Pavel Kosorin Knihy

„V každém člověku existují programy, které Bůh dosud neaktivoval. / Apoštol Pavel si zakládal na ekonomické soběstačnosti – kdyby žil dnes, nepřesvědčoval by stát, aby byl štědřejší, ale vybízel by lidi, aby byli podnikavější. / Peklo je dům plný nezvaných hostů./ Kdybychom trvali na tom, že musíme být na každou změnu dokonale připraveni, nikdy bychom se nehnuli z místa./ Stádo chrání silný vůdce, jednotlivce Hospodin.“

Mnoho myšlenek, citů, pramenů i pramínků poznání na téma láska. Barevné střípky se před námi skládají do mozaiky. Verše nás uvádějí do reality lidského vztahu, do jeho výšek a propastí, požehnání a zlořečení, to když nechápeme a nechráníme ten vzácný poklad. Doplněno půvabnými ilustracemi Vlasty Švejdové.

Sobectví je nejjistější způsob, jak si v životě co nejvíce našetřit a co nejméně užít. / V jistých situacích je humor to jediné, co lze brát vážně. / Proč si moji přátelé vždycky vědí rady, když se mi něco přihodí? / Žijeme sice na poušti, ale možná stojíme na prameni. / Minulost ti vzkazuje, abys ji konečně nechal být.

Bůh je milosrdný, ale ani On neváhá odříznout suchou větev. Někdy se člověk vymlouvá na Boží vůli, aby zakryl nedostatek té vlastní. Bez Božích zbraní nelze uhájit Boží mír. Když chodíš vírou, můžeš si zvolit tempo. Díky Bohu má člověk tu čest seznámit se sám se sebou.

Aforismy. Bonmoty. Maximy / Miluji své nepřátele - proto se nebojím, že si nějaké udělám. Prázdných lidí je všude plno. Narcis prostě nechápe, proč by měl své ženě nosit květiny. Žijeme v době přebytku informací a nedostatku mozků. Lidé, kteří nosí hlavu vzhůru - katovi oblíbenci. Nikde se peníze tak neušpiní jako ve styku s lidmi.

Výbor abecedně řazený aforismů, bonmotů a maxim o věcech, které zásadním způsobem utváří život lidské bytosti.

Musí být krásné žít v zemi, kde je osel pouhým dopravním prostředkem. / Když jsou dveře zamčené, nemá cenu leštit kliku. / Optimismus účetních musí být podložen přesnými čísly. / Člověk neumí vytvořit řeku - vyzná se pouze v kanalizaci. / Ve válce rozhoduje síla zbraní, v míru kulatost razítek. / Jediný účinný způsob, jak z chrámu vyhnat překupníky, je vzít do ruky bič. / Bylo by bláhové očekávat pomocnou ruku od prodejců rukavic. / Žádná blecha neskáče podle toho, jak její hostitel píská. / Prázdné pokladnice bývají nejméně přístupné. / Zavírejte dveře za sebou, ne před sebou. / Nikde člověk tak rychle nevyhoří jako za pecí.

Duch Svatý vane, kam chce – bez ohledu na to, jak velký průvan někdo dělá. - Bůh měl sedm dní na stvoření světa – a stihl si přitom ještě odpočinout. - Svět je plný nezaměstnaných andělů s přistřiženými křídly. Neproste Boha o odpověď, pokud jste nepoděkovali za otázku. - Víra působí, že člověk může být šťastný i bez věcí a zbožný i beze slov. Neodpuštěná křivda křiví charakter. Pokud jsi anděl, neboj se létat – a pokud nejsi, neboj se chodit pěšky. Dnešní lidé mají větší úctu ke svému diáři než k desateru.

Když se vyhýbáš druhým, narážíš na sebe - a když se vyhýbáš sobě, narážíš na druhé. / Vzdělání rozšiřuje obzor, ale příliš mnoho vzdělání nám bere chuť podívat se za horizont.

Jedna kniha spojující dvě různé formy literární zkratky. Ve slovy přesycené současnosti působí hutná poezie a břitké aforismy jako balzám na duši. Bez zbytečných příkras jdou k jádru věci. Na stranách knihy se představuje český originál textu současně s jeho anglickým překladem. Obrazový doprovod tvoří patnáct barevných koláží spojujících tradiční pravoslavnou ikonografii s moderní abstraktní malbou. Biblicky ukotvená křesťanská víra autorů nezapře různost svého původu. Citlivým srdcem vyjadřovaná poezie vyvěrá z východního pravoslavného světa. Logické pointy aforismů jsou doma v západním evangelickém myšlení. Spojení těchto dvou přístupů v jedné knize staví čtenáře před volbu otevřít knihu z jedné nebo z druhé strany dle momentální nálady. Hodí se k rannímu zamyšlení, zpříjemní volnou chvilku u kávy nebo posledních pár minut před usnutím.

Kniha aforismů, ve které si autor všímá křesťanských témat, pravd a postojů. Ilustrovala Marie Plotěná.

Aforismy bezesporu patří mezi perly řeči - jsou přesné, hutné a lapidární. Čtenáře rychle vyprovokují k hbitému - a správnému - závěru. A rychlost je dnes vítána.

Společná knížka ultramaratonce, trenéra a propagátora běhu Miloše Škorpila a spisovatele a aforisty Pavla Kosorina je úplně jiná než ostatní knihy o běhání, které znáte. Tahle je totiž spíše o pohledu na běh jako na něco krásného, klidného a slavnostního než o tom, jak rychleji zaběhnout pět nebo deset kilometrů, či dokonce maraton. Autoři jsou přesvědčeni, že běhání je tu proto, aby se jím člověk bavil, aby nás uzdravovalo, spojovalo a naplňovalo radostí.

Kniha významného českého ultramaratonce a zakladatele běžecké školy je určena nejen běžcům, ale i lidem, co chtějí s běháním začít a přejít na zdravý životní styl. Vysvětlí vám, proč je pohyb důležitý, jak se správně rozcvičit, jak se vhodně obléct či jak si sestavit jídelníček. Následuje i praktická nabídka doprovodných pohybových aktivit, vždy s obrazovými ukázkami a přesným návodem.

Jsou posedlí usedlostí. Skutečně úspěšný život vede ten, kdo druhým pomáhá uspět. Člověk se na světě ještě ani pořádně nerozkouká, a už se ho ptají Máte vybráno? Analfabeti se u nás téměř nevyskytují – stejně jako ti, kteří umějí psát. Nejdůležitější okolností je tvoje vůle. Pracovití svobodu produkují – líní ji konzumují. Některé věci neuvidíte, pokud nezavřete oči. Při setkání s hloupostí nezbývá nic jiného než postavit si hlavu. Hlupákům se člověk vyhne mnohem snadněji než vlastní hlouposti.

„Pokud vás zajímá, co je opravdu důležité, zeptejte se bezdomovců, co všechno jim schází,“ zní motto výjimečné knihy. Pavel Kosorin, spisovatel a aforista, ředitel Centra sociálních služeb Armády spásy v Brně, tentokrát čtenářům předkládá unikátní soubor rozhovorů se známými osobnostmi (Šárka Kašpárková, Ladislav Jakl, Sára Saudková, Jaro Křivohlavý, Radim Vančura..) a s bezdomovci. Skvělé čtení, které vede k zamyšlení nad tím, jakou cenu má úspěch a jak málo stačí k tomu, aby se člověk dostal na samotný okraj společnosti. V předmluvě k tomu píše: „S lidmi bez domova jsem v kontaktu od roku 1992. Troufám si tvrdit, že o životě bezdomovců něco vím. Přesto mě tito lidé nepřestávají překvapovat. Život na dně společnosti je totiž stejně dobrodružný jako procházka po Měsíci. Cílem této knihy je spojit lidi, kteří se v běžném životě téměř nemají šanci potkat. Vysoce postaveného úředníka, špičkového sportovce, úspěšného podnikatele, známého umělce, váženého akademika a … bezdomovce. Navzdory zdánlivé propasti oddělující tzv. vítěze od tzv. poražených si myslím, že by ti první neměli nikdy ztratit se zřetele ty druhé. Koneckonců žijeme přece ve společném světě a je dost dobře možné, že Bible má pravdu a ti poslední nakonec skutečně budou první.“