy pana de Charette, nejznámějšího z povstalců, i madame de Lescure, pozdější paní de La Rochejaquelein, která o vendéeské válce zanechala strhující paměti. Stejně krvavý je i závěr, dramatický konec Robespierrova teroru v onom 9. thermidoru

V jedenáctém svazku Bitev a osudů válečníků pokračují druhou částí příběhy válek Francouzské revoluce. Líčí další boje s 1. protifrancouzskou koalicí jak v Německu, tak i v Itálii, kde vítězil mladý Napoleon Bonaparte, a pokračují válkou s 2. protifrancouzskou koalicí. Ta začala pro Francii prohrami jak v Německu u Ostrachu a Stockachu, tak i v Itálii u Trebie a Novi. Francie přišla o vše, co předtím Bonaparte získal, pak ale dokázal generál Masséna zvítězit ve 2. bitvě u Curychu nad rusko-rakouskými silami a odrazit i maršála Suvorova, který útočil přes Alpy. Generál Brune ve stejné době ubránil nizozemské pobřeží před britsko-ruskou invazí. Bonaparte, který se po převratu 18. brumairu stal Prvním konzulem, porazil Rakušany u italského Marenga a generál Moreau vítězně dokončil válku s 2. koalicí u bavorského Hohenlinden.

Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, pokračoval ve své druhé polovině vítězstvími francouzského konétabla Bertranda du Guesclina i jeho dobrodužným tažení do Španělska, pak ale francouzský král zešílel a země se propadla do naprostého chaosu. Anglie Richarda II. a Jindřicha IV. naštěstí vedla válku s…

Konflikt mezi Francií a Anglií, jemuž dali později historikové název Stoletá válka, začal sporem o Akvitánské vévodství, které bylo anglickým lénem ve Francii, a na opačné straně Francie anglo-francouzským soupeřením ve Flandrech. Kulminoval, když Edvard III. Anglický vystoupil s nároky na francouzskou korunu. V knize ožívají epické boje, námořní bitva u Sluys, rytířský střet u Crécy/Kresčaku 1346, v němž padl český král Jan Lucemburský, či bitva u Poitiers 1356, kde padl do zajetí francouzský král. Francie utrpěla katastrofální porážky, po nich se ale začalo poprvé blýskat na lepší časy, když se do čela francouzských armád dostal bretonský válečník Bertrand du Guesclin… Dobu velkých bojů, politických zvratů, krvavých účtování, vražd, obrovské selské vzpoury i hrozné morové epidemie oživuje autor s pomocí těch, kteří tyto zlé časy prožili, kronikářů francouzských, anglických i jiných.

Titul je věnován konfliktu Velké Británie s americkými osadníky ve třinácti koloniích, z nichž se v průběhu války a americké revoluce zrodily Spojené státy americké. Vypráví příběh od počátečních sporů o daně a politické zastoupení, z nichž nejznámější, ne však jediný, je Bostonský čajový dýchánek, věnuje se ale hlavně válečnému měření sil od prvních šarvátek u Lexingtonu a Concordu až po americko-francouzské vítězství u Yorktownu. Jsou zde popsány desítky bitev od Bunker’s Hill u Bostonu přes dobytí New Yorku, první obrat u Princetownu a americké vítězství u Saratogy, britská ofenziva k Philadelphii s následnou bitvou u Monmouth Courthouse, bitvy svedené v Georgii i obou Karolínách (Savannah, Camden, Cowpens, Guilford Courthouse) i námořní bitva v Chesapeake Bay, která předznamenala americké vítězství u Yorktownu. Z osudů protagonistů tady najdete příběh „zrádce všech zrádců“ Benedicta Arnolda a britského spymastera Johna Andrého, který jej ke zradě svedl. Jedná se o první souhrnnou knihu o válce za americkou nezávislost v češtině a zdánlivě nepřehledné, územně velice roztříštěné operace obou soupeřů tu na sebe navazují jasně a s přehledem.

Druhý svazek Salv pod plachtami pokrývá období Francouzské revoluce a napoleonského císařství, tedy roky 1789–1815. Na souši sice Francie vítězila nad celou Evropou, na mořích a oceánech ale byla situace naprosto odlišná. Revoluce vnesla do francouzského loďstva rozvrat, v jehož důsledku rostla britská převaha a z Velké Británie se stala vládkyně nad všemi vodami. Napoleonova chybná strategická rozhodnutí pak dovedla francouzské eskadry k porážkám, z nichž se už navzdory usilovné snaze o jejich obnovu nevzpamatovaly a v závěru napoleonských válek byly odsouzeny ke zcela pasivní roli. Byl to ovšem čas velkých námořních bitev 13. prai-rialu, kterému Britové říkají Slavný 1. červen, u Aboukiru, mysu Svatého Vincenta, Camperduinu, Trafalgaru a mnoha dalších, v nichž si Francouzi i jejich španělští a nizozemští spojenci statečností nezadali s britskými námořníky.

V říjnu 1813 prohrál Napoleon gigantický střet v Bitvě národů u Lipska a ustoupil přes celé Německo se zdecimovanou armádou až na linii Rýna. Tady začala doslova v prvním dni roku 1814 invaze spojenců, Rusů, Rakušanů, Prusů, Bavorů i dalších. Přes tři měsíce pak hořela bitva, v níž se Napoleon snažil uhájit nejen Francii, ale i trůn své dynastie. Bojovalo se nejen na hlavním směru přes Champagne na Paříž, ale i na jihovýchodě před Lyonem a na jihozápadě pod Pyrenejemi. Napoleon, který odmítl uzavřít mír v duchu podmínek svých protivníků, sice vyhrával bitvy, prohrával ale tažení a po pádu Paříže mu nezbylo než abdikovat.Tvrdí se, že bitva o Francii byla nejgeniálnějším Napoleonovým tažením a on tu ze sebe jako vojevůdce vydal to nejlepší. Byla to pravda, nebo jde jen o další napoleonskou legendu? Tyto otázky i řadu dalších si klade kniha provázená téměř 170 vyobrazeními a 34 mapami. S využitím řady dokumentů a vzpomínek vojáků obou stran podává nejpodrobnější obraz předposledního Napoleonova boje, po němž už následovalo roku 1815 jenom Waterloo…

Osmý svazek projektu Bitvy a osudy válečníků zachycuje konflikt, který propukal daleko od Evropy za Atlantickým oceánem na pomezí dnešních USA a Kanady, kde soupeřily Francie s Velkou Británií. Přelil se do Středozemního moře a poté vzplanul v Sasku, Čechách, ve Slezsku i na Moravě, kde spolu od předchozí války o rakouské dědictví zápolily Prusko s habsburskou říší. Strhával do sebe další země, německé státy ve Svaté říši římské, Švédsko, Španělsko i Rusko. Britsko-francouzské soupeření se přelilo i na další kontinent, do Asie, kde se válčilo o to, kdo získá větší díl z vlivu v Indii, a okrajově zasáhlo i Afriku. V knize najdete boje v Severní Americe (mj. i o pevnost William Henry, známou z Posledního Mohykána), velké bitvy v Čechách u Lovosic, Štěrbohol a Kolína, vítězství a prohry Fridricha Velikého (Leuthen, Rossbach, Zorndorf, Kunersdorf, Liegnitz, Torgau) i boje na západě Evropy (Bergen, Minden, Cardinaux). Ke ztrátě francouzské Kanady vás povede životní příběh markýze de Montcalm a po stopách války v Evropě pojedete spolu s legendárním jezdeckým generálem von Zietenem.