Jan Daniel Bláha Knihy

Atlas je rozdělen do tří základních oddílů: Prostor, Čas a Společnost. Záměrně se vyhýbá prostému chronologickému přístupu, aby zachoval jedinečnost a aktuálnost témat charakteristických pro 20. století. Podtitul naznačuje výběrovost témat, protože toto století bylo obdobím, jehož události stále ovlivňují současnost a jsou součástí historické paměti. Některé významné poznatky nebylo možné zpracovat kartograficky, a to nejen kvůli nedostatku přesných topografických údajů, ale také kvůli jejich roztříštěnosti a koncentraci v určitých oblastech. Důležité byly otázky hierarchizace, kategorizace a generalizace údajů pro mapy malých měřítek. Hranice území a jejich proměny v čase představovaly další výzvu, zejména na syntetizujících mapách. Autorský tým byl omezen rozměry tištěného atlasu, což ovlivnilo měřítka map. Hlavní mapy byly doplněny výřezy a přehledovými mapami pro lepší čitelnost. Tematický obsah byl zpracován s důrazem na srozumitelnost pro uživatele. Atlas přináší kartograficky ztvárněné historické události, které oslovují odbornou i laickou veřejnost, a poskytuje pohled na dějinný vývoj v čase a prostoru prostřednictvím tištěných map, které nabízejí stabilitu oproti internetovým zdrojům.

Publikace představuje moderní pojetí regionální geografie a její výuky. Svět je zde diferencován do deseti relativně homogenních makroregionů, jejichž určení vychází z koncepce amerických geografů. Hodnocení makroregionů postupuje podle identických metodických kroků. Sledovány jsou jak přírodní poměry, historické souvislosti a populační charakteristiky, tak ekonomika a aktuální specifické fenomény v globálním kontextu i v regionálním měřítku. Obdobnou metodou kniha zobrazuje dílčí parametry geografie jednotlivých významných států a jejich klíčové problémy.

Mezi toponymy, jmény objektů na zemském povrchu, které bývají kartograficky fixovány v mapách, tvoří specifickou kategorii ta, jež se vytvářela na základě osobních jmen. Předmětem výzkumu se z nich zpravidla stávala a stávají toponyma honorifikační, zvolená na oslavu významných osobností. Užívání a důvody k udělení se však v průběhu času měnily, stejně jako typy pojmenovávaných objektů; nicméně v každém případě zůstaly a zůstávají významným svědectvím (nejen) minulé doby. Studium honorifikačních toponym navíc dnes představuje styčný bod mezi řadou disciplín: historií, biografistikou, geografií či onomastikou. Předkládaná publikace tak i proto v řadě kapitol nabízí široké spektrum pohledů a možností, jak k dané problematice přistupovat.