Albert Schweitzer
14. leden 1875 – 4. září 1965
Albert Schweitzer byl alsaský teolog, hudebník, filozof a lékař. Jeho teologická práce zpochybnila jak sekulární, tak tradiční křesťanské pohledy na historického Ježíše a představila Ježíše očekávajícího bezprostřední konec světa. Schweitzer je známý svou filozofií „úcty k životu“, kterou uplatňoval mnoha způsoby, nejvýznamněji založením a podporou nemocnice Lambaréné v Gabonu. Tato filozofie odráží jeho hluboký humanismus a celoživotní odhodlání sloužit druhým.
Albert Schweitzer (14. ledna 1875, Kaysersberg v Horním Alsasku, dnes Francie – 4. září 1965, Lambaréné, dnes Gabon) byl francouzský protestantský teolog, misionář, filosof, etik, varhanní virtuóz a lékař, původem z Alsaska – z prostoru, na který si od nepaměti dělali nárok Francie i Německo. S tím souvisí i Schweitzerova rodná francouzština celoživotně nesoucí poznamenání alsaským německým dialektem. Byl synem protestantského (luterského) faráře v prostředí, kde luteráni byli menšinou v katolickém prostředí. 1893 odmaturoval, vystudoval filozofii - Štrasburk, Paříž, Berlín (doktorát 2. 8. 1899) a teologii (doktorát 21. 7. 1900). Současně se stal vynikajícím varhaníkem (interpret zejména Bachova díla). Od roku 1900 kazatelem a vikářem v kostele sv.Mikuláše ve Štrasburku, od roku 1902 docentem teologie. V roce 1904 se rozhodl, že důkladně změní svůj život. Mnozí ho měli za blázna, ale on si prosadil své. V roce 1905 začal studovat medicínu a to na stejné štrasburské univerzitě, kde byl docentem teologie (současně kázal, přednášel a zajížděl i do Paříže se zdokonalovat jako varhaník, koncertuje…) Ke studiu musel mít povolení vlády, která to vyřešila výjimkou v situaci, kdy člen akademického sboru je zároveň veden jako řádný posluchač. Studia medicíny dokončuje 1912, opouští své jisté postavení na univerzitě, žení se a zahajuje nový život… Roku 1913 odjel z Evropy do Afriky a z vlastních prostředků založil v Lambaréné (tehdy Francouzská rovníková Afrika, dnes Gabon) nemocnici, kterou financoval jednak z darů, jednak z prostředků, které vydělával jako varhanní virtuóz prostřednictvím koncertů, na nichž interpretoval varhanní skladby Johanna Sebastiana Bacha. Je nositelem Nobelovy ceny za mír z roku 1952.
česká wikipedie