Karolina Adamová Pořadí knih

Jak to bylo s právem útrpným, co obnášel boží soud a jak se justiční systém vyrovnával s čarodějnickými procesy. Svazek Právo, který je součástí tematické řady Velkých dějin zemí Koruny české, navazuje na pojednání tématu Státu od téhož autorského týmu. Populární formou přibližuje vývoj práva na našem území od raného středověku po současnost, vykresluje dobové rozdíly v pojetí práva a jejich souvislosti se společenskými proměnami, dopady právních změn na život různých vrstev obyvatelstva, mapuje vývoj právní vědy a všímá si jejích významných osobností. Zvláštní pozornost věnuje kniha postupnému vývoji jednotlivých právních oborů - občanskému, trestnímu, pracovnímu, rodinnému a obchodnímu právu - a dějinám soudnictví.

Sjednocující téma monografie tvoří polozapomenuté právní instituty. V dnešní době je právní institut zpravidla definován jako soubor právních norem, které upravují určitý druh společenských vztahů. Publikace na dvanácti příkladech popisuje obsah, vývoj a význam dvanácti vybraných pozapomenutých právních institutů z oblasti občanského hmotného, procesního, kanonického, horního, trestního a finančního práva. Na jednotlivých případech je demonstrováno, zda šlo o vývojově slepou uličku, zda se daný institut byl schopen transformovat do jiného, nebo zda se po určité pauze znovu objevil v platném právním řádu, a to zejména v novém občanském zákoníku 2012. Téma knihy je záměrně koncipováno jako široké, aby umožnilo průřezové a co nejširší zkoumání problematiky právních institutů naší minulosti. Volba jednotlivých institutů či jejich skupin zpracovávaných jednotlivými autory probíhala i ve vazbě na jejich význam pro současnou právní vědu.

Právníci doby osvícenské tvoří 2. díl knihy Právníci doby rudolfinské. Autoři se zaměřili na osvícenské právníky, působící na současném území našeho státu. Pozornost věnovali právnictví již od počátku 17. století, kdy se v době baroka objevují náznakyosvícenského myšlení. V medailoncích vybraných právníků se soustředili na osvícenství v rozkvětu, tedy na období 2. poloviny 18. a počátku 19. století.

Předkládaná publikace poskytuje čtenáři komplexnější pohled na vývoj českého zemského (šlechtického) dědického práva od konce 12. století (Statuta Konrádova) až do poloviny 17. století (Deklaratoria a Novely), a to především práva hmotného. Text vychází z pramenné studie rozhodujících právních památek a hledá v nich odpovědi podle schématu zůstavitel, projev poslední vůle, předmět posloupnosti, omezení vůle zůstavitele (povinný díl) a konečně intestátní pořádek. Věnuje pozornost privilegiu Vladislava II. Jagelonského, odrazu „testamentární“ praxe před Vladislavským zřízením zemským (1500) ve Všehrdově díle a konečně také Obnovenému zřízení zemskému (1627) ve znění Deklaratorií a Novel (1650), které přinášejí římskoprávní prvky a představují tak zásadní milník vývoje tohoto práva. Závěrem je k textu připojen ještě Epilog, který věnuje úpravě dědického práva podle Rakouského všeobecného občanského zákoníku (1811) a následujících předpisů. Předznamenává tak potřebu zpracovat komplexněji tento právní obor i pro dobu moderní.

Útlá knížka v sobě obsahuje vtipy, pořekadla a přísloví o právnících; vychází z právnického humoru našich předků a dokládá tak, že si uměli udělat ze sebe legraci a dokázali se smát. Umíme to v dnešní uspěchané době také my ? Autoři nahlíželi do souborů vtipů o právnících z první republiky a zatoulali se ve své snaze pobavit soudobého čtenáře i daleko do našíminulosti. Kolik humorné moudrosti o juristech uvádí například v 15. století Všehrd a v 16. století Mistři Brikcí a Koldín ! Také právníci by se měli častěji ve své nelehké profesi bavit. Tato knížka ukazuje jednu z cest, jak na to. Čtěme a vyprávějme si juristické vtipy. Humoru je nám všem třeba, neboť v pravém slova smyslu je kořením života.

Publikace přináší komplexnější pohled na počátky konfederačního hnutí v českých zemích a na samotný text konfederační listiny z roku 1619. Věnuje se i následujícímu procesu konfederačního hnutí po roce 1619 a zabývá se tak podrobněji česko-rakouskou a česko-uherskou konfederací. Všechny konfederační smlouvy jsou podrobeny juristické analýze a obsahovému srovnání. Součástí publikace jsou i kapitoly o umění na počátku 17. století a o pobělohorské literatuře o dění v České koruně na počátku třicetileté války. To vše dokresluje pohled na konflikt katolických a evangelických stavů, jehož jedním z výsledků je právě text evangelické a monarchomachické ústavní listiny z roku 1619. Publikace představuje ve svém celku velmi potřebný a přínosný příspěvek k poznání významné problematiky jak českých právních, tak i politických dějin, což vše činí v náležitém evropském kontextu a teoretickém ukotvení. (oficiální text distributora)

Je prvním titulem nové encyklopedické řady o naší vlasti. Několik desítek předních českých odborníků vytvořilo zcela nové a jedinečné dílo. Do 43 obrazových tabulí s vertikální časovou osou přehledně zpracovali základní témata dokumentující historický vývoj i současnost naší země. Čtyři kapitoly s tabulkovou přílohou dávají do souvislost desetitisíce faktů, které spolu s téměř 1 200 barevnými i černobílými fotografiemi, ilustracemi a mapami vytvářejí neotřelý a podrobný obraz o naší zemi.

Profesorka Adamová patří k nejvýznačnějším českým tvůrcům vědecké, odborné i populárně naučné literatury. Její čtivý přístup ke zpracování látky činí přitažlivým i zpracování témat, jež se možná povrchním pohledem zdají být akademická. Historie formování prvních evropských ústavních listin je v autorčině podání zajímavým předmětem a kniha se vyznačuje vysokou informativní hodnotou, mj. také vzhledem k zařazení textů významných dokumentů.

Jedním z charakteristických rysů středověkého státu a jeho právního řádu byl historický střet světských a církevních autorit o prvenství v oblasti politické moci. Chce-li se čtenář zajímavou formou dozvědět o tom, co znamenala myšlenka dvou mečů, jak vycházela obec boží s obcí světskou, jak vnímal středověk pojmy spravedlnosti, dobra, odpovědnosti, jakou roli sehrával středověký evropský panovník, jeho etické představy, gesta i politické kroky, najde mnohé odpovědi v přitažlivé knize univerzitní profesorky Karoliny Adamové Světla a stíny středověkého státu a práva. Dozví se také o dobové diplomacii, panovnických zrcadlech, vzniku feudální byrokracie, o prvních pokusech o právní úpravu životního prostředí či o chápání vztahu pomsty a trestu.