Václav Tomek Knihy

Václav Tomek, významný český historik politického myšlení, autor řady prací o dějinách českého anarchismu, a Ondřej Slačálek, znalec současného anarchismu, zde poprvé v české odborné literatuře podávají souhrnný obraz vývoje této kdysi vlivné politické ideologie od jejího zrodu v 1. polovině XIX. století až do současnosti, přičemž při hledání jejích kořenů dospívají hluboko do středověku, u nás až k učení Petra Chelčického. Při výkladu dějin anarchismu se soustřeďují na jeho „klasiky“ – P. J. Proudhona, N. Bakunina a P. A. Kropotkina. Nezapomínají ani na svérázné, křesťanstvím inspirované učení L. N. Tolstého, které před 1. světovou válkou tolik ovlivnilo řadu našich vzdělanců. Zároveň s tím autoři zkoumají též proměny politického hnutí anarchismu, které prožilo dočasný vzestup v bouřlivých 60. letech XX. století.

Publikace obsahuje stručný životopis anarchosyndikalistického spisovatele Rudolfa Rockera a tři jeho díla: Bankrot ruského státního kapitalismu, Anarchismus a anarchosyndikalismus a Rozhodnutí Západu.

Komentované vydání klíčového díla britského anachisty Colina Warda věnovaného různým společenským problémům.

Součástí publikace je životopis anarchisty židovského původu Alexandra Berkmana a jeho dílo "Nyní a poté: ABC světového anarchismu".

Publikace je věnována životu a dílu amerického spisovatele, sociologa a anarchisty Paula Goodmana. Přílohu tvoří Goodmanovy práce Květnový manifest a Poznámky neolitického konzervativce.

Studie rekapituluje ideové směřování českého anarchistického hnutí od konce 19. do počátku 20.století. Chronologický přehled jednotlivých vývojových etap českého anarchismu na přelomu století (propaganda činem, opozice vůči sociální demokracii, vznik politické platformy, zformování intelektuální větve v uměleckém prostředí, anarchosyndikalistická hnutí, úsilí o razantní zapojení do polického dění a ústup od základních principů). Jednotící prvek zosobňuje permanentní prezentování představ o svobodě jednotlivce ve zcela svobodném společenství. Touha nastolit skutečnou svobodu lidské bytosti ve společnosti! Opuštění tohoto ideového východiska bylo počátkem konce anarchistického hnutí v českém prostředí.

Myšlenkové podoby českého anarchismu, jeho utváření a proměny jsou v této knize sledovány v rozmezí od konce 19. do čtvrtiny 20. století. Vedle procesu tříbení podob anarchismu jsou zároveň některé kapitoly věnovány jeho vlastním charakteristickým tématům a etapám. Ve zvláštní části knihy je uveden soupis českých anarchistických a tematicky blízkých časopisů vydávaných v daném období. Celá publikace je doprovázena výběrem dokumentárních příloh a ulustrací z anarchistických periodik a knih.

Práce shrnuje myšlenkové podoby českého anarchismu v období od osmdesátých let 19. století až do dvacátých let 20. století, zachycuje proměny jeho akcentů a sleduje jeho ideové peripetie. V genezi utváření českého anarchismu jsou sledovány podněty jeho představitelů, polarizace jejich snah a osudy jeho hnutí. V osnácti kapitolách jsou charakterizovány jednotlivé myšlenkové okruhy a etapy vývoje českého anarchismu. Práce je obohacena širokým výběrem dokumentárních příloh a ilustrací z dobového anarchistického tisku a knižních publikací.

Monografie přibližuje ideový systém významného představitele sociální ekologie a anarchistického teoretika. Interpretace myšlenkového směřování ústícího v novátorské pojetí sociální ekologie a tzv. libertariánský municipalismus. Libertariánský municipalismus pojmenovává úsilí o rozšíření působnosti demokracie coby společenské samosprávy odvolávajíc se na potenciálně politická společenství, jako jsou samosprávné obce, municipality. Ty mohou mít různou podobu od malých vesnic či měst až po sousedské společenství uvnitř velkoměst. U všech společenství Bookchin zdůrazňuje institucionální decentralizaci a demokratizaci - přímou demokracii. Současně však jednotlivec není obětován kolektivnosti, neboť je respektována sféra vlastní rodiny i přátel. Individualita a společenství by se měly utvářet navzájem...

Monografie přibližuje ideový systém významné americké anarchistky a mírové aktivistky litevského původu.

Sbírka současného českého historika obsahuje kromě veršů i několik básnických textů v próze. Autor rozdělil svou sbírku do čtyř oddílů, přičemž celý tento cyklus zarámoval bilanční básní "Vody Lužnice", zamýšlející se nad uplynulým životem a zároveň i odkazující na jeho rodný kraj. Tomkovy verše jsou psány kultivovaným jazykem, který mnohdy záměrně sklouzává až k prozodické podobě a tvaru. Samotný titul pak symbolicky zdůrazňuje autorovu snahu zastavit se a z hloubi paměti vyvolat vzkazy, které by nastolily "v duši klid a vyrovnání." Uzlové písmo představuje pro Tomka především "nitě osudu, // jež tu a tam se lámou." Avšak vzpomínky, jež se vybaví v okamžiku, kdy autor hladí uzly na šňůře a jeden po druhém přebírá, nepřinášejí pouze úsměv a radost, ale i hořkost a tíseň, bolest a smutek, neboť i tyto pojmy patří k lidské existenci.

Sbírka veršů současného historika, básníka a výtvarníka opět odráží autorovy zjitřené nálady, úvahy a myšlenky.Václav Tomek pozoruje a zkoumá "odleskem paměti" události a situace, která zanechaly v jeho duši pocity vřelosti nebo naopak stopy po jizvách. Vzpomíná na své rodiče, na maminku a její konejšivou náruč, ale uvažuje také o neúprosném chodu času, který se mnohdy jak "vlna za vlnou" řítí na člověka a připravuje mu jak radost a štěstí, tak i krutá překvapení. V mnohém jde tedy v této sbírce o poezii bilancující, která s pokorou a nadějí hledá odpovědi na otázky spjaté s hodnotami a smyslem lidského bytí.

V roce 1996 uběhlo sto let o vydání Manifestu anarchistů českých. Tomuto výročí věnoval rozsahem nevelkou, obsahem však objemnou, knihu historik českého anarchismu Václav Tomek. Kniha kromě plného znění Manifestu anarchistů českých z roku 1896 obsahuje i Tomkův rozsáhlý úvod, jakéhi historické ukotvení, seznámení s reáliemi doby vydání Manifestu i samotnou jeho historii. Kniha je doplněna mnoha přetisky předních stran různých časopisů a brožur.

Práce Václava Tomka Ideologie českého anarchismu představuje v naší literatuře první ucelené dílo o jedné dosud ve svém celku nezpracované oblasti a etapě utváření našeho pokrokového myšlení v období konce 19. století a na počátku 20. století. Co bylo obsahem anarchismu jako myšlenkového proudu v českých zemích v osmdesátých a devadesátých letech 19. století a na počátku 20. století? Z jakých zdrojů vycházela ideologie anarchismu v českém prostředí a jak se v něm uplatňovala? V jakých podobách se prezantovaly anarchistické tendence a kdo byl jejich nositelem? Jak se projevoval anarchismus jako hnutí v daném společenském systému? Na takové otázky odpovídá práce Václava Tomka o ideologii českého anarchismu.

Střelba sportovní - nácvik - příručky. Jen pro příslušníky Svazarmu.

Sbírka veršů současného českého historika a básníka obsahuje poezii, jejíž převážnou část tvoří intimní a lyrické reflexe.

Antologie z textů české anarchistické a dobově blízké publicistiky. Význam českého anarchismu na přelomu 19. a 20. století a reflexe jeho doby. Jeho význam v moderních českých sociálně politických dějinách a v jejich sociálně politickém myšlení.

Sbírka veršů současného českého historika a básníka obsahuje poezii, jejíž převážnou část tvoří intimní a lyrické reflexe. Tomek rozdělil svou sbírku do tří oddílů, v nichž svým typickým rukopisem zpracovává motivy, jež jsou známé i z jeho předcházejících cyklů. Především se zde opět objevují verše, které se zamýšlejí nad konečností lidského údělu, nad pomíjivostí života, nad dobou, která byla člověku na tomto světě poskytnuta i nad neodvratným příchodem smrti. Hned v první části autor uvažuje nad tím, kam až bude sahat jeho nadechnutí. "Nejdřív ubývá sil, lehko se uléhá a dny těžknou," poznamenává v jedné básni a vzápětí dodává, že "vzdálené horizonty jsou čím dál blíž." Prvek stárnutí a vzpomínky, v nichž zaznívá bilance i vyrovnání s vlastním osudem jsou pro tento cyklus charakteristické a stávají se tak nosným pilířem Tomkovy poezie.

Básnická sbírka současného českého autora obsahuje především intimní a reflexivní verše. Václav Tomek doprovodil své verše i vlastními ilustracemi, převážně laděnými do nejrůznějších odstínů modré barvy. Ve stejném tónu je vyvedena i obálka knihy, na níž potemnělý azur, jen letmo přerušovaný jemnými útržky bílých oblaků, navozuje atmosféru harmonie a klidu. Podobné klima mají zřejmě přinést i Tomkovy básně, jež obsahově čerpají především z autorových vzpomínek na ideální rodinné zázemí. Portréty matky a otce jsou měřeny jejich každodenní činností či všedními gesty, v nichž ožívají dávno zapomenuté předměty jako špaček tužky, kroužek ke klíčům nebo hrnek na čaj. Zároveň do těchto Tomkových strof pronikají úvahy, zamýšlející se nad neúprosností času i nad konečností lidského údělu. Tyto motivy jsou rovněž zesíleny zachycením nálady krajiny v mlze nebo symbolikou zimních měsíců. V samotném závěru sbírky se však opět objeví obraz domova, představující nezpochybnitelnou životní jistotu. Texty jsou komponovány velice jednoduchým rukopisem, jehož hlavním znakem je poněkud volnější rytmus a střídmý jazykový výraz.

Významný německý anarchistický myslitel kritizuje marxistické pojetí socialismu a vymezuje cestu k uskutečnění kooperativního socialismu.

Historik zabývající se problematikou anarchismu představuje významné osobnosti anarchistického hnutí minulého století i jejich ideje.

Básnická sbírka, kterou autor též sám ilustroval a graficky upravil.

Básnická sbírka současného českého autora zcela programově navazuje na autorův předcházející cyklus básní "Až tam snad" z roku 2007. Stejně jako v předcházející sbírce, tak i v této doprovodil Václav Tomek své verše i vlastními ilustracemi, v nichž opět hrají jednu z hlavních rolí různé odstíny autorovy oblíbené modré barvy. Básně se opět stávají zamyšlením nad lidským osudem a ve velké míře proto v sobě nesou i charakter bilanční výpovědi. Svědčí o tom i symbolické vyznění úvodních a závěrečných strof: v těch prvních pro autora zbývá "snad ještě trochu naděje" pro vyřčení pár slov, v těch posledních se však už pouze zavlní světlo svíce, "nakloní se noc" a život tiše vybledne jako "hvězdy v ranním světle".

Publikace sleduje utváření českého anarchismu coby hnutí, které se ideově formovalo prostřednictvím svých časopisů.

Další sbírka reflexí současného básníka a publicisty obsahuje verše, v nichž člověk optikou pohledu vycházejícího z bohatého vnitřního myšlenkového prostoru nahlíží a vnímá i okolní svět. Václav Tomek i zde pracuje s motivy, které se stávají v jeho poezii vyjádřením konkrétního stavu člověka v určitých hodinách a minutách, pohybujícího se již v prostoru, kde zaznívají bilanční úvahy o nezadržitelném konci bytí, kde už je "těsno k nadechnutí". Je zde ona příslovečná, hned v úvodní básni zdůrazněná "tíha ticha" (jež dala mimochodem i název jedné z autorových dalších sbírek), je tady mlčení či slova ztrácející se v dálavách. Je tady smutek, prázdná náruč, dny úzkostí a nejistot i filozoficky drásavá touha "nahlédnout do náruče horizontu", který ovšem může ukázat "svou propastnou hloubku..."