Petr Kaleta Knihy

Slovanské bájesloví je významným vydavatelským počinem české bohemistiky a slavistiky. Bájeslovná hesla, stati a slovník umožní zpřístupnit důležitý studijní materiál pro folkloristy, historiky literatury a široce orientované slavisty, publikace je však určena i laické veřejnosti. Prvně vychází v úplnosti bájeslovná a folkloristická hesla. V části studie o Slovanském bájesloví je otištěno pět autorových studií (Vídy čili sudice, 1847; Obětování zemi, 1848; Jména měsíců slovanská vůbec a česká zvláště, 1849; O dvojici a trojici v bájesloví slovanském, 1857; Báje slovanská o stvoření světa, 1866), které bylo již publikováno Antonínem Grundem ve 2. svazku Díla K. J. Erbena (1939). Tuto část editoři nově upravili. Prvně vydaný je Abecední slovník slovanského bájesloví, na němž Erben pracoval od poloviny šedesátých let 19. století až do své smrti. - Cizojazyčná resumé a rejstříky (mytologické a náboženské pojmy). Dvacet originálních barevných ilustrací malířky Evy Kramarzové a dvacet dalších černobílých příloh.

Praha jako tradiční centrum sorabistických bádání přivítala 27. listopadu 2015 již druhé Pražské sorabistické sympozium, tentokráte konané u příležitosti 360. výročí narození pražského sochaře lužickosrbského původu Matěje Václava Jäckela (1655−1738). Výsledkem zmíněné mezinárodní vědecké akce je kolektivní monografie Pražské sorabistické studie II, obsahující výsledky sorabistických výzkumů jedenadvaceti autorů z  České republiky, Německa, Polska a Srbska, tedy ze zemí, kde má sorabistika tradičně silné kořeny a kde se i v současnosti slibně a systematicky rozvíjí. Tato monografie zahrnuje témata ze všech hlavních sorabistických disciplín a tomu odpovídá i její vnitřní členění do čtyř základních oddílů, jimiž jsou Dějiny umění a kulturní věda, Etnologie a hudební věda, Literární věda a dějiny a Jazykověda. Smyslem této práce je proto kromě jiného rovněž ukázat, že také sorabistika, poměrně malý vědecký obor, zahrnuje nemalé spektrum badatelských okruhů. Publikace vyšla již jako 6. svazek edice Česko-lužická historie, kterou začala vydávat Společnost přátel Lužice v roce 2008. Studie se kromě centrální osobnosti M. V. Jäckela věnují např. malíři Horstu Šlosarovi, spisovateli Juriji Brězanovi nebo kontroverznímu slavistovi Janu Petrovi.

Autor knihy Petr Kaleta je vědeckým pracovníkem Masarykova ústavu AV ČR a přednáší na UK v Praze. Jeho práce, která vyšla v polovině roku 2004, vypovídá nejen o osobnosti sběratele a amatérského etnografa Františka Řehoře, ale autorovým záměrem je přiblížit čtenáři specifika východní Haliče. Co dnes například víme o průběhu národního obrození Ukrajinců nebo o různých etnických skupinách Lemků, Bojků či Huculů? Právě na tyto a mnohé další otázky lze nalézt odpověď v knize Cesta do Haliče.

Ještě v nedávné době nebylo odborné veřejnosti známo, že ve dvacátých letech 20. století přišlo do Československa s vlnou emigrace z Ruska rozvráceného revolucí a občanskou válkou také několik desítek osob karaimského původu. Až odkrytí zahraničních i českých archivních materiálů napomohlio tuto pozoruhodnou skutečnost odhalit. Kniha Petra Kalety Tajemné etnikum představuje pestré osudy Karaimů žijících v Českoslovenké republice a zároveň čtenářům nabízí základní seznámení s karaimismem, dějinami Karaimů a jejich jazykovou situací.

Lužičtí Srbové patří stejně jako Češi k západoslovanské jazykové oblasti a jejich dějiny byly od dob panování Lucemburků na českém trůně až do třicetileté války s českým prostředím úzce spjaty. Avšak i poté byly kulturní styky mezi srbskou Lužicí a Korunou českou bohaté, zvláště pak po založení Lužického semináře v Praze, kde vyrostla značná část lužickosrbské inteligence. Publikace Češi o Lužických Srbech charakterizuje a analyzuje jednotlivé etapy českého zájmu o Lužici a Lužické Srby, jak se projevoval ve vědeckých pracích, v publicistice i v umění od Josefa Dobrovského až po vznik české sorabistiky, jejíž vrchol lze nalézt v díle Adolfa Černého, kterému je zde věnována největší pozornost. Práce, která synteticky podává vývoj sorabistických bádání v českém prostředí 19. století, věnuje rovněž pozornost základním znakům lužickosrbských dějin tohoto období.

Sborník obsahuje studie pracovníků Slovanského ústavu i dalších slavistických pracovišť ČR. Cílem bylo vytvořit orientační body v přístupu ke zpracování problematiky vlivu, či „účasti“ ostatních slovanských literatur na vývoj české literatury ve 20. století, v období, pro něž je charakteristická změna metodologického přístupu ke „srovnávací“ literatuře. Za stávajících možností výběru literárně historické, částečně i literárně kritické či teoretické literatury se autoři ve výsledném tvaru museli omezit jen určitými pohledy, určitými směry bádání i určitými obdobími. Daný projekt tak navazuje na tradici prací vzniklých v rámci klasické komparatistiky a zpracovávajících velmi široké období jen svým názvem. Pro sborník byla zvolena jen určitá období a určité žánry, které jsou dle našeho názoru klíčové pro vzájemné průsečíky jednotlivých literatur, a autoři je zpracovali různými metodologickými způsoby a přístupy. Sborník ukazuje, že společenství slovanských literatur ve 20. století rozhodně nelze zkoumat jako jednotný celek a že rozhodující roli v něm hraje problematika kulturních regionů, jíž se sborník v některých studiích rovněž věnoval (literatura moravského Těšínska, literatura lužickosrbská a literatura české menšiny ve Vídni).

K 60. výročí úmrtí Adolfa Černého (1864-1952) a 70. výročí úmrtí Josefa Páty (1886-1942). Autoři publikace se v sedmi různě zaměřených statích věnují především sorabistické činnosti Adolfa Černého a Josefa Páty, dále lužicko-srbsko-německému literárnímu odkazu Jurije Brězana a aktuálnímu stavu sorabistiky na slovanském Balkáně.

Historie Společnosti přátel Lužice (založené v Praze 1907) na pozadí širšího mezislovanského kontextu česko-lužickosrbských kulturních vztahů.

Publikace Ruský sport v Československu od počátku první republiky do padesátých let 20. století je první monografií, která se tématu sportovního života ruské emigrace v Československu podrobně věnuje. Práce poodkrývá, jaký vliv měli ruští sportovci či ruský sport na sportovní dění v Československu. Kniha je rozdělena do osmi hlavních kapitol. U předních sportovců je kapitola obvykle členěna (v závislosti na dostatku pramenů) na části Sport a Život, kde prezentujeme mnohdy velmi zajímavé životní osudy. Až na první kapitolu Ruský Sokol, je práce zaměřena na sedm sportovních odvětví, v nichž ruští sportovci nebo jejich potomci dosáhli v Československu vrcholné úrovně. Jsou to kapitoly: Fotbal, Šachy, Box, Tenis, Jezdectví, Jachting a Hokej.