Tento venezuelský autor je považován za nejvýznamnějšího romanopisce 20. století a jednoho z největších latinskoamerických literátů všech dob. Jeho díla, často zasazená do rozlehlých venezuelských plání, mistrně zachycují syrovou sílu přírody, místní folklór a napětí mezi civilizací a divočinou. Gallegos se vyznačuje silným vyprávěním a vykreslováním typických postav, které se staly klasikou hispanoamerické literatury. Jeho romány dramatizují sociální události a odhalují hlubokou znalost venezuelské krajiny a jejího lidu.
Román klasika venezuelské literatury zaujme jak svým umístěním do neznámého a působivého prostředí savan a pralesů venezuelské Guayany, tak podobiznami jejích obyvatelů, domorodců i přivandrovalců, kteří tu zápasí o bohatství i o pouhý život a všichni podléhají těžko pochopitelným psychologickým vlivům a zákonům pralesa.
Klasický román venezuelské a vůbec latinskoamerické literatury, dílo venezuelského spisovatele a státníka Rómula Gallegose (1884–1969), zavádí nás do venezuelského vnitrozemí a otvírá před námi obraz venezuelského dobytkářského „divokého jihovýchodu“ v prvních desetiletích tohoto století. Jde o symbolický obraz krocení barbarské přírody, civilizace země, boje za šíření vzdělanosti na venezuelském venkově, boje za sociální spravedlnost, obraz, na jehož pozadí se rozvíjí konflikt hlavních hrdinů, barbarské despotické statkářky Doni Barbary a jejího protihráče Santose Luzarda, reprezentanta civilizačních idejí, člověka silné vůle, statečnosti a pevných morálních zásad.
Román jednoho z nejznámějších představitelů latinskoamerické literatury je pravdivým zobrazením venezuelského života, jejž přibližuje lidový zpěvák a tulák Cantaclaro. Dominuje v něm boj za svobodu, vzpoura proti sociálnímu útlaku a tragický milostný příběh v koloritu podmanivé tropické přírody.