Václav Tomek Knihy

Václav Tomek, významný český historik politického myšlení, autor řady prací o dějinách českého anarchismu, a Ondřej Slačálek, znalec současného anarchismu, zde poprvé v české odborné literatuře podávají souhrnný obraz vývoje této kdysi vlivné politické ideologie od jejího zrodu v 1. polovině XIX. století až do současnosti, přičemž při hledání jejích kořenů dospívají hluboko do středověku, u nás až k učení Petra Chelčického. Při výkladu dějin anarchismu se soustřeďují na jeho „klasiky“ – P. J. Proudhona, N. Bakunina a P. A. Kropotkina. Nezapomínají ani na svérázné, křesťanstvím inspirované učení L. N. Tolstého, které před 1. světovou válkou tolik ovlivnilo řadu našich vzdělanců. Zároveň s tím autoři zkoumají též proměny politického hnutí anarchismu, které prožilo dočasný vzestup v bouřlivých 60. letech XX. století.

Publikace obsahuje stručný životopis anarchosyndikalistického spisovatele Rudolfa Rockera a tři jeho díla: Bankrot ruského státního kapitalismu, Anarchismus a anarchosyndikalismus a Rozhodnutí Západu.

Komentované vydání klíčového díla britského anachisty Colina Warda věnovaného různým společenským problémům.

Součástí publikace je životopis anarchisty židovského původu Alexandra Berkmana a jeho dílo "Nyní a poté: ABC světového anarchismu".

Publikace je věnována životu a dílu amerického spisovatele, sociologa a anarchisty Paula Goodmana. Přílohu tvoří Goodmanovy práce Květnový manifest a Poznámky neolitického konzervativce.

Studie rekapituluje ideové směřování českého anarchistického hnutí od konce 19. do počátku 20.století. Chronologický přehled jednotlivých vývojových etap českého anarchismu na přelomu století (propaganda činem, opozice vůči sociální demokracii, vznik politické platformy, zformování intelektuální větve v uměleckém prostředí, anarchosyndikalistická hnutí, úsilí o razantní zapojení do polického dění a ústup od základních principů). Jednotící prvek zosobňuje permanentní prezentování představ o svobodě jednotlivce ve zcela svobodném společenství. Touha nastolit skutečnou svobodu lidské bytosti ve společnosti! Opuštění tohoto ideového východiska bylo počátkem konce anarchistického hnutí v českém prostředí.

Myšlenkové podoby českého anarchismu, jeho utváření a proměny jsou v této knize sledovány v rozmezí od konce 19. do čtvrtiny 20. století. Vedle procesu tříbení podob anarchismu jsou zároveň některé kapitoly věnovány jeho vlastním charakteristickým tématům a etapám. Ve zvláštní části knihy je uveden soupis českých anarchistických a tematicky blízkých časopisů vydávaných v daném období. Celá publikace je doprovázena výběrem dokumentárních příloh a ulustrací z anarchistických periodik a knih.

Práce shrnuje myšlenkové podoby českého anarchismu v období od osmdesátých let 19. století až do dvacátých let 20. století, zachycuje proměny jeho akcentů a sleduje jeho ideové peripetie. V genezi utváření českého anarchismu jsou sledovány podněty jeho představitelů, polarizace jejich snah a osudy jeho hnutí. V osnácti kapitolách jsou charakterizovány jednotlivé myšlenkové okruhy a etapy vývoje českého anarchismu. Práce je obohacena širokým výběrem dokumentárních příloh a ilustrací z dobového anarchistického tisku a knižních publikací.

Monografie přibližuje ideový systém významného představitele sociální ekologie a anarchistického teoretika. Interpretace myšlenkového směřování ústícího v novátorské pojetí sociální ekologie a tzv. libertariánský municipalismus. Libertariánský municipalismus pojmenovává úsilí o rozšíření působnosti demokracie coby společenské samosprávy odvolávajíc se na potenciálně politická společenství, jako jsou samosprávné obce, municipality. Ty mohou mít různou podobu od malých vesnic či měst až po sousedské společenství uvnitř velkoměst. U všech společenství Bookchin zdůrazňuje institucionální decentralizaci a demokratizaci - přímou demokracii. Současně však jednotlivec není obětován kolektivnosti, neboť je respektována sféra vlastní rodiny i přátel. Individualita a společenství by se měly utvářet navzájem...