Jan Kuklík Knihy

Druhý svazek patnácté části ze série Velké dějiny zemí Koruny české mapuje léta v protektorátu od června 1941, významnou kapitolou je atentát na Heydricha a v závěru knihy jsou líčeny květnové dny roku 1945. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

Kniha předního českého právního historika Jana Kuklíka pojednává o československo-britských majetkových a finančních jednáních od Mnichova až do 80. let. Všímá si zejména, jak byly politické vztahy mezi oběma státy ovlivňovány nevyřešenými problémy způsobenými pomnichovskou půjčkou, válečným úvěrem poskytnutým na činnost prozatímního státního zřízení a zejména československým znárodněním a dalšími majetkoprávními zásahy v letech 1945–1948. V závěrečné části kniha analyzuje souvislosti mezi uzavřením československo-britské náhradové dohody z roku 1982 a navrácením československého měnového zlata zadržovaného několik desetiletí Tripartitní komisí. Celá práce je založena na studiu původních pramenů v českých a britských archivech a řada skutečností je u nás publikována vůbec poprvé.

Učebnice se zaměřuje na základní rysy druhého velkého právního systému euroatlantické civilizace, který je neodmyslitelně spojen s historií a platnou právní úpravou ovlivněnou soudními precedentami. V chronologickém sledu je popsán vývoj klíčových institutů common law v Anglii, včetně místního ústavního vývoje, který úzce souvisí s parlamentem a doktrínou rule of law. Ústavnímu vývoji je věnována pozornost i v kontextu americké právní historie, na kterou navazuje popis základních aspektů angloamerické právní filozofie. Kniha se vyznačuje rozsáhlým výběrem původních angloamerických právních pramenů v českém překladu, které čtenářům umožňují utvořit si vlastní názor na právní vývoj v této oblasti. Prameny jsou uspořádány chronologicky pro Anglii a tematicky pro USA, každé opatřené krátkým úvodem. Učebnice má ambici přesáhnout potřeby studentů právnických fakult a stát se nepostradatelnou pomůckou pro každého, kdo se zajímá o kulturu angloamerické oblasti, kde právo hraje klíčovou roli.

Předkládané soubory textů umožňují nahlédnout do bohatství římskoprávního dědictví. Rozděleny jsou do několika okruhů týkajících se jak otázek obecných (Interpretace, Prameny práva), tak i speciálních problémů (např. Ženy a manželství, Herci a kolóni, Přístavy, Kameny). V jejich rámci jsou čtenáři nabídnuty k prostudování nejen právní normy, ale také ukázky z literárních děl obsahující informace právní povahy, které se vztahují k jednotlivým tématům. Každá ukázka je otištěna jak v originále, tak i v českém překladu. Předchází návod, jak takovéto texty vysvětlovat – interpretovat. Dodatek publikace tvoří texty pomáhající správně vykládat recentní právo a výbor z právních norem týkajících se odnětí vlastnictví (expropriace) v českém právu v letech 1918 až 1945.

Tato zcela originální a čtenářsky vzrušující publikace obsahuje cca 260 historických dokumentů (nebo jejich důležité části), velké množství dobových fotografií a sdělné komentáře. Vynikající zastoupení významných osobností, grafická úprava a především uvážený výběr nejpodstatnějších faktů odzrcadlují vzestupy a pády české státnosti v pohnutém 20. století. Drtivá většína do knihy zařazených dokumentů se týká jen naší vlasti, jsou v ní ovšem představeny i ty zahraniční dokumenty, které dění v naší zemi zásadním způsobem ovlivnily. Čtenář na mnoha místech ustrne a přeruší četbu, když si uvědomí, že často jen jediný papír podepsaný několika osobami změnil nadlouho směr našich dějin, navodil stagnaci, znamenal zradu, vyvolal atmosféru vlasteneckého nadšení nebo poraženectví. Bez dechu bude pročítat text ultimata rakousko-uherské vlády Srbsku před propuknutím první světové války nebo Hitlerův rozkaz německé armádě ke vpádu do českých zemí. Nad řádky projevu R. Heydricha o nacistických plánech s českým národem si uvědomí, kam až mohla dojít německá okupace našich zemí. Seznámí se s význačnými částmi takzvaných Benešových dekretů. Užasne nad úderností Dvou tisíc slov z 27. června 1968, ale i nad vlastizrádným textem takzvaného "zvacího dopisu", se zatajeným dechem si uvědomí dopad Charty 77 i Několika vět atp.

Patnáctý díl je věnován krátkému, avšak klíčovému období let 1938-1945. Samostatný československý stát byl po pouhých 20 letech existence nejprve územně okleštěn, zbaven základních politických a ekonomických předpokladů nezávislé existence a v podobě druhé republiky přežil pouhého půl roku z milosti nacistického Německa. ISBN 80-7185-264-3 (soubor)

Publikace obsahuje texty ze semináře Centra pro ekonomiku a politiku z 23. února 2010 a několik dalších doplňkových textů. Je zde také přetištěn kompletní text zákona č. 121/1920 Sb. ze dne 29. února 1920, kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky.

Mnichovská dohoda z roku 1938 a postoj k ní vybraných evropských států (zejm. Velké Británie a Francie, ad.). Dopady na mezinárodní politiku a diplomatické vztahy Československa. Nové, dosud nezveřejněné informace z londýnských a amerických archivů.

Kniha Jana Kuklíka a Jana Němečka se u nás poprvé soustavně zabývá analýzou různých českých a slovenských politických skupin, které se v průběhu druhé světové války dostaly do opozice vůči prezidentu Edvardu Benešovi a československé exilové vládě ve Velké Británii. Všímá si známých postav protibenešovské opozice, jako byl Milan Hodža, Štefan Osuský či Lev Prchala a rozebírá opozici ze strany československých komunistů a levicových sociálních demokratů. Autoři zároveň analyzují i vztah polské exilové vlády a britské politiky k protibenešovské opozici a hledají odpověď na otázku, zda vůbec existovala reálná a důvěryhodná alternativa k Benešově vnitřní a zahraniční politice za druhé světové války.

Učebnice dějin práva pro povinný předmět České a československé dějiny na Právnické fakultě UK. Vývoj československého soukromého i veřejného práva (základní normy, principy a instituty) v období od konce 2. světové války do r. 1989. Vysokoškolská učebnice. Syntetické zpracování právních dějin období lidové demokracie a socialistického období československých dějin. Úvodní část popisuje proměny právního řádu v l. 1945-1948, kdy byly položeny základy zásadních politických, hospodářských a sociálních změn, ke kterým došlo po Únoru 1948. Základem textu je období let 1948-1989. Autoři popisují a vysvětlují proměny práva, jeho norem a institutů, v souvislosti s celospolečenským vývojem v daném období. Věnují se i účelovým deformacím práva a ideologickým zásahům do právních norem. V rámci jednotlivých chronologicky uspořádaných kapitol analyzují vývoj ústavního práva, občanského a trestního práva, strukturu a fungování veřejné správy, soudnictví atd.