Rudolf Kučera Pořadí knih

V druhé části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko- historický výklad politického myšlení od americké revoluce po 1. světovou válku. Velká pozornost je věnována vzniku moderní republiky s demokratickou reprezentací, zrodu moderních ideologií a jednotlivým myslitelům (Tocqueville, Nietzsche, Weber), kteří byli doceněni až ve 20. století. Samostatné kapitoly jsou věnovány vývoji politického myšlení na přelomu 18. a 19. století v Německu a v 19. století v Rusku a v českých zemích.

V první části třetího svazku dějin politického myšlení je podán filosoficko-historický výklad politického myšlení od humanismu a renesance po proudy ve francouzském osvícenství (Machiavelli, Erasmus Rotterdamský, Bodin, Suárez, Grotius, Hobbes, Harrington, Locke, Montesquieu, Rousseau). Velká pozornost je věnována vzniku teorie národního státu,…

Monografie se zabývá kulturními dějinami fyzického násilí během první světové války a následné poválečné obnovy v českých a rakouských zemích a Jižním Tyrolsku. Kniha je rozdělena na tři části, které se věnují násilí kolektivnímu, individuálnímu a sexuálnímu. Kulturní dějiny násilí zde slouží jako prostředek porozumění proměňujícím se mentalitám širokých lidových vrstev, vývoji expertního vědění a mediálního diskursu proměnám lokálních komunit v důsledku ničivého válečného konfliktu. Kniha tak podává inovativní pohled na dějiny rozpadu a rekonstituce středoevropského regionu v důsledku první světové války.

Kniha se zabývá filosofickými kořeny tří základních způsobů politického rozhodování, rozhodování většinového, konsensuálního a konsociačního. Současně ukazuje jejich slabiny a rizika. Důraz je kladen na praktické problémy politiky, na konkrétní příklady. Rozebírá také hlavní novověké teorie zastupitelské demokracie na příkladech analýz J.S.Milla, R. Dahla, S. Huntingtona, J. Schumpetera a hlavně pak Arenda Lijpharta. V závěru jde o pokus vytvořit vlastní teorii dvou typů demokracie v dnešním světě, etablované demokracie odlišné od fragilních demokracií. V celé práci jde o pokus o rehabilitaci politické filosofie v jejím vztahu k dnešní politické praxi.

Podtitul: Válečná každodennost a politiky dělnické třídy v českých zemích 1914-1918 Jak proměnila první světová válka každodenní život statisíců dělníků v českých továrnách? Jaké nové významy dostávaly v prostředí akutního materiálního nedostatku základní aspekty lidského života, jako například kde, jak a co jíst nebo v jakých podmínkách a s kým pracovat? Jak proměnila totální válka organizovaný dělnický kolektiv? Kniha sleduje tyto a podobné otázky ve čtyřech základních sférách válečného dělnického života: ve sféře konzumace potravin, výkonu průmyslové práce, genderových vztahů a sociálních protestů, které se s postupující válkou stávaly čím dál více běžným koloritem většiny českých měst.

O původu a vývoji systémů demokracie, republiky, oligarchie, tyranie, principátu, signorie a vzniku principu demokratické reprezentace a Listiny práv a svobod občanů.

Co to znamenalo nazývat se během posledních zhruba sto padesáti let "Čechem"? Jak se obsahy "češství" proměňovaly během přináležitosti českých zemí k Rakousku-Uhersku, během meziválečné republiky i po ní? Jak se na různé obsahy "češství" dívala jiná etnika, která v Čechách žila? Jak prožívali svou národní identitu čeští emigranti? Na tyto otázky odpovídá deset autorů, kteří sledují nejrůznější obsahy moderní české identity jak v prostředí vrcholné politiky či filozoficko-historických debat, tak ale i na úrovni běžných lidí. Pozornosti se tak dostává diskusím o náplni moderní české identity mezi českými spisovateli před první světovou válkou, mezi českými politickými elitami starého rakouska i meziválečné republiky, ale i mezi sudetoněmeckými intelektuály, či v prostředí tisíců českých emigrantů, kteří během 19. a 20. století hojně opuštěli svou domovinu. Kniha tak poskytuje plastický obraz toho, jak se češi v moderní době identifikovali se svým národem i jak byla tato identifikace pozorována zvenčí.

Co dnes zůstává z první republiky a momentů spjatých s jejím zrodem v povědomí české veřejnosti? Jak připomínat uzavřenou meziválečnou minulost a jak ji nadále interpretovat? Co všechno o první republice víme a kde v našem výzkumu stále existují a přetrvávají rezervy a bílá místa? Předkládaná publikace je snahou odpovědět právě na tyto otázky. Prostřednictvím biografických portrétů představuje řadu osob a osobností spjatých s říjnovým převratem 1918 a ukazuje jejich prožitek přelomových dnů, týdnů a měsíců let 1918-1919. Rozšířením známé pětice "Mužů 28. října" na prakticky neomezenou množinu "mužů října 1918" vznikl tento soubor biografických črt. Místa se zde dostalo nejen některým (kdysi) notoricky známým protagonistům 28. října 1918, ale i osobám, které jsou širšímu publiku známy jen matně či vůbec ne. Důležité přitom bylo podívat se na vznik nového státu skrze biografie nejen optikou tehdejších vítězů, nýbrž i poražených či opatrných a vyčkávajících.